Jaroslav Benák bude uveden do Síně slávy českého hokeje, Daniel Šťastný převezme ocenění Fair play

13.12.2017 / Václav Jáchim, Tomáš Lysý

Každým rokem vstupují do Síně slávy českého hokeje noví členové, nejinak tomu je i letos. Ve středu 13. prosince, kdy O2 arena hostí mezistátní utkání Česká republika – Finsko, budou v pražské Síni slávy českého hokeje uvedeni mezi elitní společnost bývalí vynikající hokejisté Jaroslav Benák, Luděk Čajka, Stanislav Prýl (oba in memoriam) a někdejší dlouholetý lékař československé reprezentace Otto Trefný. Při stejném utkání dostane zvláštní ocenění v rámci projektu Hraj fair – Cena Oldřicha Machače jihlavský gólman juniorů Daniel Šťastný, jenž upozornil sudího, že branka soupeře, kterou rozhodčí neuznal, měla platit.

Síň slávy českého hokeje

Proces výběru kandidátů byl stejný jako v minulých letech. Návrhy připravila Návrhová komise Síně slávy českého hokeje, jenž má dvanáct členů, a jejímž předsedou je Bohuslav Ebermann. Bývalý vynikající útočník a dvojnásobný mistr světa byl do funkce zvolen před dvěma lety poté, co mandát skončil předchůdci Dominiku Haškovi. Členy komise jsou vedle předsedy Ebermanna také místopředseda Milan Nový, dále Josef Černý, Jan Havel, Václav Jáchim, Jan Klapáč, Jiří Králík, Vladimír Martinec, Jaroslav Pouzar, Miloslav Šeba, Štěpán Škorpil a Petr Vichnar.

Navrhované osobnosti poté musejí v přesně stanoveném schvalovacím procesu potvrdit minimálně dvě třetiny žijících členů Síně slávy českého hokeje. V případě kandidátů Jaroslava Benáka, Luďka Čajky, Stanislava Prýla a Otty Trefného, navržených za rok 2076, se tak stalo. "Nominace byly v souladu se statutem schváleny potřebnou dvoutřetinovou většinou žijících členů Síně slávy a přijetí nových členů tak nic nebrání," uvedl předseda komise Bohuslav Ebermann.

Nový člen Síně slávy – Jaroslav Benák

První hokejové kroky udělal Jaroslav Benák v havlíčkobrodské Kotlině, už jako dorostenec ovšem zamířil do Jihlavy. Pro trenéry Pitnera s Neveselým to byla trefa do černého. Benák s Duklou v první polovině 80. let vybojoval čtyři tituly v řadě, stal se rovněž oporou národního týmu. Ve své sbírce má díky tomu i zlato z MS v Praze z roku 1984 i o rok starší stříbro z ZOH v Sarajevu. Benák má ovšem kompletní medailovou sbírku. V roce 1983 získal na MS ve Finsku stříbro, v roce 1987 si pak z Vídně dovezl bronz. Šikovného obránce si vyhlédlo Calgary Flames, Benák ale nechtěl emigrovat a raději v Dukle zůstal až do roku 1990. Po následném angažmá ve Finsku a ve Zlíně ukončil extraligovou kariéru v Dukle. Za tu do roku 1995 stihl odehrát 401 zápas, dát 48 gólů a na 86 nahrát. Po skončení hráčské kariéry zamířil na trenérskou lavičku, po mládeži Dukly vedl Pelhřimov, Moravské Budějovice, Žďár nad Sázavou nebo Havlíčkův Brod. Zároveň byl členem Disciplinární komise ČSLH

Jaroslav Benák

Další noví členové – Luděk Čajka, Stanislav Prýl a Otto Trefný

Hned tři ze čtyř nových členů Síně slávy českého hokeje měli svůj osud spojený s Duklou Jihlava. Jedná se o Luďka Čajku a Stanislava Prýla (oba in memoriam). Pojďme si však představit vedle Jaroslava Benáka další tři nové členy elitní české hokejové společnosti

Luděk Čajka (narozen 3. listopadu 1963, zemřel 14. února 1990) byl vynikajícím obráncem, který tragicky zemřel po vážném zranění z ligového utkání v Košicích. Odchovanec havířovského hokeje přešel v juniorském věku do Gottwaldova (dnešního Zlína), kde se brzy prosadil do prvního týmu. Čajka oblékal dres mužstva v letech 1983-85 a 1987-90, dvouletou vojenskou službu absolvoval v Dukle Jihlava. Juniorský reprezentant dostal brzy šanci mezi světovou elitou, 14. dubna 1985 prožil reprezentační premiéru v Praze proti Kanadě. V ligové soutěži sehrál Čajka 297 zápasů a zaznamenal 33 branek, jeho reprezentační bilance čítá 58 utkání a tři utkání. Rodák z Českého Těšína startoval na MS 1987 a na Kanadském poháru 1987, v témže roce ho ze 157. pozice draftu NHL získali New York Rangers. Kariéru a život nadaného obránce ukončilo nešťastné zranění z duelu tehdejšího Gottwaldova v Košicích, který se hrál 5. ledna 1990. 122 vteřin před koncem zápasu dojížděl Čajka puk a po nezaviněném souboji s Antonem Bartánusem narazil hlavou do mantinelu. Utrpěl fraktury prvního a druhého obratle s vážným poškozením míchy. Po 40 dnech zranění v košické nemocnici podlehl, bylo mu 26 let. Po Luďkovi Čajkovi je ve Zlíně pojmenován zimní stadion, klub navždy vyřadil jeho dres s číslem 26.

Stanislav Prýl (narozen 23. listopadu 1942, zemřel 19. března 2015) patří k ikonám pardubického hokeje. Závodně začal hrát v 17 letech za Teslu Pardubice, kde působil v letech 1959-61 a 1963-74. Dvouletou vojenskou službu strávil v Dukle Jihlava. Vynikající bruslař měl vynikající tah na branku, byl také dostatečně tvrdý a odolný v osobních soubojích. Ligovou soutěž hrál 15 sezon, nastoupil ke 424 utkáním, v nichž vstřelil 223 gólů. Mistr republiky 1973 patřil v 60. letech k oporám reprezentace. Prýl sehrál 97 mezistátních zápasů a zaznamenal 49 branek. Majitel bronzové medaile z olympijských her 1964 v Innsbrucku startoval v letech 1963-70 na šesti světových šampionátech. V Pardubicích nejčastěji nastupoval s Milanem Kokšem a Zdeňkem Špačkem, v reprezentaci s Jozefem Golonkou, Jaroslavem Holíkem či Václavem Nedomanským. Prýl zemřel náhle 19. března 2015, hokeji se věnoval i jeho syn Stanislav mladší.

Otto Trefný (narozen 9. února 1932) byl dlouholetým lékařem československé hokejové reprezentace, působil také v lékařských komisích ČSTV a hokejového svazu. Lední hokej aktivně nikdy nehrál, ale měl k němu blízko. Zkušený chirurg začínal jako lékař juniorských výběrů, od roku 1967 byl hlavním lékařem první reprezentace. Dlouholetý primář chirurgického oddělení krajské nemocnice v Ústí nad Labem byl svého času poslancem Federálního shromáždění, jako lékař působil u národního mužstva víc než dvacet let. Trefný pečlivě dohlížel na zdravotní stav mistrů světa 1976 a 1977, s elitním výběrem absolvoval desítky turnajů a mezistátních akcí včetně olympijských her, světových šampionátů nebo Kanadských pohárů.

Přehled všech členů síně Slávy českého hokeje

Hráči: Stanislav Bacílek, Vladimír Bednář, Jiří Bubla, Augustin Bubník, Vlastimil Bubník, František Černík, Josef Černý, Bronislav Danda, Jiří Dopita, Jaroslav Drobný, Miroslav Dvořák, Vladimír Dzurilla, Bohuslav Ebermann, Richard Farda, Jozef Golonka, Josef Gruss, Jan Havel, Dominik Hašek, Jiří Holeček, Jaroslav Holík, Jiří Holík, Josef Horešovský, Miloslav Hořava starší, Jan Hrbatý, Jiří Hrdina, Karel Hromádka, Milan Chalupa, Miloslav Charouzd, Jaromír Jágr, Jaroslav Jirkovský, Jaroslav Jiřík, František Kaberle mladší, František Kaberle starší, Arnold Kadlec, Milan Kajkl, Jan Kasper, Jan Klapáč, Miroslav Kluc, Vladimír Kobranov, Jiří Kochta, Stanislav Konopásek, Jiří Králík, Jiří Kučera, František Kučera, Oldřich Kučera, Robert Lang, Jiří Lála, Vincent Lukáč, Oldřich Machač, Josef Maleček, Jan Marek, Vladimír Martinec, Josef Mikoláš, Bohumil Modrý, Vladimír Nadrchal, Václav Nedomanský, Eduard Novák, Jiří Novák, Milan Nový, František Pácalt, Josef Paleček, Jan Palouš, Václav Pantůček, Pavel Patera, Jan Peka, Miloslav Pokorný, František Pospíšil, Rudolf Potsch, Jaroslav Pouzar, Martin Procházka, Bohumil Prošek, Jaroslav Pušbauer, Karel Rachůnek, Robert Reichel, Pavel Richter, Václav Roziňák, Vladimír Růžička, Antonín Stavjaňa, Ján Starší, Antonín Stavjaňa, Karel Stibor, Martin Straka, Jan Suchý, Bedřich Ščerban, Jiří Šejba, František Ševčík, Ladislav Šmíd st., Jaroslav Špaček, Josef Šroubek, Bohuslav Šťastný, Marián Šťastný, Peter Šťastný, Vilibald Šťovík, František Tikal, Ladislav Troják, Josef Trousílek, František Vacovský, František Vaněk, Josef Vašíček, Otakar Vindyš, Miroslav Vlach, David Výborný, Vladimír Zábrodský.
Hráči a trenéři: Josef Augusta, Karel Gut, Ivan Hlinka.
Trenéři: Vladimír Bouzek, Mike Buckna, Luděk Bukač, Ladislav Horský, Stanislav Neveselý, Jaroslav Pitner, Vlastimil Sýkora, Jiří Tožička, Pavel Wohl.
Trenéři a funkcionáři: Vladimír Kostka.
Funkcionáři: Zdeněk Andršt, Jaromír Citta, Josef Dovalil, Josef Laufer, Emil Procházka, Jaroslav Řezáč, Miroslav Šubrt.
Rozhodčí: Quido Adamec, Rudolf Baťa.
Novináři: Luděk Brábník.
Maséři: Pavel Křížek.

Autor: Václav Jáchim/hokej.cz

Hraj fair – Cena Oldřicha Machače, zvláštní ocenění

Zvláštní ocenění obdrží v rámci projektu Hraj fair – Cena Oldřicha Machače brankář Daniel Šťastný, který v lednovém utkání extraligy staršího dorostu HC Dukla Jihlava – HC Energie Karlovy Vary upozornil rozhodčího, že branka hostů, kterou předtím pro domnělý faul na brankáře neuznal, byla regulérní. Rozhodčí verdikt zrušil, domácí tým přišel o přesilovou hru 5 na 3 a místo ní byla hostům uznána branka, která navýšila průběžný stav na 0:3. Dukla nakonec prohrála 2:3. „Musím říct, že mimořádným zážitkem pro mě bylo gesto domácího brankáře, který nám sportovně přiznal náš vítězný gól. Chtěl bych mu za to poděkovat, je inspirací a pro všechny ostatní hráče to je z výchovného pohledu hodně inspirativní gesto,“ řekl tehdy trenér Energie Václav Eismann. Fair-play se Danovi i celému týmu vrátila. Ve čtvrtfinále play-off narazila Jihlava právě na Karlovy Vary a v rozhodujícím utkání o postup do semifinále vyhrála Dukla se Šťastným v brance 1:0.

Gólman juniorů Dukly převezme pamětní plaketu, dres národního týmu s podpisy hráčů reprezentace a obdrží čtyři vstupenky na zápas ČR - Finsko.

Daniel Šťastný. Foto: Ladislav Jonák

Držitelem Ceny Oldřicha Machače za rok 2017 se stal čtrnáctiletý litvínovský útočník David Skuhrovec. Ten dosáhl v prosincovém utkání žákovské ligy kategorie osmých tříd HC Energie Karlovy Vary – HC Litvínov na začátku druhé třetiny branky, kterou rozhodčí uznal. Vzhledem k tomu, že kotouč nepřešel brankovou čáru, ale zasáhl břevno, hráč rozhodčímu oznámil, že branka platit neměla a rozhodčí verdikt zrušil. Po utkání poděkoval hráči nejen rozhodčí, ale i vedení týmu a soupeř. Jako odměnu za výjimečné gesto fair play obdrží David Skuhrovec od ČSLH a Českého výboru fair play Cenu Oldřicha Machače, kterou tvoří pamětní plaketa, dres s podpisy hráčů národního mužstva a zájezd jeho týmu na utkání české reprezentace.

Projekt Hraj fair – Cena Oldřicha Machače vyhlašují od roku 2015 Český svaz ledního hokeje ve spolupráci s Českým výborem fair play. Jeho cílem je ocenit čestné chování mladých hráčů a hráček vůči soupeřům, rozhodčím, spoluhráčům, divákům nebo jiným účastníkům utkání. Cena je určena pro hráče a hráčky do dvaceti let nezávisle na soutěži, v níž nastupují, nominaci může prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na webu ČSLH, zaslat klub, hráč, trenér, funkcionář, rozhodčí nebo kterýkoli z fanoušků. Se souhlasem rodiny připomíná cena památku legendárního obránce, trojnásobného mistra světa, známého tvrdou, ale v mezích fair play vedenou hrou, Oldřicha Machače.