Pana Pavla zástupci Dukly vyzvedli v Domě s pečovatelskou službou (DPČ) a dovezli ho na stadion. Tam se krátce před zápasem setkal s jednatelem Bedřichem Ščerbanem, dostal malý dárek – knihu o hokeji a šálu Dukly Jihlava a z VIP prostor sledoval zápas s Plzní.
Už při cestě autem do Jihlavy prokázal, že je skutečným znalcem. Vzpomínal na osobnosti jako Suchý, Pitner, Neveselý, ale nejmilejší mu prý byl vždy Jirka Holík. Znal i podrobnosti cesty Dukly loňskou baráží a aktuální sestavu Dukly. Vzpomínal mimo jiné na zápas, který před dávnými lety sledoval na HZS, Dukla hrála se Spartou a porazila ji 3:2. Jak sám říkal: „Kdyby Holeček nechytal jako bůh, tak Sparta dostala desítku.“ Při příchodu na stadion pak konstatoval: „Ono se tady zase až tak moc nezměnilo od té doby.“
I když je Pavel původem z Prahy a je velkým fanouškem fotbalových Bohemians, fandil Dukle a vývoj zápasu ho netěšil. „Rozhodla ta čtyřminutová přesilovka, tam jsme to měli dát a všechno by bylo jinak. Mrzí mě, že jsem nepřinesl štěstí,“ litoval v závěru utkání.
Cestou „domů“ si Pavel Borecký pochvaloval „celý výlet“, jen komentář výsledku by v rozhlasovém a televizním vysílání potřeboval „vypípnout“. V souladu se všemi pravověrnými Dukláky pak konstatoval, že Jihlava vždy byla hokejová a musí být i dál, věří prý proto, že extraliga se bude hrát na Vysočině i příští rok.
Při vystupování z auta přivítání s pečovatelkou v domě už se dle vlastních slov těšil na zítřejší televizní program, kdy ČT bude vysílat zápas ČR s Kanadou z Nagana a dodával: „Věřím, že letos minimálně na olympijský bronz máme, těším se na to.“