Cíl je jednoznačný – udržet extraligu a budovat tým na další období, říká Bedřich Ščerban

Kdo přesvědčil Bedřicha Ščerbana, aby se stal jednatelem Dukly?

„To bylo celkem složité. Já jsem se do Dukly vracel v sezoně 2007/2008, podepsal dvouletou hráčskou smlouvu, chtěl jsem ještě dva roky hrát. Nicméně člověk míní a osud si udělá, co chce. Podruhé ve svém životě jsem onemocněl mononukleózou, což v tom věku znamenalo na šest měsíců přerušit profesionální kariéru, a to se již neslučovalo s dalším pokračováním. U A-týmu byl tehdy trenér Karel Dvořák, který mě oslovil, zda mu vzhledem k ukončení mé kariéry nechci pomoct na střídačce. Všichni víme, v jaké situaci byla Dukla, nebylo to nic růžového. Nabídku jsem přijal, spolu jsme pak pracovali u týmu jako trenérská dvojice. Měl jsem i v úmyslu po skončení závodní kariéry hráče pokračovat jako trenér, nicméně došlo k situaci, kdy město, jako majitel, vyhlásilo výběrové řízení na pozici jednatele a pár lidí mne oslovilo, zda bych neuvažoval o tom, přihlásit se do řízení. Nejaktivnější v tom byl Honza Hrbatý, musím říci prostřední, neboť jsem zažil všechny tři Hrbaté. Hřebíček do rakve tomu pak dal pan Neveselý, který řekl, že pozice jednatele je nejdůležitější. S nadsázkou se tak dá říci, že mi to dal rozkazem. Byl jsem zvyklý od něj rozkazy přijímat, takže nebyl problém se pustit do přípravy toho řízení, tzn. pracovat na nějakém konceptu a vizi.“

První den ve funkci jednatele?

„Udělal jsem si analýzu klubu. Jedna z těch věcí, která zazněla na radě města, byla, že město v prosinci 2007 schválilo finanční dotaci do klubu. Závazky byly vysoké, příjmy nízké. Pro představu, k 7. březnu byly vyčerpány až do září všechny příjmové složky financí a náklady nás teprve čekaly. Když to vezmu obrazně, v Dukle máme výplatní den patnáctého, kdy se za uplynulý měsíc dávají peníze zaměstnancům. Když se vždycky podařilo dát peníze toho patnáctého, abychom poplatili závazky, tak šestnáctého jsme nevěděli, z čeho ty závazky na příští měsíc zaplatit. Bylo to hodně stresující, nechci to nikdy zažít, Dukla byla opravdu krůček od toho, aby přestala fungovat.“

Přes 10 let slibovaná rekonstrukce HZS

„Já nevím. Fakt nevím a tohle vnímám částečně jako mé selhání, protože jsem šel do té funkce s tím, že je potřeba něco udělat. Povedlo se hodně věcí, viz třeba malý zimáček, nebo velký zimák se hodně zlepšil. Fanoušci mi přišli sami pomoci a zvelebovali si to tady. I ty plachty, které jsme tady měli a nakonec je museli sundat kvůli požárním předpisům, tak utvořily hezké prostředí na stadionu. Vyměnily se sedačky, ozvučení, nová plexiskla. Udělaly se i nové střídačky, či kabiny. Původní plán byl takový, že se Horácký během pěti let zrekonstruuje a opraví a hned jak se postaví malý zimáček, tak se hned půjde na velký stadion. Částečně jsme to tak posouvali, zároveň jsme šetřili finance, protože jsem věřil, že se začne něco dělat, což bylo i konstatováno, že se začne příští rok a ať uděláme jen to nejnutnější, až to došlo do fáze, že se musí masově investovat, což mi přijde zbytečné. Ale jak říkám, mám to částečně i jako své selhání, že nedokáži přesvědčit politiky, že je opravdu potřeba s tím něco dělat a je výhodné pro město tu mít multifunkční arénu. Nepodařilo se mi přesvědčit lidi, že to není jen o hokeji a že to bude sloužit nejen Jihlavě, ale celému kraji a bude to něco, co do budoucna posune Jihlavu dál.“

O návratu Dukly do extraligy

„Nikdy jsem se tím netajil a řekl jsem, že bych byl zbabělec, kdybych šel do funkce tak slavného klubu a neměl za cíl dostat Duklu zpět do extraligy. Povedlo se, přestože byla spousta lidí, kteří mi nevěřili a dokonce na mě v tomhle směru i útočili, že fanouškům lžu, neříkám jim pravdu. Povedlo se a uvidíme, jak to bude dále. Cílem je stabilizovat klub v extralize, abychom v ní působili dlouhodobě a stali se jejím stabilním účastníkem.“

O letošní extraligové sezoně

„Přibylo mi mnohem více starostí (usmívá se). Ale můžu říct, asi i za fanoušky, že si extraligu užíváme. Kdo chodí na hokej pravidelně, tak vidí něco, co jsme tady dlouhou dobu nezažili. Často je mi hráčů až líto, když vidím, že prohrajeme třeba 1:2 a oni nechají na ledě všechno, jdou na krev. Z tohoto hlediska jim nemám co vytknout. Platíme draze za nezkušenost. Když se někdo podívá na náš kádr, tak vidí, že s extraligou neměl zkušenosti nikdo. Pár lidí k ní „čuchlo,“ ale že by měli zkušenosti, to ne. Neměl jsem finance na to, abych do týmu přivedl zkušené, rozdílové hráče. To je fakt, se kterým se pereme, a věřím, že se budeme prát úspěšně.“

Cíl do baráže

„To je jednoznačné. Chceme tady udržet extraligu a začít budovat tým na další období.“

Vize do budoucna

„Budeme dále bojovat za to, aby Dukla byla stabilním členem, aby navyšovala ty prostředky, které má k dispozici. Sice jsou čísla oproti sezoně 2007/2008 úžasná, ale v extralize je to nic. Průměrný příjem je okolo 160 milionů, my jsme na 47. Nevím, jak to dopadne letos, ale doufám, že se to dostane k číslu 57 - 60, což je stále hodně málo. Budeme se dále snažit dělat tu práci co nejlépe, abychom tu extraligu zachovali a doufám, že si politická garnitura uvědomí výhodnost multifunkční arény nejen pro Duklu a Jihlavu, ale i pro růst kraje a význam krajského města.“

Videorozhovor o desetiletce jednatele Bedřicha Ščerbana

Sdílejte článek