Na nervozitu není čas, říká o smlouvu bojující Martin Hollý

11.08.2010 / Pavel Zeman

Před necelými třemi měsíci si jeho příchod z druholigového Hodonína vyžádal trenér Petr Vlk. Slovenského útočníka Martina Hollého poznal během působení v juniorských kategoriích. V současnosti bojuje čtyřiadvacetiletý forvard v krajském městě Vysočiny o své angažmá. „Určitě bych tu chtěl zůstat. Líbí se mi i věci okolo – město, zázemí i celý kolektiv kolem jihlavského hokeje. Chtěl bych si tady první ligu zahrát,“ tvrdí přesvědčivě.

Hollý stihl v sezóně 2005/2006 odehrát za jihlavskou juniorku 4 zápasy, během nichž zaznamenal 2 góly a 3 asistence. V loňské sezóně působil ve 150 kilometrů vzdáleném Hodoníně a průměrem 1,21 bodu na zápas si vysloužil pozvánku do kádru jihlavské Dukly, kde je zatím pouze na zkoušku. „Teď se to celé trochu zkomplikovalo, protože se objevily nějaké problémy s transferkartou a hráčskými právy,“ říká Hollý zklamaným hlasem.

Do zápasu s polským Jastrzębie nastoupil hned v první útočné formaci. „Nervózní jsem nebyl. Je to jen příprava. Navíc se bojuje o fleky, takže na žádnou nervozitu ani není čas,“ mávne rukou. Spolupráce s Danielem Hodkem a Liborem Bezděkem Hollému evidentně svědčila. Na brance Bezděka se podílel asistnecí. „Oba jsou to zkušení borci. Dan Hodek si to umí skvěle podržet. Vypracovali jsme si hodně šancí a já myslím, že to bylo dobré.“

Polský tým vedený Jiřím Režnarem, který před osmi lety úspěšně vedl s Petrem Vlkem Duklu v první lize, si během zápasu dvakrát vypracoval dvoubrankový náskok. O vedení 3:1 hosté ve druhé třetině přišli, podruhé už Jihlavští stačili pouze snížit z 3:5 na 4:5. „Škoda, kdyby se ještě pár minut hrálo, možná bychom to zase srovnali, ale na to se nehraje,“ ví Hollý.

V samotném závěru zkusili červenožlutí hru bez brankáře. Po oddechovém čase se vhazovalo v útočném pásmu domácích. Skvěle sehraná akce po vyhrané buly, na jejímž konci stál nejlepší střelec loňského ročníku první ligy Daniel Hodek, roztleskala Horácký zimní stadion. „Na tréninku jsme nic podobného necvičili. Trenér Vlk nám tuto variantu poprvé nakreslil až v time-outu,“ vysvětluje přímý aktér povedeného momentu, kterému chybělo jediné – gól.

I přes porážku lze hodnotit výkon jihlavských hokejistů jako chvalitebný. „Pocity by byly o něco lepší, kdybychom vyhráli, ale musíme to brát tak, že to byl teprve náš druhý zápas. Bylo celkem teplé počasí a ten led nebyl úplně ideální,“ mračí se Hollý.

Letní slunné počasí důraznému hokejistovi možná nesedlo, totéž se však nedá říct o zápase, po němž sklidil pochvalu od jinak přísného kouče Vlka. „Co se týká Martina, on je takový silový typ hráče. Já jsem byl s jeho výkonem spokojený,“ prozradil jihlavský stratég.