Třicet žlutočervených Američanů

12.11.2004 / Tomáš Kučera

Víte kolik hráčů, jejichž jméno se kdy skvělo na dresu Dukly, obléklo posléze (či předtím) dres nějakého týmu NHL? Samozřejmě, díky nadpisu to už víte, ale vyjmenovat je, to je úkol pro skutečně superzapáleného fanouška. Když připočteme i Romana Turka, který hájil duklácký dres v píseckém B týmu, vyjde nám obrovský počet jedenatřiceti hokejových hvězd. Pojďme si projít ve stručnosti jejich mnohdy neobvyklé osudy spojené s dresem Dukly.
Ať už nad tímto faktem jásáme či nikoliv, skutečností je, že nejvíce hráčů později působících v NHL obléklo dres Dukly díky povinné vojenské službě. Nezvratným faktem ale také je, že růst takovýchto hráčů byl v Jihlavě z drtivé většiny uspíšen, a pozdější profesionální přístup k hokeji v zámoří se dal s trochou fantazie přirovnat k podmínkám, které mohl mladý hokejista v ČSSR zažít pouze ve vojenském středisku Dukly Jihlava.

Prvním hráčem, který okusil jak dres Dukly, tak NHL, byl Jiří Crha. První český brankář v NHL a pardubický rodák strávil v Jihlavě roky 1969-71. Pozorný fanoušek hned dodá, že díky tomu bral hned dva tituly mistra republiky. Později emigroval a díky tomu se mohl probojovat i do minulým režimem zavrhované NHL. Povedlo se mu to vroce 1979 v dresu Toronta Maple Leafs, kde pak odchytal dvě sezony. Dva roky po Crhovi nahlédl do NHL i jeho jihlavský spoluhráč Jiří Bubla. Ten působil v dresu Dukly stejná léta jako Crha a bral tudíž stejné dva tituly mistra. V NHL hrál až na sklonku kariéry s požehnáním československých úřadů za Vancouver Canucks - plných pět ročníků. Ještě před Bublou si zahrál v NHL i další jihlavský voják, rodilý Plzeňák a pozdější emigrant Vítězslav Ďuriš, který byl spoluhráčem Crhy v Torontu. V Jihlavě hrál v letech 1977-79.

Podobný osud jako Ďuriš, tedy život v emigraci, zažili ještě Peter Ihnačák, Petr Klíma, František Musil a Michal Pivoňka. Slovák Ihnačák byl v Jihlavě jen na vojně, podobně tak i litvínovský Klíma, bojovník Musil taktéž, ale jihlavské srdce nezahodil ani po převratu, protože se Dukle vrátil pomoci ještě v prvoligové sezóně 2001-02. Pivoňka pak prožil na Vysočině jinošská léta a v klubu vyrostl, dva roky hrál v A mužstvu, získal s Duklou v roce 1985 titul, ale poté už jeho touha hrát v zámoří převládla. V NHL byl Pivoňka třináct let věrný týmu Capitals, kde odehrál celých 825 zápasů a nasbíral úctyhodných 599 kanadských bodů.

Prvním kovaným Jihlavákem v NHL byl ale Milan Chalupa. Ten byl dospělému žlutočervenému dresu z Vysočiny věrný jedenáct let a získal čtyři tituly mistra ČSSR. Až poté dosáhl požadované kvóty třiceti let věku a odehraných utkání v reprezentaci a mohl odejít vyzkoušet zámořský chlebíček. V dresu týmu Detroid Red Wings odehrál sice jen 14 zápasů, ale situace československých hokejistů po třicítce, bez znalosti jazyka a odlišnými hokejovými návyky, byla v zámoří natolik složitá, že i toto lze považovat za veliký úspěch. Chalupa pak nastoupil za Duklu ještě v extraligovém ročníku 1993-94! Po splnění neskutečné třicátnické normy a reprezentační porce odešli do NHL ještě bývalí jihlavští vojácí českobudějovický Miroslav Dvořák (1 titul s Duklou), vítkovický František Černík a kladenský superstřelec Milan Nový (1 titul s Duklou).

V roce 1988 se situace v Československu stala pro komunistický režim neudržitelnou. Hráči začali houfně opouštět republiku i bez do té doby nutného splnění diskriminačních opatření. A tak NHL postupně okusili i další hráči, kteří strávili v Jihlavě dva vojenské roky. Miloslav Hořava, František Kučera, Igor Liba, Dušan Pašek, Tomáš Sršeň nebo Jiří Šejba. Sametová revoluce a následné reformy způsobily, že povinná vojenská služba čítalam už jen rok. A Dukla byla stále útočištěm budoucích hvězd. Rok v zeleném a žlutočerveném tak prožily i hvězdy ze zlaté generace přelomu tisíciletí - Roman Čechmánek, Jiří Dopita, Martin Procházka, Richard Šmehlík, ba dokonce Dominik Hašek.

Jihlavský rodák + NHL, tato rovnice čítá za rovnítkem šest hokejových osudů. Patrik Augusta hrál v Jihlavě nejvyšší soutěž čtyři roky, zažil poslední jihlavský titul v roce 1991 a na 4 utkání i NHL v dresech Toronta a Washingtonu. Petr Buzek svou kariéru nastartoval také raketově, v sedmnácti letech už hrál v A týmu, dva roky válčil v extraligové Jihlavě i mládežnických reprezentacích, pak ale přišla osudná autonehoda a rok bez hokeje. Nezměrné úsilí a touha zahrát si v NHL však slavily vítězství. Nejprve se sice příliš neprosadil v Dallasu, ale posléze v Atlantě se mu dařilo přímo skvěle a zahrál si dokonce zámořské All Star Game NHL! Pak ale opět několikrát zaúřadovala vyšší moc a různá zranění uspíšila Buzkův návrat do Evropy. Nyní už je zpět v Dukle a bude určitě ještě chtít dokázat, že hokej se ani při tolikeré smůle nedá zapomenout.

Místo narození Jihlava má v rodném listu samozřejmě i Robert Holík ze slavné hokejové dynastie. Na Vysočině hrál nejvyšší soutěž celkem tři roky, pak už jeho talent přerostl české mantinely a za následujících 14 let v USA si získal nejen respekt celé NHL, ale dokonce i tamní občanství. Jako jediný jihlavský odchovanec dokázal populární "Bobby" vyhrát i Stanley Cup a to hned dvakrát. Je v zámoří bezesporu nejrespektovanějším hokejistou pocházejícím z kraje kolem Jihlavy. V Jihlavě se narodil i Marek Posmyk, který okusil NHL v dresu Tampy Bay. Na Vysočině působil v mužské nejvyšší soutěži dva roky. David Výborný se taktéž narodil v Jihlavě, jeho výchovu však záhy převzala pražská Sparta. V ní se také výrazně prosadil, dostal se v řadě za sebou na 9 světových šampionátů! I proto, že v NHL hájí už čtyři roky dres Columbusu, který ještě nehrál ply-off. Posledním ve výčtu rodilých Jihlaváků je Petr Svoboda. Bezesporu největší smolař ze všech vyjmenovaných. V prvním celku Dukly zasáhl do dvou sezón. V té první odehrál jen jeden zápas, ve druhé pak s týmem Dukly sestoupil z extraligy. Následoval raketový růst a přes Třinec putoval nadějný juniorský mistr světa do celku Toronta v NHL. Zdálo se, že jeho hokejový vývoj nic nezastaví, ale osobní neštěstí mladého hokejisty má jméno únavový syndrom. Kvůli této záhadné chorobě byl nucen svou kratičkou kariéru uzavřít.

Jihlavská Dukla však vychovala i hráče z okolních měst a vesnic. Kupříkladu Josef Marha pochází z Havlíčkova Brodu, ale jeho růst zajistila ponejvíce Dukla Jihlava. Za ni nastoupil i poprvé v extralize a nakonec působil ve správním centru kraje Vysočina celkem tři extraligové roky. Následoval přesun za moře a trvalý boj o pevné místo v NHL. V Coloradu, Anaheimu i Chicagu však platil za hráče na pomezí prvního týmu a farmy. Kompletní ročník odehrál jen za Chicago v sezóně 1999-00. Dnes už je tři roky zpět v Evropě, kde září v barvách švýcarského Davosu. Radim Bičánek se dostal do prvního kádru Dukly v sezoně 1992-93, kdy mu bylo teprve 17 let! Jako velký talent byl draftován v prvním kole a záhy odešel do zámoří. Tam se prakticky 10 let snažil prosadit trvale do NHL, ale fakticky se mu to nastálo nikdy nepodařilo, i když vystřídal hned tři týmy. Dnes je oporou lokálního rivala ze Znojma. Úplně posledním z výčtu hráčů NHL a Dukly je Michal Rozsíval. Ten stihl ve žlutočerveném pouze jeden ročník a 36 zápasů coby teenager. Poté už odešel za moře a přes juniorské nižší soutěže si vybojoval stálé místo v dresu Pittsburgh Penguins.

Tady jihlavská stopa v NHL končí. Téměř jistě se však nezrtácí natrvalo. Tradiční hokejová bašta bude zcela jistě i v budoucnu chrlit do světa své hokejové talenty a pokud se NHL opět rozběhne, dosáhne věhlas červenožluých barev určitě i tam. I v těžkých chvílích jihlavské současnosti není třeba lámat hůl, je na čem stavět.

A jak by vypadala jihlavská sestava hvězd v NHL? Možná takhle:
Hašek (Čechmánek) - Musil, Kučera, Dvořák, Šmehlík, Rozsíval, Bubla, Hořava, Chalupa - Pivoňka, Holík, Klíma - Procházka, Nový, Černík - Šejba, Dopita, Ihnačák - Liba, Pašek, Marha.