Peklo na Šacberku. Junioři Dukly cedili litry potu při výbězích nejtěžší části jihlavské sjezdovky

Výchozí stanoviště: Vodní ráj Jihlava. Z tohoto bodu běží parta dvanácti hráčů směr sjezdovka Šacberk. Hokejisté již moc dobře ví, co je u polorozpadlé rozhledny vrchu Rudný, kde je nejvyšší bod pisty, bude čekat. Výběhy. Nemálo výběhů.

Někteří junioři Dukly toto místo moc dobře znají. Již loni zde nabírali sílu, vytrvalost nebo i morálku a odhodlání (vždyť vyběhnout sjezdovku není jen tak). I z této části přípravy pak v sezoně těžili, když pod vedením trenéra Patrika Augusty a jeho asistentů Karla Nekvasila a Viktora Ujčíka skončili na šestém místě, nejlepším v novodobé historii jihlavské juniorky.

V předchozím přípravném období vybíhali junioři kompletně celou sjezdovku odzdola nahoru celkově čtyřikrát. Tentokrát měli kratší úsek, ale o to intenzívnější a častější. Zhruba padesátimetrovou a závěrečnou nejstrmější pasáž kopce museli zdolat v jedné sérii celkem osmkrát. Poté přišla série druhá a třetí, takže dohromady čtyřiadvacet výběhů. „Tohle je snad ještě horší než loni, kdy jsme museli zdolat sjezdovku komplet celou,“ hlásili ti, kteří běhali Šacberk také loni.

Poslední čtvrtá série již byla formou soutěže. Dvanáct hokejistů vytvořilo šest dvojic. Kdo z dua byl nahoře rychleji, ten již běžet nemusel. „Poražení“ vytvořili dvě trojičky, kde si právo „neběžení“ zajistil znovu jen vítěz. Čtyři hráči tak museli běžet ještě jednou, naposled. Vlastně naposled ne. Po krátké přestávce a rozhovorech (které zveřejní redakce webu v následujících dnech) se junioři vydali během zpět na Vodní ráj.

Autor videa: Tomáš Lysý

Foto: Zdeněk Drla

Sdílejte článek