Den za dnem se snažím bojovat o své místo v Calgary, říká gólman David Rittich

6.12.2017 / Tomáš Lysý

Dvaadvacátého listopadu sledoval, jak jeho Stockton prohrál v Ontariu. O den později se přesouval s farmářským týmem Calgary Flames k dalšímu zápasu AHL proti farmě Phoenixu Coyotes. V Tucsonu si vybalil a připravoval se na večeři ke Dni díkůvzdání. K ní už nedošlo. David Rittich si totiž sbalil, odjel směr Phoenix a letadlem do Denveru. Byl totiž povolán do prvního týmu Calgary a na ledě Colorada si odbyl premiéru od první minuty v dresu Flames v NHL. Navíc vítěznou. „Jestli bych si mohl přát něco víc, než vychytanou výhru 3:2? Mohl, kdyby to bylo 3:0,“ směje se jihlavský odchovanec v rozhovoru pro web Dukly Jihlava.
Foto: Michael Martin/NHLI via Getty Images

Prošel si tím, o čem mnoho hráčů sní, ale nikdy se toho nedočká. Nikdy, byť jsou hodně blízko, třeba pravidelně nastupují ve farmářské soutěži AHL (American Hockey League). Ale do vysněné NHL se nepodívají. Gólman David Rittich, odchovanec jihlavského hokeje, trpělivě zvládl první rok na farmě ve Stocktonu Heat. Při úvodní sezoně za mořem dostal v NHL šanci během přípravného zápasu a do soutěžního utkání v nejprestižnější hokejové soutěže světa naskočil v posledním duelu Calgary před play-off 2017, kdy na ledě San Jose odchytal třetí třetinu. V červnovém rozhovoru pro web Dukly prozradil, že nikdy neměl myšlenky, že by boj o NHL zabalil a vrátil se zpět do Evropy.

Také letošní ročník začal ve Stocktonu Heat, farmářském týmu organizace Flames. Během pěti zápasů vychytal dvě čistá konta, s impozantní úspěšností zákroků 93,10%. Není divu, že si jej Calgary vytáhlo do prvního týmu místo trápícího se Eddieho Lacka. A David Rittich rozhodně nezklamal. Ačkoliv měl za sebou pořádně hektický přesun, zvládl v Coloradu zneškodnit 24 střel soupeře a pomohl Flames k výhře 3:2. „Jsem opravdu rád, že jsme vyhráli. Snad bude vyhraných zápasů více,“ hlásí v rozhovoru a usmívá se, že ani nestihl spočítat všechny gratulace, co mu přišly. Jeho cíl je nyní následující, udržet se v Calgary co nejdéle. „ Moje přání je, být tu do konce sezony, ale za tím musí být vidět nějaká moje práce – kvalitní tréninky, kvalitní zápasy. Je to běh na dlouhou trať. Jdu den za dnem a snažím se bojovat o místo, abych tady mohl být,“ říká odhodlaně jasný cíl.

David Rittich během své premiéry v NHL od první minuty. Ta byla vítězná, Calgary totiž vyhrálo v Coloradu 3:2 a jihlavský odchovanec zneškodnil 24 z 26 střel soupeře. Foto: Michael Martin/NHLI via Getty Images

V utkání doma proti Torontu a Phoenixu kryl záda Mike Smithovi. Toho vystřídal po druhé třetině domácího klání proti Edmontonu za nepříznivého stavu 1:5. A málem se dočkal vyrovnání, jelikož Calgary stáhlo až na 5:6, ale nakonec prohrálo 5:7. V dalším utkání doma proti Philadelphii sledoval z lavičky porážku svého týmu 2:5, aby následně odletěl s týmem na „kanadský“ trip do Toronta a Montrealu.

Davide, můžeš popsat, jak se seběhl tvůj přesun z farmy ve Stocktonu do prvního týmu Calgary Flames? Kdy a kde ses o tom dozvěděl a jel jsi do Calgary nebo rovnou směr Denver, když jste hráli v Coloradu?
Přesun z farmy do prvního týmu byl docela hektický. V momentě, kdy jsem se to dozvěděl, tak jsme byli se Stocktonem na tripu. Hráli jsme v Ontariu (proti místním Reign – farma Los Angeles Kings, pozn. aut.) a přesouvali jsme se do Tucsonu (Roadrunners – farma Phoenixu Coyotes, pozn. aut.), takže z Ontaria jsme letěli přes Vegas, kde jsme měli čas tři hodiny na letišti a pak směr Tucson. Tam jsme přijeli něco kolem šesté hodiny a měli jsme tam Thanksgiving dinner (večeři na den Díkůvzdání – pozn.aut.). Těsně před tím mi asistent manažera Calgary řekl, že jsem povolaný. Takže jsem si vlastně sbalil věci, které jsem si předtím vybalil. Odvezli mě do Phoenixu a v šest ráno jsem letěl do Denveru (stát, kde hraje Colorado Avalanche). Byly to dva hektické dny, ale to mi nevadilo, protože jsem rád, že jsem se dostal do prvního týmu.

Sestřih zápasu Colorado Avalanche - Calgary Flames 2:3

Autor videa: YouTube NHL

Jaké byly tvé pocity? Byl jsi před svojí celou premiérou v NHL nervózní, nebo uklidňovali tě nějak tví spoluhráči?
Pocity byly dobré. Bral jsem to jako běžný jiný zápas. Na zápas přišlo trošku více lidí (Pepsi Center v Denveru navštívilo 15738 diváků – pozn. aut.), než na kolik jsem zvyklý v AHL. Cítil jsem se dobře, ráno jsem měl na ledě dobré rozbruslení, takže všechno bylo v pohodě. V Coloradu je jen trošku vyšší nadmořská výška, proto když se tam zadýcháte – třeba při několika oslabeních za sebou, tak se tam hůře dýchá. Ale naštěstí bylo všechno v pohodě. Nervózní jsem vůbec nebyl, nejsem typ člověka, který by byl nějak nervózní. Že bych si něco takhle připouštěl... Beru to tak, že je to hokej a tato hra je všude stejná. V NHL, na farmě v AHL nebo v české lize. Prostě v bráně nechci dávat najevo žádnou nervozitu nebo nějaké pocity, takže to vůbec neřeším.

Pětadvacetiletý syn bývalého extraligového rozhodčího přiznal, že se mu v Pepsi Center o něco hůře dýchalo. Aréna v Coloradu ve státu Denver totiž leží ve vyšší nadmořské výšce (1609 metrů nad mořem). Během zápasu se pořádné osvěžení hodilo. Foto: Foto: Michael Martin/NHLI via Getty Images

Mohl sis přát lepší zápas, než vychytanou výhru 3:2? Navíc jsi byl vyhlášen druhou hvězdou utkání...
Za výhru jsem strašně rád. Ale když otázku vezmu takhle, jestli bych si mohl přát něco víc, než vychytanou výhru 3:2? "Moh!" Kdyby to bylo 3:0 (směje se). Ale to už jsou jenom takové kdyby. Jsem moc rád, že jsme vyhráli, že zápas dopadl, tak, jak dopadl. Snad bude vyhraných zápasů více. A ocenění druhé hvězdy utkání? To jsem se dozvěděl až po zápasu od rodičů a přítelkyně. Jelikož jsme hráli venku, tak tam se tyhle věci moc nevyhlašují, proto jsem to vážně nevěděl.

Stihl sis vůbec spočítat, kolik jsi dostal gratulací, SMS nebo jiných vzkazů?
Nestihl. Už jsem z toho byl docela i unavený (směje se). Ale opravdu si vážím všech zpráv nebo čehokoliv, co jsem obdržel. Od těch, co si vzpomněli, že také ještě existuji a napsali mi (usmívá se). Moc si toho vážím a ohromně mě potěšilo, kolik lidí to sledovalo a napsalo mi.

Co říkali na tvojí premiéru lidé v organizaci Flames? Bylo ti řečeno, jak dlouho v prvním týmu zůstaneš?
Oni mi ani nic moc neříkali (usmívá se). Pogratulovali mi, pochválili mě a to bylo všechno. Sám osobně jsem čekal, že mi třeba po zápasu něco řeknou. Pamatuji si loňský rok a posledních dvacet minut zápasu v San Jose. Po utkání mi řekli: Jo, super, odbyl sis premiéru, ale zítra už chytáš za Stockton. Teď nic nebylo. Momentálně jsem pořád s týmem a jsem za to ohromně rád. Užívám si každý trénink, každý den, co jsem v NHL. Uvidíme, jak dlouho u týmu budu. Moje přání by bylo do konce sezony, ale za tím musí být vidět nějaká moje práce – kvalitní tréninky, kvalitní zápasy. Je to běh na dlouhou trať. Jdu den za dnem a snažím se bojovat o místo, abych v Calgary mohl být.

Divákům v Calgary se David Rittich poprvé představil 2. prosince 2017 v domácím utkáni proti Edmontonu Oilers. Zápas se pro Flames nevyvíjel dobře, po dvou třetinách prohrávali 1:5. "Ríťa" dostal šanci od začátku třetí dvacetiminutovky a svým výkonem přispěl ke zmírnění porážky na 5:7. Foto: Gerry Thomas/NHLI via Getty Images

Právě do Calgary přišel těsně před začátkem sezony Jaromír Jágr. Opravdu vypukla v Calgary taková „Jágrmánie,“ jak jí popisují česká média?
Já ani nevím. Těžko říct. Je docela zajímavé, že když se podíváme vlastně na každý český tisk nebo web, tak je tam vždycky něco o Jardovi. To k tomu ale patří, v pětačtyřiceti letech hraje NHL a je pořád na super úrovni, že tuhle soutěž může hrát. Má tady tu svojí bandu „Jardů Jágrů“ (skupinka fanoušků, jenž objíždí zápasy Jaromíra Jágra s dresy všech týmů, kde působil – pozn. aut.), co jsem viděl. Teď byli na zápase a je to takové vtipné. Osobně jsem si něčeho extrémně nevšiml, ale samozřejmě musí tam být něco víc.