Ze spodku na vrchol a obráceně. Litvínov pokračuje v nevyrovnaných sezonách, uhájí svoji extraligovou příslušnost?

Zajímavost: Matěj Stříteský a jeho litvínovská mise

Na Litvínov bude poměrně dobře vzpomínat Matěj Stříteský, zadák Dukly. Ač vsetínský rodák, před 11 lety přesídlil na druhou stranu republiky a odehrál zde za juniorku čtyři sezony. Pořádnou sezonu si ale v nejvyšší mládežnické kategorii užil jenom jednou, právě v sezoně 2007/2008, když odehrál za juniory 30 zápasů, připsal si v nich 15 bodů. Jinak cestoval do nedalekého Mostu, kde byl po většinu sezony na hostování. Pod Hněvínem si ale připsal za dvě sezony 11 bodů, navíc přestoupil do mužské sekce týmu, takže jeho hostování v Mostě mělo spíše herní účinek. Přesto si pod Vervou moc nezahrál. Další sezonu strávil v nedalekých Litoměřicích, kde udělal za 35 zápasů 11 bodů. V Litvínově se dostal do hry v 19 zápasech, tam zapsal 4 body za gól a tři asistence. Do Áčka Benziny se více dostal až v sezoně 2011/2012, kde vydržel tři následující ročníky. Svoji nejlepší v dresu Severočechů si zapíše jako 2012/2013, v 51 utkáních se radoval pětkrát a desetkrát nahrál. Součástí mistrovského týmu ale nebyl, v mistrovské sezoně Litvínova si kroutil první sezonu v Mladé Boleslavi, odkud tuto sezonu přešel do Jihlavy.

Historie: Od založení klubu přes nepřetržitou účast v extralize až po období Zlaté generace a vytoužený titul

Hokej má v Litvínově silnou tradici. Počátky se datují do období po druhé světové válce, kdy devět lidí založilo v učňovských dílnách „Hockeyový odbor Sportovního klubu Stalinových závodů Horní Litvínov.“ Na začátku padesátých let hrál Litvínov I.A třídu, soutěž známou spíše z fotbalu. V roce 1952 třídu ovládl a postoupil do přeboru Ústeckého kraje. O dva roky později přišla menší restrukturalizace týmu. Mnoho hráčů přestoupilo z konkurenční Čechie Litvínov a během následujících pěti let se mužstvo z krajského přeboru dostalo až do extraligy, ve které je od sezony 1959/1960 nepřetržitě! V sezoně 1961/1962 ale bylo Litvínovským pořádné horko. Jakožto předposlední celek měli Severočeši sestoupit, ale Tatra Kolín jako vítěz ligy druhé svoji účast v poslední chvíli odřekla.

I přes těžkou pozici, kdy se Litvínov spíše zachraňoval, byl o hokej zájem. Dle dobových kronik a fotografií se do hlediště vměstnalo i deset tisíc lidí! V 70. letech nastal ohromný hokejový boom. Z juniorů dorostli dva špičkoví hráči. Jmenovali se Jiří Bubla a Ivan Hlinka. Oba hráči jednak slavili třikrát titul mistrů světa (1972, 1976, 1977), ale také dotáhli Chemopetrol do první poloviny tabulky. V sezoně 1977/1978 slavil Litvínov druhé místo a na tento ročník si bude mnoho pamětníků pamatovat. Tým zaznamenal první dvoucifernou výhru (10:0 nad Košicemi), stříbrné medaile si pak zajistil přímým soubojem se Spartou (3:1). Hokejisté se také mohli spolehnout na silnou podporu, drtivá většina zápasů byla vyprodaná.

V poslední desetiletce pod vládou komunismu byl Litvínov na absolutním vrcholu, co se klubu týče. Předváděl famózní ofenzivní hokej, ale to bylo právě na škodu. Přílišná ofenziva znamenala velký příděl gólů, proto Litvínov titul ve svých nejlepších letech nezískal. Nejblíže měli k němu Litvínovští v roce 1984. Jenže v cestě stála Jihlava, ve které hráli nejlepší hráči z celé republiky. Chemopetrol ji ale dokázal třikrát porazit, přesto to na titul nestačilo. Nadále si Litvínov držel kvalitu, pravidelně dodával hráče do všech reprezentačních kategorií. Růstu pomohla i druhá krytá hala, dokončena roku 1982 , což zlepšilo práci s mládeží. S nadsázkou, každý kluk, který se narodil v Litvínově, měl své místo v kabině.

I po převratu se Chemopetrolu dařilo. Právě tento podnik držel hokej v Litvínově i nadále, připojilo se k němu i město. Roku 1991 a 1996 mohli Severočeši slavit titul, poprvé jim ho sebrala Jihlava (tento titul bude pamatovat současný trenér Petr Vlk), o pět let později si ho vzal pro sebe našlapaný Vsetín. Zároveň dorostla silná generace ročníku většinou 1971: Beránek, Reichel, Ručinský, Šlégr, Lang, Čaloun. Osm hráčů z tehdejšího litvínovského týmu pak bylo součástí zlatého naganského týmu v roce 1998.

Vrcholem celého litvínovského hokeje bylo finále v sezoně 2014/2015 proti gigantovi z Třince. Celou sérii v sedmém utkání rozhodli Verváci poměrem 2:0 a dostali se tak na český hokejový trůn. Následující sezona ale byla hodně bolestivá. Po nepovedeném ročníku musela Verva zachraňovat příslušnost až v baráži, loňskou sezonu skončila až ve čtvrtfinále, kdy ji vyřadil Hradec Králové.

Letošní sezona: Krize, střídání trenéra, 14 prohraných zápasů v řadě a jasná baráž

Letošní sezonu si určitě Verva představovala jinak. Zdvižený prst ukázala první čtvrtina soutěže, kdy Verva z dvanácti zápasů vyhrála pouze dva. Renomé si částečně spravila následnou sérií vyhraných pěti zápasů ze šesti. Druhou polovinu základní části by ale nejraději vymazali hráči z paměti. Vždyť ze 26 utkání vyhráli pouze šest! Přitom to na konci roku 2017 vypadalo dobře. Severočeši si drželi náskok devíti bodů na poslední Duklu. Jenže utkání v Jihlavě na začátku roku vše změnilo. Hosté nestáhli náskok Dukly, prohráli 4:5 a od té doby Jihlava bodovala častěji, nakonec skončila třináctá. Po 38. kole navíc přišla změna trenérů, vedení se rozhodlo odvolat Radima Rulíka, místo něj nastoupil legendární obránce přezdívaný „Guma“. Tedy nikdo jiný, než Jiří Šlégr. Rulík si našel angažmá ve Spartě, jako pravá ruka trenéra Výborného. Ani pod Šlégrem se Litvínovu nedařilo, sérii 14 zápasů bez výhry ukončila Benzina až v 47. kole doma proti Boleslavi. Play-out tak bylo fakticky formalitou. Litvínov jako jasný účastník baráže porazil dvakrát Jihlavu, jednou v derby Chomutov. V baráži je zatím „Cheza“ stoprocentní, doma porazila Vary 3:1, venku Kladno 2:1.

Kde Verva hraje? Zimní stadion Ivana Hlinky (kapacita 6011 míst, 1711 na sezení)
Webové stránky: www.hcverva.cz
Soupiska týmu a Realizační tým

Sdílejte článek