Jeho gól padl po souhře se spoluhráči Dominikem Hrníčkem a Martinem Osmíkem, přičemž se druhým jmenovaným prakticky strávil celou loňskou sezonu. Jak v Karlových Varech, tak ve Frýdku-Místku a následně v Sokolově. „Osma vyhrál buly na mojí levou stranu a já viděl, že ke mně poletí bek. Naznačil jsem mu nahoru, objel jsem ho zespodu a měl puk na dlouhou hůl. Doufal jsem, že gólman do něj nesáhne a pak jsem ho už zametl kolem něj,“ popisuje, jak se po téměř dvou a půl letech znovu trefil v jihlavském dresu.
Ve druhé třetině se Prostějov znovu dostal do vedení, na které Dukla našla odpověď v herní situaci, která jí v úvodu sezony jde – oslabení. Tomáš Čachotský ujel po pravé straně, nadvakrát překonal gólmana a Jihlava ve třetím zápasu zaznamenala čtvrtou trefu v početní nevýhodě. „Těžko říct, proč nám oslabení jde. Možná bychom byli radši, kdyby nám takhle šly přesilovky. Ale zaplať pánbůh, že dáváme góly aspoň v oslabení. Máme v týmu šikovné hráče, kteří si dokáží píchnout puk a přebruslit beky. Je to také o štěstí,“ přemýšlí nahlas „Harky“.
Tentokrát ale Dukla, která v předešlých utkáních využila pět přesilových her, příliš možností při početní výhodě neměla. Prostějovští totiž byli vyloučení pouze dvakrát, z toho naposled v času 7:16. „Je pravda, že přesilovky jsme měli jenom v první třetině. Víc k tomu nemůžu říct. Je na rozhodčím, jak to posoudí a jaký na obě strany nastaví metr. My jsme si je holt zahráli jen v první třetině a pak už nás to štěstí nepotkalo,“ sděluje Tomáš Harkabus a cíl jeho, stejně jako celého týmu, je pro následující utkání doma proti Kadani jasný. „Jediné, s čím můžeme zápasu jít, jsou tři body.“
Videoohlasy s Tomášem Harkabusem