Shořeli jsme na neproměňování šancí, uvědomuje si Tomáš Čachotský

Přitom herně to z jihlavské strany nebylo vůbec špatné. Do stavu 0:0 byl zápas poměrně vyrovnaný, od inkasovaného gólu ve druhé třetině začala Dukla být lepším týmem s několika vyloženými šancemi. „Nevím, jak to vypadalo z tribuny nebo z pohledu trenérů, ale jsem toho názoru, že jsme nehráli úplně špatný zápas. Trošku nám ale chybělo chtění dostat puk do brány, větší tlak okolo branky. Neproměnili jsme šance, soupeř ano,“ opět zmiňuje hlavní rozdíl Tomáš Čachotský, který byl u snížení na 1:2. Jak jeho 230. gól v červenožlutém dresu padl? „Matěj při power-play vystřelil od modré a nějak se mi takový skákavý puk poodrážel na hokejku. Snažil jsem se to zamést směr brána a nějak to tam zrovna doskákalo. Už to bylo pozdě, 17 sekund do konce. Takový gól jsme měli dát tři nebo čtyři minuty před koncem,“ říká „Čagy“ s tím, že následně by bylo více času na srovnání.

Ale i za 17,1 sekundy, které zbývaly po snížení do konce základní části, mohla Dukla srovnat. Přišlo vyhrané buly a? „Za ten čas jsme stihli mít ještě jednu nebo dvě střely, ale bohužel to dopadlo tak, jako během celého zápasu,“ připomíná střeleckou smůlu se závěru jdoucí ruku v ruce s celým utkáním. Celý nevydařený výsledek byl tak pouze smutnou tečkou za celým dnem, kdy se Česká republika ponořila do smutku kvůli smrti legendárního hudebníka Karla Gotta. Zlatý Slavík, božský Kája nebo Zlatý hlas z Prahy, jehož písničky zní napříč sportovními kabinami, naposledy utichl v noci z úterý na středu. „Nevím, co bych k tomu řekl. Naše prohra je proti tomu, co se stalo, víceméně nic,“ uzavírá posmutněle Tomáš Čachotský.

Tomáš Čachotský po porážce v Porubě

Sdílejte článek