Není vítězství jako vítězství. Proti Ústí se Dukla hodně natrápila, hra a kombinace vázla, předváděný projev nebyl dobrý. Bylo vidět, v jaké křeči hráči po nečekané porážce v Kadani jsou. Za několik týdnů si nikdo moc nevzpomene, jakou hrou došla Dukla ke třem bodům, ale… „Musíme se koukat také na naší hru, co předvádíme, protože tohle je bolest pro oči. Ale jak říkám. Musíme se od něčeho odpíchnout. Doufám, že to teď už bude klapat a po malých krůčcích půjdeme nahoru,“ snaží se Josef Skořepa myslet pozitivně a ihned pojmenovává, co asi Jihlavské nyní nejvíce trápí. „Je to střílení gólů. Měli jsme v zápasu tyčky, dorážky, netrefíme bránu, nedostřelíme tam. To jsou maličkosti, které nám teď chybí. Ale věřím tomu, že jak na nich budeme pracovat, tak to pomalu bude chodit, puky se budou odrážet k nám a budeme dávat góly. Je to hokej, je to hra a je to o gólech,“ uvědomuje si jeden z nejzkušenějších hráčů kabiny.
Právě on to byl, kdo měl v posledních dvaceti sekundách dvě velké šance. První nevyužil, když ho zastavila tyčka. Druhou už ano, opět po přihrávce Matěje Pekra. „Zavřel jsem oči, protože předtím jsem měl šanci a trefil jsem tyč. Matěj mi to dal podruhé, zkusil mě znovu. Já jsem viděl trošku skulinku mezi lapačkou a betonem. Díky bohu, že to tam spadlo, protože jsem ani nevěděl, jak se mám radovat. Je to šílené a snad na to ani nemám nervy,“ říká s notnou dávkou oddechu Josef Skořepa a také s tím, že vůbec neřeší, že nyní dal tři góly ve třech zápasech. Podstatné je něco úplně jiného, nalézt ztracenou radost z nejrychlejší kolektivní hry na světě. „Je úplně jedno, kdo dává góly. Hlavně, že budeme vyhrávat a jestli dává góly Petr nebo Pavel, to je jedno. Hlavně ať vyhráváme, dáváme góly a máme z toho všichni radost,“ uzavírá rozhovor hráč s číslem 81.
Josef Skořepa po výhře nad Ústí
Tisková konference: Petr Vlk (HC Dukla Jihlava) – Jaroslav Roubík (Hokej Ústí nad Labem s.r.o.)
Sestřih zápasu: HC Dukla Jihlava – Hokej Ústí nad Labem s.r.o. 2:1