Rozpis ledu
Živé vysílání
I tak ale rozhodnuto vůbec nebylo. Stále zbývalo do konce utkání hodně času a vzhledem k vývoji třetí třetiny, kdy to několikrát vzadu pořádně zahořelo, se nedalo čekat, že by Valaši závěr zápasu vypustili. Dukla však předvedla nesmírnou obětavost, odbránila i jedno oslabení a v poslední sekundě trefil prázdnou kasu Tomáš Havránek. „Síly ještě soupeř měl, v závěru nám tam udělal pořádný kolotoč, ale ustáli jsme to obětavým výkonem. Pochytáme fakt hodně střel, v obranné činnosti dokážeme do těch střel skákat bez ohledu na post, je to paráda, že jsme to takhle ubojovali,“ hledá Peťo důvody, které nakonec pomohly Jihlavě vyhrát čtvrtý zápas. „Bylo důležité nepustit Vsetín do vedení, ale nám se daří poslední dobou všechno otáčet,“ naráží lehce s úsměvem na čtvrtfinálovou otočku.
Podobně jako v předešlých zápasech, i tentokrát to byla bitva, ve které byly oba týmy stejně blízko k výhře. Jak však řekl i Viktor Ujčík na ohlasech po zápase, velkou měrou se na postupu podílel i brankář Maksim Zhukov, který ve čtyřech zápasech pustil za svá záda ze hry jenom šest branek. „Zápas byl jako každý v této sérii, nebylo to jednoduché. Vsetín hrál velmi dobře, měli jsme i štěstí. Ale to přeje připraveným, my jsme připravení byli a šli si za tím postupem,“ říká bojovník v jihlavském dresu. „Je to určitě překvapení, postoupit takhle, ale musím říct, že to nebylo vůbec jednoznačné, jak stav série vypadá. Hráli jsme na nájezdy, museli otáčet, sice se povedlo vyhrát 4:1 a 3:1, poslední branky byly ale do prázdné,“ upozorňuje útočník se zkušenostmi například z Kazachstánu.
Zejména týmová bojovnost byla jedním z klíčových bodů série. Vždyť jenom za celou semifinálovou sérii zblokovali hráči 70 střel, za celé play off je to už 175 bloků. Některé střely pořádně bolely, o čemž se v samotném závěru čtvrtého souboje přesvědčil Jan Strejček, který schytal střelu zblízka na nechráněnou část ruky a chvíli tak Jihlava bránila oslabení ve třech. „Musím pochválit celý tým, že makali jeden za všechny, všichni za jednoho, jak se povídá,“ směje se. „Makali jsme i pro kluky, co tu s námi nebyli, Pepa Skořepa, Jiras, každý z nich si v sérii odvedl kus práce a ten postup je nejen pro ně odměna,“ dokazuje jenom „Lichi“, jaká vnitřní síla v týmu je.
Přitom to ale neměli hráči jednoduché. Vždyť ještě dva týdny zpátky odjížděli z Litoměřic se ztrátou v sérii 1:3 a fanoušci dávali patřičně najevo svoji zlobu na sociálních sítích. V šestém zápase byli navíc jenom dvě minuty od vyřazení, jenže se semkl, otočkou v prodloužení vrátili sérii do Jihlavy a současná sedmizápasová šňůra výher už teď posunula tento ročník do kategorie povedených. „To je krása sportu. Nehraje se čtyřicet minut, nehraje se padesát osm minut, hraje se šedesát minut. Od pátého zápasu, co jsme měli ten nůž na krku, tak klobouk dolů, co dokážeme zblokovat, ubojovat,“ říká rodák z Prievidzi.
Hokejisty teď čeká volno až do 17. dubna, kdy se postaví v prvním finálovém zápase na kladenském ledě. Rytíři mají jenom jediný cíl v podobě návratu zpět mezi elitu, Dukla však nemá už vůbec co ztratit. „Postup do finále je sám o sobě parádní. Hrál jsem v Kazachstánu finále VHL (druhá nejvyšší soutěž v Rusku po KHL – pozn. aut.), pokud se nám však povede postoupit, pak by to byl můj vrchol v kariéře. Pomalu však, jdeme ale od zápasu k zápasu,“ uklidňuje, a zároveň uzavírá rozhovor sympatický útočník.
Peter Lichanec po vítězném čtvrtém zápase na Vsetíně
Hodnocení trenérů: Roman Stantien (VHK ROBE Vsetín) - Viktor Ujčík (HC Dukla Jihlava)
Sestřih zápasu: VHK ROBE Vsetín - HC Dukla Jihlava 1:4
Sdílejte článek
