Tomáš Dzurik se ohlíží za sezonou starších žáků A

Jak byste zhodnotil sezonu?
Pro mě osobně milé překvapení, kdy zejména úvodní tři měsíce sezony jsme hráli velice dobře, ze dvou těžkých turnajů přivezli zlato a stříbro, v soutěži do půlky listopadu nepoznali hořkost porážky a vše šlapalo nad očekávání! Poté sice nastalo období nekonečných problémů a starostí, kdy jsme zbylých pět měsíců řešili jen nemoci, zranění, absence či problémové chování ve škole a za celé období jsme odehráli pouze jedno utkání v kompletní sestavě! Často jsme hráli na 11 - 13 hráčů, z toho 3 - 4 hráči mladšího ročníku, nicméně přes to všechno tréninkové nasazení bylo vždy na vysoké úrovni a i přes výkonnostní výkyvy se po vítězství v základní části podařilo v nadstavbové skupině skončit na skvělém čtvrtém místě v nejtěžší možné skupině, kdy následně Liberec vyhrál titul před druhou Mladou Boleslaví, přičemž za těmito soupeři jsme se my s Hradcem Králové prali o třetí místo.

Byl nějaký hráč či hráči kteří vás svým výkonem potěšili či naopak zklamali?
Určitě musím pochválit oba brankáře a v útoku dva bodové lídry - s těmito čtyřmi hráči stoupaly a padaly výkony týmu. K nim se vždy přidávali další a vesměs všichni hráči dokázali střídat skvělé zápasy s těmi slabšími!

Ze kterého zápasu či zápasů jste měl největší radost či naopak jste byl velice zklamán?
Radost mě udělala předvedená hra a výhra nad Kometou Brno na turnaji v Táboře, remíza po základní hrací době v domácím utkání s mistrem ČR Libercem či i přes těsnou prohru výkon z turnaje DTS proti Slavii Praha - všechny tyto týmy byly následně na Mistrovství republiky a patří tak mezi top týmy ČR. Slabším výkonům jsme se občas nevyvarovali, největší "facka" byl první turnaj DTS a vysoké porážky od Slavie a Pardubic. O to více poté bylo potěšující, když se kluci z toho ponaučili a Pardubice jsme dvakrát přehráli i porazili a se Slavií sehráli poté vyrovnaný duel se smolným koncem.

Sezona byla rozdělena na dvě části. Základní část a nadstavba. Je to pro Vás takto lepší?
Určitě ano, tento model vidím jako velice přínosný.

Pro hráče je jistě důležité i studium, stalo se, že by někdo nehrál kvůli studijním výsledkům nebo se k výsledkům na základní škole nepřidává taková váha?
Kvůli studijním výsledkům se nestalo, že by někdo nehrál. Kvůli problémům s chováním bohužel ano.

Je v dané kategorie nějaký hráč, o kterém se už teď dá říci, že má talent a mohl by to dotáhnout daleko?
Upřímně, není jich v tomto ročníku mnoho, ale i zde se najdou hráči s velkým potencionálem a teď přejdou do kategorií, kde se začne lámat chleba a věřím, že budou na sobě dřít každý den a o některých u nich ještě uslyšíme!

Rovných deset hráčů tvořilo osu týmu kraje Vysočina na Mládežnickém mistrovství ČR, to je slušný počet?
Kluci prokazovali kvalitu v mnoha utkáních v sezoně a z týmů Vysočiny v Žákovské lize dle získaných bodů jsme byli suverénní. Na tomto krátkodobém turnaji se nepotkali s formou a ač Kuba Venc dělal co mohl, tak po výsledcích z minulých let se letos turnaj bohužel nevydařil. Nicméně se ukázalo, že nejsou kluci horší než jejich soupeři a v lize poté výhry nad týmy Pardubic, Hradce Králové či remíza s Libercem, kdy dokázali předvádět skvělé výkony proti těmto vlastně již kompletním výběrům daných krajů, je pro jejich rozvoj pozitivní ukazatel!

Funguje spolupráce s kluby v kraji Vysočina?
Za žákovské kategorii můžu říct, že za poslední roky se výrazně zlepšila! Máme dobré vztahy s trenéry v Pelhřimově, Velkém Meziříčí či Třebíči, za což jsme velice rádi! A nejvýraznější spolupracující kluby jsou tři - Žďár nad Sázavou, Humpolec a Světlá nad Sázavou! Všude dělají hokej skvělí lidi na svém místě! Ve Žďáru Milan Řehoř s Vojtou Šírem, kteří jsou na zimáku od rána do večera, dělají pro místní hokej maximum a v každém ročníku vychováni nějakého šikovného hráče, ač základnu mají nyní poměrně malou. Jejich rozdíloví hráči s námi absolvují různé turnaje a věřím, že spolupráce se Žďárem budem oboustranně vzkvétat! V Humpolci má hokej na starost poslední roky Tomáš Maršík, další skvělý člověk a trenér, který dokázal pozvednout hokej ve svém městě a jeho cílem je vychovávat kvalitní hokejisty a pomoc jim k posunout se v kariéře a těm nejlepším umožnit v určitém věku přesun k nám do klubu. Dokonce na některé tréninky k nám své svěřence vozí osobně, když jejich rodiče jsou pracovně vytížení - takový lidé by měli mít ve svých městech jednou sochu na náměstí v životní velikosti! To samé platí o Honzovi Krajíčkovi ve Světlé nad Sázavou, který když to řeknu s nadsázkou, tak místo toho, aby se plácal doma po ramenou, že vyhrál Krajskou soutěž žáků, tak klidně uvolní tři rozdílové mladší žáky k nám, kde můžou hrát vyšší soutěže a těžší zápasy, kdy po jeho skvělém rozvojovém programu hráčů je posune takto dál a oželí tím své klubové výhry nad rozvojem svých nejlepších svěřenců. Snažíme se v nějakém měřítku těmto klubům "revančovat", nicméně chci hlavně zmínit, že dělají těžko ocenitelnou práci a pouze díky takovým lidem se muže český hokej posouvat, protože to dělají pro ty děti!

Závěrečný dotaz jako v minulém rozhovoru - už víte, kde budete působit v sezoně 2022/23?
V těchto dnech se finalizují jednání s klubem a do konce dubna se věřím domluvím na další spolupráci.

Děkuji za rozhovor

Sdílejte článek