Lehko na cvičišti, těžko na bojišti, říká v rozhovoru Adam Sojka

Už od malička hrál mladý útočník za Kladno. Pak se mu ale naskytla příležitost hrát v Americe, které se rozhodl využít. „Tak já jsem chtěl určitě zkusit něco jiného, vždycky jsem si chtěl zkusit hru v zahraničí a vždycky se mi líbila Amerika, takže to byl jeden z důvodů, proč jsem řekl ano. Taky jsem si chtěl osvojit angličtinu,“ líčí, jak se dostal k příležitosti zahrát si v Americe. Za tým Bismarck Bobcats odehrál Adam Sojka pouze sedm zápasů, což nejspíš nebylo úplně dostatečné na to, aby získal všechny potřebné zkušenosti. On sám však sám přiznává, že to asi byla i z části jeho vina. „Nebudu nikoho obviňovat, asi bych spíš řekl, že to bylo hodně těžký. V týmu byli kluci ještě starší než 2002, tam je to o rok posunuté, takže tam hráli i 2001. Asi jsem se prostě nedokázal nějak přizpůsobit té hře, menšímu hřišti a asi jsem nebyl moc dobrý,“ nahlíží na své příležitosti v americkém týmu. Úroveň hokeje v Americe je lepší, než v Česku, což není zajisté žádným tajemstvím. I to vypovídá o úrovni hry na univerzitách. Možná na to má zásluhu právě posunutí věkové hranice. „Rozhodně je tam rozdíl. Je to úplně jiná hra,“ říká o úrovni soutěže Adam Sojka.

Mohl se vrátit zpět do juniorky Kladna, které neúspěšně bojovalo o záchranu juniorské soutěže. Nakonec si tak zvolil Jihlavu, která v té době měla jistou záchranu v juniorské extralize, ačkoliv to mělo znamenat celkem málo zápasů vzhledem k tomu, že byl prakticky konec sezony. Sám Adam Sojka přiznává, že jedním z hlavních důvodů byl trenér jihlavských juniorů Michal Broš, který v loňské sezoně nově převzal tým. „Do Jihlavy jsem šel asi proto, že se znám hodně dobře s Michalem Brošem, je to jeden z mých nejoblíbenějších trenérů a vždycky se mi líbil. Už jako malý jsem k němu jezdil do Neratovic na ty Czech Vikings. Byla to právě asi lepší volba, že jsem věděl, že tady budu mít trenéra, který se o mě bude starat a bude mě vést tím správným směrem,“ říká mladý forvard o juniorském trenérovi.

I přes to, že přišel na posledních 13 zápasů, tak to znamenalo, že odehrál celou nadstavbu. V té byl jednou z nejvýraznějších postav juniorů a ačkoliv už o nic moc nešlo, tak se všichni snažili hrát na maximum. Na postup do play off už to ale nestačilo. „Asi bych jenom řekl, že jsem byl už dřív v Kladně začleněný do té juniorky, takže jsem měl zkušenosti a mohl jsem použít to, co jsem se naučil v Americe,“ usmívá se. Dokonce i s klukama v kabině si Adam Sojka sedl. „Minulý rok na mě kluci byli hodní, i když to nebylo jednoduché, tak si myslím, že jsem si dokázal s klukama sednout. Letošní rok to vypadá dobře, jsem spokojený, i když teda malí by mohli začít víc makat,“ říká svůj názor na tým a zároveň s vtipem komentuje mladší hráče.

Asi jako každý hráč, i Sojka souhlasí s tím, že nejlepší pro každého hokejistu je hrát než trénovat. „Obecně mě baví nejvíc hrát, takže se tak nějak snažím přežít hlavně tu letní přípravu, a tak nějak si říkám, že to má jenom ten důvod, abych se připravil. Ale jak se říká, lehko na cvičišti, těžko na bojišti.“ I junioři mají letní přípravu, která také není úplně nejlehčí. Sice ne každého baví, ale je to nedílnou součástí přípravy na nadcházející sezonu. Vzhledem k tomu, že Adam Sojka vyrůstal v Kladně, tak tam má i školu, což mu trochu znemožňuje trénovat s týmem každý den. „Připravuju se s týmem, jak jen můžu a pondělky a čtvrtky bohužel sám, protože musím dělat školu, kterou jsem zameškal, když jsem byl za mořem,“ říká trochu smutně Sojka.

Vzhledem k bourání CZ LOKO Arény je už nyní jasné, že ani A-tým, ani mládež nebudou moc hrát na jejím ledě. Junioři však to, kde budou hrát ještě jistě neví. „Slyšel jsem pár míst ale ještě sám to nedokážu říct . Kdyby byli fanoušci, tak bych řekl, že to těžší bude, ale tím, že nejsou fanoušci, tak bych řekl, že to bude jen o tom správně regenerovat a připravit se na to pořád někam jezdit,“ říká svůj pohled na hru mimo Jihlavu. V Dukle dává Viktor Ujčík značnou příležitost mladým hráčům, nejen dorostencům, ale především juniorům. „Řekl bych, že to záleží na mých výsledcích, které snad budu mít a budu se o to snažit, ale nechci říct namyšleně, že jí dostanu a záleží to asi na tom, jak budu hrát a jak se budu chovat,“ ukončuje Adam Sojka svůj rozhovor.

Sdílejte článek