V našich silách je zaujmout lepší postavení do play-off, poslední čtvrtina není málo zápasů, říká Bedřich Ščerban

Hodnocení třetí čtvrtiny sezony

„Sportovně spokojeni nejsme, naším cílem bylo pohybovat se do šestého místa. Má to i objektivní důvody, chybí hráči, kteří se nám dlouhodobě zranili. Byli to nositelé výkonnosti, ať Miškář nebo Šik, na začátku sezony se zranil Filip Seman, který má zřejmě po sezoně. K tomu, že je pro nás letošní sezona těžká, přibyla ještě tato zranění, která se naakumulovala a způsobila propad výkonnosti.“

Cíl do zbytku základní části

„Jsme sportovci, takže bychom se rádi dostali do play-off a dosáhli v něm co nejlepšího výsledku. My jsme se situací zabývali každý den, schůzky s trenéry byly na denní bázi, denně jsme se bavili, jak tu situaci budeme řešit a jak zvedneme výkonnost mužstva, jestli je na hráčském trhu nějaký hráč, kterého bychom mohli přivést. Dělali jsme všechna možná opatření, abychom dokázali dohrát sezonu dle plánu. Poslední čtvrtina není tak málo zápasů, takže si myslím, že je v našich silách, abychom zaujali lepší postavení do play-off. Play-off už je úplně jiná situace, tam bude záležet, v jakém stavu budeme mít mužstvo, jestli se někdo z dlouhodobě zraněných vrátí a jakou budeme mít momentálně formu.“

Příchody a odchody hráčů

„Taková byla dohoda (Karabáček do Dukly a Čachotský do Motoru – pozn. red.). My jsme Tomášovi vyšli maximálně vstříc, respektovali a přáli jsme mu, že ve svých letech dostal šanci hrát extraligu. On si toho moc vážil, byl moc spokojený a sám měl zájem tam hrát. Pak to ale došlo do bodu, kdy jsme museli upřednostnit tým. Obecně je moje filozofie taková, že tým je na prvním místě. Museli jsme ho stáhnout, pak následovala vyjednávání s Českými Budějovicemi, jak se k tomu postavit dál. Budějovice nám nabídly Karabáčka a Chlubnu, který už tu byl. To je součást tohoto obchodu, že by tu oba zůstali do konce sezony, pokud bychom Tomáše uvolnili. My jsme s touto variantou souhlasili i z toho pohledu, že bychom Tomášovi, který si to opravdu zaslouží, rádi vyšli vstříc. Tomáš odehraje v sobotu poslední zápas a pak se přesouvá do Českých Budějovic. Až nastoupí do 27. zápasu, tak už nebude moci v sezoně nastoupit za Duklu Jihlava, ale jak říkám, rádi to pro něj uděláme.“

Tisícovka zápasů za Duklu v podání Tomáše Čachotského

„To jen ukazuje Tomášův vztah k Dukle. My si toho nesmírně vážíme, proto i náš přístup k němu a ta vyjednávání byla v tom duchu, že jsme měli v pozadí, že tu byl dlouhou dobu ikonou, byl srdcař. Takže jsme se mu snažili maximálně vycházet vstříc a stále vycházíme, protože si to Tomáš prostě zaslouží.“

Kde by se hrály souboje vyřazovací části?

„Můžeme hrát na obou stadionech, tak o tom hovoří smlouva. Budeme se asi rozhodovat až v dané chvíli, kdy bude jasné, že v play-off jsme, kdy začínáme hrát a s kým. Touto cestou bych chtěl poděkovat oběma městům i provozovatelům stadionů, že nám vyšli vstříc, protože to není tak jednoduché, jak si možná lidé myslí, jelikož my tím, jak tam hrajeme, tak zabíráme čas, který by mohly využít jejich kluby, ať už mládežnické, nebo dospělé. Stadionů v Česku je obecně málo, ledové plochy nejsou dostatečně dimenzované na poptávku, která je. Touto situací tak vzniká komplikace v těch městech, takže si myslím, že si zaslouží veřejné poděkování za to, že nám pomáhají v té době, než se postaví aréna.“

Novinky ohledně výstavby multifunkční haly

„Pro nás je to výborná zpráva, hned jsem jí běžel říct do kabiny. Trochu odhalím to pozadí. Opravdu není jednoduché hrát v azylu, není jednoduché neustále se stěhovat, v podstatě na každý zápas. Jestliže naši soupeři mají v nohách 21 venkovních zápasů, tak my jich máme už 42, to je skutečně velký rozdíl. Není to jednoduché ani pro klub jako pro management, jelikož musíme pokaždé stěhovat všechny počítače na prodej lístků a celá režie na tom zimním stadionu je na nás. Pak to následně všechno zas balit a všechno zase vézt zpět do Jihlavy, příště znova rozbalovat a uvádět do provozu. Ta situace je opravdu těžká, složitá, a teď se furt nic nedělo. Já, jelikož jsem u toho blíž, jsem ty informace přeci jen měl, akorát to bylo v duchu neveřejném, tím pádem to nešlo nijak rozšiřovat. Věděl jsem, že je to na dobré cestě, o to víc mě mrzelo, že když mě lidé potkávali a ptali se mě, tak já v podstatě nemohl odpovědět, ani nedokázal, protože přesné informace úplně nemám. Ta tisková konference bylo takové světlo na konci tunelu, kdy jsem to s velkou radostí šel říct i do kabiny, protože věřím, že hráči, i realizační tým, i my zde v kanceláři dostaneme novou vzpruhu, že to, co podstupujeme, má smysl, protože na konci je něco, na co jsme se všichni těšili. Teď to bylo takové, že jsme museli pracovat v obtížných podmínkách, často to byly útrapy, složitosti, kabiny dole v podzemí nefungovaly, protože to není tak jednoduché vybudovat místo garáží kabiny. Nebylo tam to na konci, takže ta psychická únava se dostávala pomalu do našich hlav, a teď přišel ten impuls, který si myslím nám dal zase chuť do práce. Jsem přesvědčený, že hala bude nejen ku prospěchu města, ale i kraje, a že to lidé zpětně za 5-10 let zpětně ocení a že i ti, co si dnes myslí, že je stavba zbytečná, uznají, že to bylo dobré rozhodnutí.“

Hodnocení dosavadních výkonů mládeže Dukly

„Jsem spokojený. U dorostu, přestože nám odešlo poměrně dost hráčů po začátku sezony, v době, kdy už úplně nemůžete reagovat, si myslím, že se podařilo družstvo stabilizovat a tým podává dobré výkony. Juniorka hodně překvapuje. Díky tomu už dnes Maláč nastoupil za A-tým, Jonáš Jungwirth také nastoupil, Chvátal už hraje pravidelně, Matějíček nastupoval. Víme o těch hráčích, jsou tam ještě další, ať už Matěj Vovsík nebo další kluci. Tím, že hrají nahoře, o sobě dávají vědět a myslím, že ten potenciál do budoucna v nich je, a to mě jako jednatele klubu musí těšit.“

Názor jednatele na hru juniorské reprezentace na stříbrném MS U20

„Hrozně mě to potěšilo, protože jsem tam viděl pokrok. Nejen, že udělala dobré výsledky, ale hrála výborný hokej a dokázala se světové špičce vyrovnat v tom, v čem jsme teď zaostávali. To znamená v pohybu, v bruslení, a hlavně v dovednostech. Na hráčích bylo vidět, že i těžký kotouč dokázali zpracovat bez nějakého zbytečného otálení, jak se říká v hokejové hantýrce – honění puku, když vám kousek odskočí a vy po něm musíte sahat. To jsou ty milisekundy, které rozhodují o tom, že pak z toho hráč mohl dát přihrávku dřív a lépe do šance a dokázali z toho skórovat. Je vidět, že programy, které se tady zaváděly, ať už to byla výchova talentované mládeže, následně můj kolega na svazu přišel s nápadem implementovat do VTM dovednosti, vychovávali jsme tady speciální skill trenéry, kdy je Tomáš Pacina učil, jak učit ty nejnovější trendy. Myslím si, že tohle všechno se pomalu projevuje a že pomalu doháníme hokejovou špičku a dokážeme se jim vyrovnat i v bruslení a dovednostech. Já ještě pamatuji dobu, kdy dvacítka odjížděla na mistrovství a my se báli na svazu, aby nesestoupila. Dneska si přejeme, aby to vyšlo a dovezli zlato. To bohužel nevyšlo, ale takový je sport, prohráli dvakrát v prodloužení, bohužel i v tom finálovém zápase. Ale předváděli fantastický hokej, měli výbornou kabinu, jak referoval trenér Rulík, a ukázalo se, že opravdu, když se tomu hráči věnují a odevzdají tomu všechno, podrží se v tom týmu, tak Česká republika má na to vyrovnat se světové špičce, byť jsme hokejově malá země."

Slovo jednatele Bedřicha Ščeerbana za přelom roku 2022/2023

Sdílejte článek