Rozpis ledu
Živé vysílání
Jihlavští hokejisté se v novodobé historii dostali do play off potřetí, avšak pouze jednou z lepší pozice. V sezoně 2011/2012 (i s brankářem Davidem Rittichem, nyní NHL) skončili po základní části devátí, v předkole vyřadili Zlín a ve čtvrtfinále prohráli 0:2 na zápasy s Litvínovem. O rok později prošli junioři do nadstavby, ze které se do play off ale nedostali. V sezoně 2015/2016 prošla juniorka do osmifinále, ale tehdy postoupilo do vyřazovací části 16 týmů z 18. V osmifinále padla 0:3 na zápasy s lídrem základní části Spartou.
Nejlepší sezonu zažili junioři v památném ročníku 2016/2017, kdy po základní části skončili na skvělém šestém místě a ve čtvrtfinále play off nastoupili proti Kometě Brno. V sérii prohráli první dva zápasy v Brně až na nájezdy a poté dokázali ze stavu 1:3 srovnat na 3:3. Rozhodující sedmý zápas ale svěřenci Patrika Augusty a Viktora Ujčíka prohráli.
Rozhovor s Michalem Brošem nejen o celé sezoně juniorů:
O postupu do play off:
Kdyby nám někdo před sezonou řekl, že dvě kola před koncem základní části budeme čekat na soupeře pro první kolo play off, tak bychom tomu úplně nevěřili. V první řadě je hlavní poděkovat klukům za to, že na čem jsme od 2. května začali dělat. Za čím jsme šli, tak se vyplnilo a spousta kluků má před sebou premiéru ve vyřazovací části sezony. Pro některé kluky to může být kariérní vrchol. Pro trenéra je vždy krásné, když touto postupnou cestou klapne cíl, který je na začátku hrozně v nedohlednu. Dostali jsme se k němu přes spoustu překážek.
O předsezonním období a odchodu hráčů
Během letní přípravy nám někteří hráči oznámili, že nechtějí v Dukle nadále pokračovat. A budou hledat štěstí v jiných klubech, které sice evidentně dlouhodobě neposouvají hráče výše, ale za to mají větší jméno a více se lesknou. V průběhu celé sezony jsme na úrovni akademických klubů a kategorií U17 a U20 přišli o dvanáct hráčů. Všichni hráči, kteří odešli, měli svoje místo v sestavě. Někteří byli špičkoví, všichni z nich byli důležití. Nedovedu si představit klub, se kterým by tyto odchody nezamávaly a problémy by měly i organizace s většími možnostmi a s větším personálním potenciálem.
Dva dny před startem sezony nám odešel první centr, že se tady necítil dobře a nevěřil v budoucnost v Dukle. Mohlo vypadat, že se nic neděje, ale každý zainteresovaný člověk ví, že se hra točí kolem středních útočníků. Není nic jednoduchého, když se těsně před startem sezony, kdy je spousta věcí nacvičených a připravených, rozpadne středová osa.
O využívání pouze jedné ledové plochy a hraní v Moravských Budějovicích
Do letošní sezony jsme šli s obrovskou pokorou a s obrovskými obavami s tím, jak to dopadne. Už jen z důvodu, že se zde chystala rekonstrukce stávající velké haly. Celá sezona byla odkázána na malou halu. V první sezoně jsem si vůbec nedovedl představit, že budeme mít pouze jednu ledovou plochu. Ale celý klub, od funkcionářů přes trenéry a po hráče, to vzal za správný konec ve chvíli, kdy žádné jiné východisko nebylo a kde na konci tunelu svítí pouze světýlko moderní arény.
Spousta věcí na začátku haprovala a bylo třeba spoustu porodních bolestí přežít. Jsem přesvědčený, že je třeba chodit na led a rozvíjet dovednosti i v čase letní přípravy. Dvakrát za týden jsme vyráželi auty po vlastní ose do Telče. Naložili jme bágly a jeli jsme. Chtěl bych poděkovat Mírovi Pytlíkovi a spol. za možnost telčského azylu pro více našich kategorií. Sbalili jsme se, vyrazili jsme, odtrénovali jsme na ledě, abychom si splnili tréninkový základ, sbalili jsme si znovu věci, odvezli jsme si je po vlastní ose a vlastními silami zpět a v Jihlavě jsme udělali druhou půlku tréninku na suchu, posilovnu atd. Dvě třetiny letní přípravy jsme měli tréninky i v neděli a kluci museli přijet dříve ze svých bydlišť, než by normálně přijížděli. I my trenéři, místo abychom trávili večery s rodinami, tak jsme zde organizovali tréninky, protože přesně takhle jsme byli přesvědčení, že by měla vypadat cesta k úspěchu. Hodnotím, že po devíti měsících tady sedíme a můžeme částečně bilancovat, že vše, co se udělalo, mělo nějaký význam. Zaplať pánbůh pozitivní pro nás.
Semknuli jsme se, zabrali a zkousli jsme spoustu věcí, na které jsme do té doby nebyli zvyklí. Nemám tady tolik času a prostoru, abych o všech věcech mluvil. Nicméně málokdo si dovede představit, když nyní mluvím proti našim soupeřům, s jakými problémy jsme se od prvních dní potýkali. Co se týče logistiky, zázemí, možností. Prošli jsme si takovými krizovými situacemi a jsem přesvědčený, že ve spoustě jiných týmů by to padlo. Tady díky společné práci všech lidí, kteří jsou v chodu klubu zainteresovaní, se povedlo vše dostat do úspěšného závěru sezony.
Pro nás byl domácí zimní stadion v Moravských Budějovicích, kde jsme našli vynikající zázemí a strašně přátelskou atmosféru. Juniorka Dukly měla největší průměrnou návštěvnost na domácí zápasy, což je úspěch a chtěl bych do „Morávek“ vyslat poděkování a složit poklonu. Měli jsme tam skvělé zázemí a atmosféra okolo měla obrovský vliv na to, že sezona dopadla úspěšně.
Michal Broš Foto: Ronald Hansel/Juniorský hokej
O průběhu sezony a postupu do play off
Mančaft se dal dohromady včetně všech kluků. Tedy ti hráči, které jsme tady měli od letní přípravy v celém základě, i kluky, kteří hráli na začátku sezony na hostování a střídavých startech v Havlíčkově Brodu. Sázím celou kariéru na týmové vazby, silná pouta mezi spoluhráči a na hierarchii ve skupině, na charaktery hráčů. To celé jsme o letní přípravě budovali, možná nás tyto problémy posilovaly a stmelovaly více a více.
O celé sezoně se dá říct, že rozhodl výborný start v září a v říjnu, kdy jsme místy předváděli neuvěřitelný hokej, překvapivě dobrý a vyspělý. Chvílemi jsme okupovali první místo. Dostali jsme se do pozic, které jsme udrželi i před slabší výkony. Dle mého hodnocení jsme byli v listopadu a v prosinci nejhorším týmem v extralize, co se týče průměru získaných bodů na zápas. Ale díky dobrému startu jsme z těchto pozic už nemohli spadnout někam hůře. Slabší období jsme překonali. Pak někdy od února je hodnocení takové kolísavé, klopýtavé.
Nicméně sezonní cil byl splněný nad plán s tím, že před play off nejsme najedení, uspokojení a nakrmení, ale zůstáváme hladoví, pracujeme na mentální stránce věci. Kluci a my všichni jsme zjistili, čeho jsme schopní a mrzelo by nás, kdybychom z vývoje skvělé sezony nedokázali vydolovat ještě více. Od brankáře přes defenzívní řady po útočníky. Kádr je kompletní, nyní se nám vrátili někteří dlouhodobě zranění hráči. Během sezony jsme měli dost dlouhodobě zraněných kluků a řešili jsme i zdravotní lapálie. Několikrát jsme neměli kam sáhnout a v některých zápasech nebyli ani tři pětky pohromadě. Sázíme na potenciál, nastavení hlav je správné a sezonu si všichni budeme chtít ještě prodloužit.
O sezoně dorostu a smolném vyřazení s Třincem
Chtěl bych klukům z dorostu pogratulovat. V osmifinále s Třincem vypadli, ale půl minuty před koncem proti obrovskému favoritovi ještě drželi vedení 2:1. Mluvil jsem o odchodech hráčů a dorostu se týkaly také. Jak sezona dopadla a jak sezonu zvládli, tak je potřeba před nimi smeknout klobouk.
Je třeba zmínit, že sezona byla pro celý tým dorostu velmi náročná. Po konci trenérské dvojice Melenovský – Kaděra dostali těsně před začátkem sezony nové trenéry, ke kterým si někteří z nich budovali důvěru prakticky po celou sezonu. Pro kluky v tomto citlivém věku to byl velký zásah do nastavení jejich hlav. S ohledem na tento fakt je třeba před trenéry i před kluky smeknout. I ve spojení s tím, že spousta hráčů dorostu odešla, protože po odchodu trenérů neviděli svou budoucnost v Dukle a přijali nabídky z jiných klubů. S ohledem na toto všechno je v poslední minutě ztracený postup přes megafavorita z Třince do čtvrtfinále malý zázrak. Chtěl bych, aby tohle zaznělo, aby si kluci uvědomili, že prokázali obrovskou odolnost, charakter a celá organizace je jim vděčná za to, kam sezonu vytáhli a o co usilovali.
O mládeži v Dukle Jihlava
V této sezoně mi přijde pořád až neuvěřitelné, že nyní tady sedíme a bavíme se o těsném až smolném vyřazení dorostu na prahu čtvrtfinále a o pozici juniorů před čtvrtfinále play off. Když si uvědomíme, kolik velkých klubů a organizací se do juniorské soutěže sestupem nedostalo, tak je vše jednoznačný důkaz toho, že se mládež v Dukle dělá dobře. Od nejmenších dětí až po kategorii juniorů. Proto tady vždy vyrůstali zajímaví hokejisti a vždy se s nimi dovedlo dobře pracovat. Je třeba, aby si to kluci uvědomovali a nepřemýšleli o nesmyslech, o cinkajících dukátech někde zadarmo a uvědomili si, že rozvoj a sportovní stránka v klubu funguje dobře. Jak se to nastartovalo letos, tak snad bude fungovat i dále.
O zařazování juniorů do A-týmu
Souvisí to se způsobem práce, který tady chceme dělat. Jak kluky chceme rozvíjet a posouvat. Takhle by to mělo nějak fungovat. Jsem přesvědčený, že úkol všech, kteří tady v akademických kategoriích pracují, je připravovat hokejisty vždycky o kategorii výše. Náš úkol v U20 je připravit hráče na dospělý hokej, což je poslední stupínek v kariéře. A-tým bojoval od začátku sezony také s logistikou a cestováním na zápasy a se vším kolem toho, včetně divácké podpory. Pokud by tomu tak nebylo, myslím si, že hráčů z juniorky mohlo být v Áčku více a mohli mít více zápasů. A-tým až do závěru základní části bojoval o samotnou účast v play off. Nebylo to jednoduché, ale i tak se v seniorském týmu ukázalo dost junorů. Neztratili se a ukázali, že budoucnost v dospělém hokeji určitě mají. Další věc, která velmi dobře funguje v klubu, je spolupráce na posouvání hráčů o kategorii výše a mezi dospělé, kde Viktor Ujčík a celý štáb A-týmu rozhodně jsou vstřícní a na stejné vlně s touto politikou. Posouvání a dávání šanci vlastním odchovancům nebo hráčům z vlastní mládeže je priorita i pro ně.
Přejeme juniorům hodně štěstí v play off!
.jpg)
Sdílejte článek
