Rozpis ledu
Živé vysílání
Proč opouštíte Duklu?
„V první řadě musím říct, že se mi neodchází lehce a fakt, že jsem tu byl pouze rok, je kaňkou za mým působením tady. Na druhou stranu rozhodlo několik aspektů. Tím prvním je to, že přišla nabídka je z kategorie těch, o kterých lze říct, že se neodmítají. Podporu, abych nabídku přijal, jsem měl i od nejbližších lidí z klubu. Jde o kariérní posun do vyšší soutěže s danými kompetencemi a zájem byl z řad nejvyššího vedení nového klubu. Dalším faktorem třeba bylo i to, že ve smlouvě s Duklou jsem měl zanesený cíl: postup do extraligy, a tento cíl se musí minimálně o rok odložit, protože za rok se s demolicí stadionu a stavbou nové arény technicky nic neudělalo, takže s ohledem na délku mého kontraktu se tento cíl může stát nesplnitelný. Jinak za ten rok musím všem poděkovat. Spolupracovníkům v kanceláři, trenérům áčka i mládeže, hráčům, partnerům, fanouškům a přátelům Dukly. Nebyl to vůbec lehký rok s ohledem na působení v azylu a jednou ledovou plochou, ale Dukla to díky všem těmto lidem zvládla se vztyčenou hlavou a teď může vyhlížet světlé zítřky.“
Pojďme tedy k tomu, v jaké fázi odcházíte. Jak se tvořil kádr áčka pro následující sezonu? Jaké byly priority při jeho tvorbě?
„Prioritou bylo udržet drtivou většinu kádru pohromadě, na tom jsme se shodli s trenéry. Pepa Skořepa se během sezony netajil tím, že je bez rodiny, kterou má v Nymburce, my jsme mu jako Dukla zároveň nenabídli novou smlouvu. Prioritou číslo jedna tak bylo přivést centra do prvních dvou lajn a David Bartoš byl pro nás volbou číslo jedna. Z pohledu hráčských a charakterových kvalit na něj byly dobré reference z předchozích týmů, často byl v roli kapitána nebo asistenta kapitána, zkrátka lídra. Rodinné zázemí má ve Znojmě, což beru jako širší region, takže další plus.“
„Pro Duklu je důležité mít v kádru Jihlaváky a hráče z regionu, i velké legendy Dukly byly z okolních měst. Během sezony 2022/23 jsme ve srovnání oproti předchozím dali mnohem větší prostor hráčům z regionu, zároveň Dukla má velmi kvalitní mládež, takže to bude důležité i během dalších sezon. Dále je ale nutné přivést hráče mimo region, bez nich to nejde, takže doplnit to o hráče, kteří jsou nadstandardní a pomohou vám být ještě lepší a silnější. Jsem přesvědčený, že například Patrik Miškář, Otakar Šik a gólman Adam Beran a další tohle splnili. Stejně tak nám výrazně v závěru ročníku pomohl Venca Karabáček.“
Jak se rodil přestup Patrika Miškáře do Hradce Králové?
„V první řadě mu gratulujeme k zisku stříbrné extraligové medaile, je to velký úspěch a všichni jsme mu ho přáli. Patrik ve smlouvě s Duklou Jihlava neměl žádnou klauzuli, kterou by aktuálně mohl využít k odchodu do extraligy. Finální dohoda s Hradce už ale šla mimo mě.“
Pro další sezonu se podařilo udržet i významné postavy kádru Tomáše Čachotského a Otakara Šika. Jak těžké bylo je v Dukle udržet?
„To, že tu zůstává Čagy, beru jako malý zázrak, protože o něj hodně stála prvoligová konkurence. Ve výsledku to nebylo ani o vyjednávání, Tomáš si řekl nějaké podmínky a Dukla Jihlava mu je splnila. Malý zázrak, ale pro Duklu hrozně důležitý, ať z pohledu hráčských kvalit nebo z pohledu, jaký má vliv na kabinu a spoluhráče.“
„Co se týče Oty Šika, tam byl zájem Karlových Varů, což je jeho mateřský klub. Na druhou stranu, podle mých zpráv, ta pozice v týmu pro něj nebyla úplně zajímavá, nebyly to klíčové role. Ota Šik se tak rozhodl, že tu zůstane ještě rok. Doufám, že se mu vyhnou jakákoliv větší zranění, jaké utrpěl v této sezoně, kdy kvůli zlomenině čelisti musel několik týdnů vynechat, že odehraje drtivou většinu zápasů a že si řekne v extralize o podobně důležitou pozici jako Patrik Miškář, který play-off odehrál na prvním nebo druhém centru.“
Z týmu odešli Josef Skořepa kvůli rodině a Filip Seman kvůli konci kariéry. Jaký byl důvod dalších odchodů z Dukly?
„Obrovské díky patří Pepovi Skořepovi i Filipu Semanovi. Josef nedostal od nás nabídku, zároveň ho to táhlo blíž k rodině. Filip prodělal zranění opravdu vážné, takže se to bohužel rozhodlo samo. Nicméně, Filipu Semanovi jsme dali jako Dukla nabídku na působení v jiných pozicích, buďto jako trenér mládeže nebo aktivně-organizační činnost ohledně A-týmu. Bohužel z rodinných důvodů odmítl, což mě velmi mrzí, ale chápu to.“
„Filip Haman přišel loni na začátku sezony a na jejím začátku nebyl jeden z nejvytěžovanějších obránců. Filip je hrozně chytrý kluk i hráč na ledě, což je dobře, na druhou stranu nad některými věcmi až moc přemýšlí a něco si bere moc blízko k sobě. Cítil tu v průběhu sezony nedůvěru, takže přišel na přelomu prosince a ledna s tím, abychom neuplatňovali opci dál. V tom jsme mu vyhověli a v závěru sezony z něj tíha spadla a trenéři s ním byli nad míru spokojení.“
„Míra Juda celou dobu věděl a hrál s tím, že mu jde o smlouvu do budoucna. Míra měl stejně jako ostatní, co tu byli delší dobu, taky velkou zásluhu na úspěchu v sezonách 2020/21 a 2021/22, bohužel teď nás nepřesvědčil a nabídku nedostal.“
„Adama Wolfa trápila zranění v sezoně. Když jsem přišel, tak byli s Adamem Beranem naprosto vyrovnaná dvojice, pak se to vykrystalizovalo a Bery byl jednoznačná jednička, Wolfíno prostor nedostával, navíc do toho řada zranění. Do další sezony si navíc o velký prostor a zapojení do gólmanské dvojice výrazně řekl Filip Maláč, který tady řadu let dominoval v mládeži, držel mládežnické týmy Dukly Jihlava. Takže Filip Maláč dostane šanci v A-týmu a na Adama Wolfa už nezbylo místo.“
Když se podíváme na mládež Dukly celkově, jak byste sezonu zhodnotil? Ani mládež totiž neměla úplně jednoduché podmínky, celý klub se totiž musel dělit o jednu ledovou plochu.
„Sezonu mládeže hodnotím jako úspěšnou, možná i jako mimořádně úspěšnou, protože se musela za prvé popasovat s nedostatkem ledu, za druhé se zázemím, protože zázemí ze začátku nefungovalo, jak jsme čekali, byl problém s vlhkostí, s teplotou v kabinách, s tím vším se mládež musela vypořádat. Do toho se zde udělala výměna realizačního týmu začátkem srpna v kategorii U17, tedy v dorostu, a jak to probíhalo, kolik emocí až hysterie kolem toho bylo, pro mě bylo až zarážející a neprofesionální. Jinak akademické kategorie dopadly velmi dobře: juniorka hrála semifinále, dorost byl pár vteřin od toho, aby vyřadil budoucí šampiony z Třince a devátá třída splnila hlavní úkol, kterým byl postup do extraligy U15 pro sezonu 2023/2024. Když jsem přišel loni v květnu a přišel i nový trenér této kategorie Adam Vylíčil, tak Dukla měla pár kmenových hráčů v dané kategorii, museli jsme to doplnit o hráče z regionu, stejně se Adamovi Vylíčilovi podařilo dostat mezi 24 nejlepších týmů, devátá třída si vybojovala postup do extraligy do příští sezony, takže úkol číslo jedna byl splněn. Zároveň kluci z této kategorie nastupovali v dorostu.“
Před sezonou opustilo kategorii dorostu i juniorů několik hráčů, mluvili o tom oba trenéři. Jak to podle vašeho názoru ovlivnilo týmy a jejich výsledky? Měl na odchody vliv i fakt, že se hrálo často mimo Jihlavu?
„Kredit musíme udělit trenérům Jakubu Vencovi a Štěpánovi Moravcovi a zůstavším hráčům, jak dramatickou sezonu zvládli. Každý ten odcházející hráč měl vlastní příběh. Někteří chtěli hrát za starší kategorii, někdo nezkousl změnu, co se týče výměny realizačního týmu v dorostu, a někteří hráči jednoduše viděli větší prostor v jiných klubech. Každopádně exodus těch hráčů byl dramatický, ale v sezoně se ve výsledku ukázalo, že to mělo i své pozitivní stránky, protože dostali prostor kluci, kteří tady chtěli zůstat, a zůstali ti, kteří byli pokorní a vážili si toho, že mohou hrát za Duklu. Více prostoru dostali i mladší hráči, třeba v dorostu. Tolik k těm odchodům.“
Junioři brali pro Duklu zatím nejlepší výsledek v samostatné extralize juniorů, chyběli jim jen minuty do bronzové medaile i postupu do finále. S juniorkou tak určitě musíte být spokojený.
„Juniorka, hráči i trenéři Michal Broš s Marianem Moravou, si zaslouží obrovské poděkování za to, jak sezonu zvládli, jak k ní přistoupili a co všechno tomu obětovali. Byla to ukázka toho, že nasazení, obětavost a týmový duch dokáže přinést úspěch. Už jen postup do play-off, Dukla na něj v kategorii juniorů není úplně zvyklá, takže to už byl úspěch. Pak vyřazení Vítkovic ve třech zápasech. Říkali jsme si před play-off hlavně ať nedostaneme Vítkovice, a nakonec proti nám neuhráli ani zápas, takže to byl další ohromný úspěch. Poté už bylo sebevědomí toho týmu na takové výši, že jsme byli skoro jednou nohou ve finále. Co se týče juniorky, parádní úspěch a také parádní vizitka samotných hráčů, konkrétních trenérů a také celého klubu, protože ten úspěch uhráli z drtivé většiny kluci, kteří zde hrají od žáčků, takže patří dík i všem trenérům, kteří v tomto klubu jsou a kterým tito hráči prošli jejich rukama.“
Sdílejte článek
