Rozpis ledu
Živé vysílání
Přístup a práce hráčů v letní přípravě:
S prací jsem spokojen. Dlouholetý charakterový základ a pracovní nastavení se snažíme držet a vypadá to, že i tahle skupina a tento tým pro letošní sezonu se o tyto atributy bude moct opřít. Neměli jsme výraznější problémy s prací a přístupem hráčů. Hodně věcí ohledně přístupu k tréninku si vyřeší oni sami.
Jak probíhala letní příprava a přípravné období:
Letos bylo dobré, že jsme mohli šest týdnů chodit na led. Měli jsme 3× týdně možnost chodit na led. V jedné jednotce jsme se věnovali bruslení, v další specifickým dovednostem obránců a útočníků, třetí tréninkovou jednotkou byl turnaj v minihokeji. Udělalo to v přípravě dobrý pozitivní prvek a teambuildingovou atmosféru. Kluci si mohli odtrénovat i spoustu dovedností a důležitých věcí na ledě. Začali jsme soustředěním, místo na Čeřínek jsme ale jeli na Sázavu na vodu, což splnilo účel a jeli jsme v režim přípravy na předzávodní období a nástup na led.
Předzávodní období s přípravou na ledě není tak dlouhé, jak bych si představoval. Uvítal bych ještě týden navíc. Ale týmy jsou na tom podobně. Začínáme ladit poslední věci na neděli, kdy soutěž začíná. Zaplaťpánbůh, že hracími dny jsou pátky a soboty a bude prostor od pondělí do čtvrtka trénovat. Netrénujeme pro to, abychom se připravovali na pátek a na sobotu, ale abychom se den za dnem a týden za týdnem zlepšovali až do atakování našeho maximálního potenciálu.
Spokojenost s přípravnými zápasy:
Nejsem s nimi úplně spokojen. Nebylo to ani špatné, ani dobré. Hodně nám hapruje obranná hra všech hráčů na ledě. Máme zde celkem prostor na zlepšení a pracujeme na tom každým dnem. Inkasovali jsme hrozně moc branek a na těchto rezervách je potřeba ještě máknout. Důkazem je vítězství na turnaji v Písku. Porazili jsme extraligové soupeře z Plzně a z Budějovic po dobrých výkonech v určitých fázích zápasu. Ale když jsme měli prvenství jasné, prohráli jsme 3:10 s Pískem, který hraje druhou ligu. Podcenit se může každý soupeř a prohrát se také může s každým soupeřem, ale nemůžeme dostat tolik branek a projev nemůže být takový, jaký byl. Na přípravu jsme měli šest pětek hráčů a postupem času se začala rýsovat soupiska, se kterou chceme vyběhnout do soutěže. Někteří hráči již od minulého týdnu absolvují zápasy a tréninky v Havlíčkově Brodě, se kterým letos opět budeme spolupracovat.
Přehled přípravných zápasů juniorů Dukly
Příchody a odchody hráčů:
Po posledních „významných“ sezonách, kdy juniorka dělala dobré jméno Dukle a celému kraji, je větší touha, chuť a zájem působit u nás. V juniorech jsme měli naplněnou soupisku, stejně tomu bylo i v dorostu u Mariana Moravy. Měli jsme třeba 34 nebo 36 hráčů do tréninku. Tento systém, který dělám od začátku svého příchodu do Dukly, nás stál hodně práce. Trávíme dvakrát více času s týmem, protože každému hráči chceme věnovat stejnou péči. Hokejisté jsou totiž rozděleni do svou skupin, které mají relevantní tréninkovou náplň. Stojí to opravdu více času než obvyklý tréninkový proces. Ale mám zkušenosti, že se to osvědčuje a doufám a věřím tomu, že se to v nadcházející sezoně opět ukáže.
Po dobrých sezonách se ukáží nějací jednotlivci, kteří na sebe dobrými výkony upozorní. Ozvou se větší či významnější kluby nebo se ozvou nabídky ze zahraničí. Je těžké v současné době se této konkurenci bránit. I po dobrých sezonách juniorů hokejisté těžko odolávají klubům, které mají extraligu mužů s vidinou uplatnění se v extralize. A pak jsou tady hráči jako Šimon Katolický, David Cinka nebo Ondřej Štěbeták, kteří vzali možnosti angažmá ve Finsku nebo v zámoří, s čímž se nedá soupeřit a nebylo co řešit. Frajerům je třeba popřát hodně štěstí. Jsme rádi, že se jim tyto možnosti otevřely po působení v Dukle a počítáme, věříme a těšíme se na to, že se tady v budoucnu zase objeví a za Duklu si pinknou.
Cíl do sezony:
Říkám to každý rok. Cílem je rozjet sezonu tak, aby tým neměl starosti hned od prvních kol. Po polovině soutěže se týmy dělí na vrchní a spodní osmičku. Ideální scénář by byl udržet se v horní osmičce, ale to na této úrovni chtějí všechny týmy. Loni chyběl některým týmům k postupu do vrchní části jeden gól nebo dva body. Očekávám obrovský boj o prvních osm míst. Ale nechceme se k tomuto cíli upínat. Naše vize ve štábu je, abychom dlouhodobou a systematickou prací od letní sezony budovali identitu, zlepšovali se období za obdobím a všechno směřovali k TOP výkonům ve chvíli, kdy to bude nejvíce potřeba a v závěru sezony si zahrát o play off nebo přímo play off.
Proč se nedaří přijat model systému každý s každým, poslední sestup, první osmička do play off a místo toho jsou nadstavby?
Nedovedu si to vysvětlit. Před třemi sezonami se řešila výměna systému a vznikla dlouhodobá jednotná základní část, 4× každý s každým všech čtrnácti týmů. Všechny týmy s tímto systémem byly spokojeny, spokojenost byla i s celou sezonou. Během toho ročníku jsme měli čtyři schůze, jednou živě a třikrát online. Každý mohl říct své poznatky a návrhy. Vždy vznikl nějaký konsenzus většiny, který se prosadil. Poté došlo ke změně ve vedení Českého hokeje, změně systému a rozšíření extraligy. Ale došlo k tomu bez jakéhokoliv přizvání akademií a jednotlivých týmů juniorské extraligy. Dva roky se k tomu nikdo neměl šanci vyjádřit. Neznám proto odpověď na tuto otázku, proč to tak je. Bylo to rozhodnutí stylem „o nás bez nás“. Je jen paradoxní, že existuje systém, se kterým souhlasí drtivá většina, ale zruší se a prosadí se systém, se kterým drtivá většina nesouhlasí. Nedává to smysl a nevím, jak na to odpovědět.
Zaplaťpánbůh, že se systém na poslední chvíli změnil dvoukolově každý s každým, že se hrají dvojzápasy v pátek i v sobotu, jelikož tuhle variantu všichni chtěli. Ačkoliv to bylo těsně před dvanáctou, jsem rád, že se systém povedl znovu vrátit.
Rozpis základní části juniorské extraligy
Čím by se chtěla Dukla v sezoně prezentovat a co od jihlavských juniorů mohou soupeři očekávat?
Dovedeme využít zimáčku, tedy našeho domácího prostředí a, řekněme si upřímně, ne úplně komfortního prostředí pro juniorský hokej. Velikost kluziště, nízkost stropu a zázemí, nejen kvůli tomuto se sem soupeřům nejezdí dobře. Chceme z toho na jednu stranu vytěžit maximum, na druhé straně očekáváme přechod do nové arény a nějakého důstojnějšího a komfortnějšího prostředí. Zimáček je v tuto chvíli jediné, co máme.
Chceme hrát rychle, důsledně a důrazně. Máme tady dlouholetou identitu kluků z Vysočiny. Většina kluků je místních, z Jihlavy a okolí. Hráči vychovaní v tomhle prostředí v sobě mají atributy jako je soudržnost, pokora, pracovitost, skromnost. Chceme, aby se proti nám těžko hrálo, abychom diktovali tempo hry, abychom hráli rychle a soupeřům se tady hrálo těžko.
Když zmíním další minicíl. V loňské sezoně byl poměr střel vyslaných námi a soupeřem 60:40 v náš prospěch, což je skvělá statistika. V play off jsme v této statistice byli nejlepší, v dlouhodobé části jsme patřili v tomto k druhému nebo třetímu týmu. Nějakým takovým způsobem se chceme prezentovat. Být aktivní v útoku, nikde se s útokem moc nezdržovat, být aktivní v obraně a nedovolit soupeři zbytečně moc střel nebo gólových příležitostí.
Asistentem Michala Broše bude Štěpán Moravec, naopak Marián Morava bude hlavním trenérem juniorů. Proč došlo k těmto změnám?
Docházelo k nedorozuměním, že juniorka hrála nějaký hokej, dorost chtěl hrát jiný hokej a v kategorii U-15 nám to také chvíli trvalo. Je to doposud trvající proces, ve kterém chceme sjednotit nějaké herní zásady. Jsou to věci, které po hráčích chceme, aby je dostávali do hry. Máme vytvořený play-book akademie. S Májou Moravou máme stejný pohled na celou věc. On poznal, jakým způsobem to chci dělat já, naopak já znám jeho pohled na věc. Pro něj jde o další rozvojový krok po tom, co tři roky pracoval jako asistent. Jde zároveň o signál návaznosti a přiblížení všech způsobů, systémů a zásad jednotlivých kategoriích k sobě navzájem, aby doopravdy docházelo k posloupnosti a návaznosti od žáků po přechodu do akademie přes U-15, přes U-17 až do juniorů.
Předsezonní rozhovor s trenérem juniorů Michalem Brošem
Sdílejte článek
