Trenéři dorostu říkají: sezóna byla úspěšná

23.03.2006 / Jiří Man

Je po sezóně. Kluci odevzdávali výstroj a já jsem o její zhodnocení požádal trenéry jihlavského dorostu Františka Zemana a jeho asistenta Jiřího Tomka. Přečtěte si tedy co k sezóně řekli, jak ji viděli ze střídačky oni dva.
Druhé místo je pěkné, ale druhý nebo pátý je dnes téměř totéž…. Které ztracené body Vás nejvíce mrzí?
František Zeman: „K mužstvu jsem přišel na začátku sezóny a cíl byl s mladým mužstvem složeným v letní přípravě uspět v horní polovině tabulky. Myslím že jsme předváděli slušné výkony, chtěli jsme, aby kluci hráli agresivní hokej a doufám, že se na naše zápasy se dalo dívat i z hlediště. Z pohledu celé sezóny myslím, že kluci udělali obrovský kus práce a poskočili výkonnostně výrazně vpřed. Letošní mužstvo nemělo takovou sílu ve starších ročnících a většina těžkých zápasů ležela na celém týmu. To že jsme do konce sezóny hráli o postup do extraligy byl výrazný nadplán. Těžko se vracet ke všem zápasům, ale utkání doma s Havířovem kde jsme těsně před koncem stáhli na 3:3 a nepochopitelným zkratem zkušeného obránce Honzy Zeleného jsme přišli o remízu. Jak se později ukázalo byly to veledůležité body. Na druhou stranu je potřeba říct, že jako kapitán plnil spolehlivě i další funkce v mužstvu a tým stmeloval. Další smolné utkání jsme sehráli ve Frýdku Místku, kde jsme bohužel nedokázali z našeho tlaku vstřelit jedinou branku a po porážce 0:1 jsme ztratili další povinné body. Podle ročníků bych mužstvo hodnotil asi takto – velkou příležitost dostali hráči ročníku 91. a ti od začátku dokázali, že patří do mužstva a rozhodně naši důvěru nezklamali. Hráči ročníku 90., na kterém jsme chtěli stavět kostru mužstva, si odehráli svoje, bohužel neprokázali, že by již mohli být těmi pravými tahouny. V utkáních, kdy se ten chleba lámal, byl věkový deficit těchto dvou ročníků na ledě vidět – nestačili fyzicky. Ročník 89. měl být tím jazýčkem na vahách. Ti by měli mužstvo držet. Možná se na nich projevila jistá nevyhranost z minulé sezóny, ale i přesto – celkově je pro mě jejich vystoupení poněkud zklamáním, protože nikdo z nich nevyčníval a neudržel si stálou výkonnost po celou sezónu. Samozřejmě, že jim všem přejeme aby se úspěšně poprali o místo v juniorce."

Jiří Tomek: „Pokud máme jmenovitě vyzdvihnout některé hráče, tak určitě oba dva brankáře – Petra Navrátila a Filipa Novotného, kteří se v základní části pravidelně střídali a mužstvo několikrát podrželi. Zklamáním tak může být pouze Jan Dršata, který zřejmě promarnil velký talent."

Mám pořád v hlavě jedno: neměl v závěru soutěže dostat více prostoru Patrik Pánek?
František Zeman: „Patrik k nám přišel jako posila a ukázal že v něm je velký hokejista. Zpočátku to vzal za správný konec a všem ukázal, že může být velký hráč. S postupem času se ale jeho přístup začal vytrácet a jako trenéři jsme nemohli respektovat jeho individuální selhání nejenom na ledě, ale bohužel i mimo něj. Po několika pohovorech se opět jeho přístup k tréninku zlepšil, a proto dostal opět více důvěry."

Jiří Tomek: „Pro mě byl Patrikův přístup k tréninku i jeho chování mimo led taky trochu zklamáním. doufejme, že se stačí včas srovnat, protože hokejista by z něj určitě mohl vyrůst a protože Patrik není zrovna studijní typ, je pro něj sport dobrá šance najít uplatnění, ale jak říká Franta – v tomhle týmu měříme všem stejným metrem a v otázce jeho nominace jsme se oba nakonec shodovali."

Patrika jsme tedy rozebrali – co ostatní hráči, kteří přišli v průběhu sezóny?
František Zeman: „Dá se říct, že všichni hráči, které jsme v průběhu sezóny dokázali do mužstva přivést byli opravdu přínosem, zapadli do týmu a podávali kvalitní výkony. Martin Sobotka i Andrej Šustr si své místo v sestavě obhájili. Smůlu měl Martin Hadrava, který se bohužel zranil a asi neukázal vše co umí. Pokud s námi absolvuje letní přípravu, určitě se může skvěle uplatnit. Že by v Jihlavě byl platným hráčem dokázal i Ondřej Březina, který zde v závěru sezóny hostoval. Jaroslav Kružík a Tomáš Hobza, kteří zde měli střídavý start, zde odehráli minimum - určitě pomohli."

Jiří Tomek: „Já bych tady rád poděkoval za spolupráci Frantovi Musilovi, který má úžasný přehled o hráčích a pomáhal ten tým taky budovat."

Na podzim jste řekl a měl jste pravdu, že mužstvo je opravdu mladé, že chcete aby se mladí otrkali a příští rok hrát o příčky nejvyšší. Otázka dnes tedy zní: podaří se opravdu kádr udržet?
František Zeman: „Tahle otázka nepatří tak docela mezi trenéry, ale pokusím se odpovědět: Myslím, že hráči, kteří dostali naši důvěru svou kvalitu ukázali a měli by zůstat. Jako trenéři bychom s nimi chtěli pracovat i v další sezóně. Proto můžeme jenom věřit, že vedení učiní kroky k tomu aby nám hráči neodešli. Hráči by si měli uvědomit, že v této kategorie hrát 30-35 minut za zápas v první lize je pro ně hokejově lepší než zahřívat lavičku v extralize. Sám za sebe můžu říct, že můj syn Adam příští rok bude pokračovat v Jihlavě a naším jediným cílem bude postup do extraligy. Samozřejmě se vše odvíjí od kroků, které učiní vedení Dukly."

Jak podle vás fungovala spolupráce s vedením?
František Zeman: „No comment."

Jiří Tomek: „Řekněme, že bychom si dokázali představit lepší spolupráci."

Je po sezóně – Vaší první v Jihlavě – co Vám dala, co Vám vzala, čím Vás překvapila, jak by jste ji nazval?
František Zeman: „Určitě mi dala možnost pracovat s kvalitním kádrem a obecně mohu celý tým za přístup pochválit. Už před sezónou jsem tvrdil, že je to výzva, pracovat v Jihlavě u prvoligového dorostu. Pro mě to byl z pozice trenéra rozhodně přínos a doufám nejenom pro mě. Přestože cíl nebyl předem jasně stanoven, hodnotím uplynulou sezónu jako úspěšnou. Hlavně bych chtěl pochválit svého asistenta Jirase, bez kterého bychom taky nebyli tam kde jsme a poděkovat mu ještě jednou za jeho nezištný a obětavý přístup k plnění všech jeho povinností. Jeho přínos při zajišťování pití, zamykání kabin před utkáním a podobně byl zkrátka nedocenitelný."

Jiří Tomek: „Mě lanařil Franta už někdy v létě, ale to jsem se ještě ubránil. Když ale těsně před začátkem soutěže přišel znovu, že je sám, tak mě přemluvil na záskok na dva týdny a během tří dnů už jsem při prvním mistráku střídal beky jen podle čísel na zádech. Původně záskok se pak změnil v celosezónní závazek a já musím souhlasit s prvním trenérem, že to byla přínosná sezóna. Já se snažím zůstat nohama na zemi, protože taková sezóna se příště nemusí opakovat – ostatní mužstva taky doplní hráče a může se stát, že přijdou kvalitnější ročníky a my můžeme skončit znovu těsně před tím postupovým místem. Proto je důležité ty kluky tady udržet a zajistit jim už nyní kvalitní letní přípravu, abychom tady příští rok, pokud možno, seděli s těmi vítěznými doutníky my."