Bedřich Ščerban zamířil do rodné Jihlavy po úspěšných letech strávených právě v Třebíči, žádný problém nastoupit proti svému bývalému klubu však neměl. „ Jsem profesionál, hraju teď tady a Třebíč je pro mě soupeř. Z tohoto hlediska nebylo co řešit.“ Netížila ho ani jazyková bariéra mezi hráči a Kasparem Zgraggenem v jihlavské brance, který nastoupil poprvé v mistrovském utkání. „Já jsem si s ním rozuměl velice dobře, já umím plynně německy,“ směje se Ščerban a ihned poté pěje chválu na svého švýcarského spoluhráče: „Kaspar nás každopádně svými zákroky podržel a nebýt jeho, mohli jsme klidně prohrát.“
Dvacet pět minut se v Jihlavě čekalo na první gól. Po perfektní kombinaci se z něj mohl radovat domácí forvard Josef Slavík. „Akce začala už od beků, puk dostal Říha, nahrál nám dopředu, já jsem to potáhl, nahrál jsem Hradymu (Tomáši Hradeckému, pozn. autora), on mi puk vrátil a já už jsem neměl problém zakončit,“ popisuje zásah sám autor. Na otázku přítomných novinářů, jak pocítí jeho premiérovou branku kabina, odpověděl Slavík po svém: „Kluci mě asi pochválí, to je tak všechno.“ Po upřesnění dotazu, útočník dodal: „ Už jsem dával zápisné, už snad nic platit nebudu.“
Druhým úspěšným jihlavským střelcem se stal Ladislav Rytnauer, který byl rovněž na konci povedené akce. „Byl to nacvičený signál. Gólman se soustředil na Bakyho (Oldřicha Bakuse, pozn. autora), ten mi to parádně předložil a pro mě už bylo jednoduché trefit prázdnou branku,“ usmívá se vysoký útočník, který zářil v přípravných zápasech, se startem sezony však zažíval gólový útlum. „Nedařilo se mi v koncovce. Třeba v Šumperku jsem měl mraky šancí. Kdybych dal tři čtyři góly, nikdo by se nemohl divit. Jsem proto moc rád, že to tam padlo proti Třebíči a od toho se musím odrazit,“ ví Rytnauer.