Pokud bychom se nebáli použít klišé, klidně bychom mohli říct „stále stejná písnička“. Mluvíme o začátcích Jihlavy na domácím ledě. Další zápas a opět dotahování. Proti Vrchlabí museli jihlavští nabrat dvoubrankovou ztrátu, aby se probudili a začali střílet góly. „Hosté nás docela překvapili svým pohybem. Mají mladý tým a my jsme s nimi měli problémy, místy nás dokonce přehrávali,“ ví Tomáš Hradecký.
Právě jemu se povedlo nastartovat mužstvo v cestě za vyrovnáním. Ve 29. minutě vstřelil první jihlavskou branku. „Nekvaska (Karel Nekvasil) s Jéžou (Ondřej Ježek, pozn. autora) parádně vybojovali puk, obránci Vrchlabí udělali chybu a já jsem zůstal prakticky sám před brankou. A zaplaťpánbůh jsem to trefil,“ raduje se šťastný střelec. „Po vyrovnání jsme dokonce věřili ve vítězství,“ přiznává Hradecký. „Bohužel jsme ale v prodloužení udělali chybu a máme pouze bod,“ smutně krčí rameny.
V prodloužení rozhodl o výhře hostujícího týmu Ladislav Gengel, který před Řehořem nezaváhal. „Hráč od mantinelu nahazoval kotouč před bránu, ten se odrazil k volnému Gengelovi. Já jsem se tam sice ještě snažil skočit, ale on trefil kotouč přesně pod víko,“ popisuje situaci ze svého pohledu jihlavský strážce svatyně Milan Řehoř. Ten v zápase neměl rozhodně jednoduchou pozici. Za stavu 0:2 musel domácí tým několikrát podržet. „Každý gól se ale musí hodit za hlavu,“ tvrdí brankář. „Mužstvo navíc ukazuje, že v něm je síla a nepoloží se, když prohrává. Ale je naše chyba, že nedokážeme hrát dobře už od začátku zápasu.“