Šestadvacetiletý Milan Kopecký je odchovancem pražské Slavie, ale do Jihlavy dorazil 2. ledna na hostování do konce sezony z prvoligové Mladé Boleslavi.
Vy jste si letošní soutěžní ročník asi představoval trochu jinak...
No určitě, chtěl jsem hodně hrát, ale v Boleslavi jsem se na led moc nedostal. Tahle sezona je taková hodně rozcestovaná.
V čem byl problém?
Já vlastně ani nevím. Od začátku jsem prostě nehrál, asi mě trenéři nechtěli. Nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Takže se dá říct, že jste odchod z Boleslavi uvítal?
Je jasný, že psychice moc neprospívá, když nehrajete. Teď jsem tady a budu se prát o místo. Dostal jsem další šanci, což je určitě lepší, než vysedávat na střídačce a čekat, jestli mě postaví nebo ne.
Na druhou stranu má Jihlava podstatně menší ambice pro letošní sezonu, než právě středočeský klub...
To je fakt, Boleslav se netají postupovými plány. Má hráče, na které sází a já jsem opravdu zvědavý, jestli se jí to povede.
V Jihlavě jste zapadl bez problému?
Já myslím, že ano. Co jsem měl zatím možnost poznat, tak je tady hodně dobrá parta.
Znal jste někoho ze současného kádru Dukly?
Jo, pár jich je. Třeba Petr Štrach, Jirka Hanzal, nebo Dubínek. Ale potkával jsem se i s dalšíma.
Takže nemáte problém se jmény?
Ne, trénoval jsem se Součkem a Bobešem a vzadu byl Dubínek s Mártym. A hrál jsem pak taky s Jonášem.
A Bobeš je kdo?
Bobeš? To je přece jeden z bratří Krupků. (smích)
Aha, a Lukáš nebo Martin?
Vy mě teda zkoušíte (smích). No ten pravák. Lukáš myslím...