Rozpis ledu
Živé vysílání
Na hradeckém zimním stadionu právě vrcholil zápas druhého kola první hokejové ligy mezi domácím Hradcem Králové a Duklou Jihlava. Do konce utkání chyběly zhruba tři minuty, když se na ledové ploše potkal jihlavský obránce Jan Šmarda s jedním z domácích hokejistů a střet pro něj nedopadl příliš dobře. „ Protihráč se mi asi v 57. minutě opřel do kolena a já jen cítil, jak se mi okamžitě prohnulo. V tu chvíli pro mě zápas bohužel skončil,“ vybavuje si naprosto přesně nepříjemný moment Jan Šmarda. „Co přesně mi je ale ještě nevím. Teprve ve středu totiž jedu na odborné vyšetření do Pardubic.“
Patálie se zdravím ovšem nejsou pro mladého beka žádnou novinkou, v posledních letech si zranění užil dost a dost. „ Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem odehrál sezónu celou. Nějak se na mě ta zranění poslední dobou lepí,“ povzdechl si Šmarda, který zatím své nejhorší chvíle prožíval v době, kdy kvůli zlomené ruce nemohl hrát celé tři měsíce. „ S tím kolenem se to snad dá brzy do pořádku. Už se zase těším na led.“ Ačkoliv většina smrtelníků by automaticky své trable svedla na smůlu, mladý jihlavský obránce se takovémuto odůvodnění svých potíží brání. „ Já si myslím, že se věci vždycky dějí z nějakého důvodu a ne proto, že za to může smůla. Na všem co se stane, podle mě nese člověk svůj díl viny. Kdybych třeba k tomu puku přistoupil jinak, nebo se dokázal protihráči vyhnout... Prostě je to těžké, ale na smůlu se to svalovat určitě nedá,“ je přesvědčen.
Úkoly pro letošní sezónu
Letošní letní příprava se přitom Janu Šmardovi nadmíru vydařila. V tradičních závěrečných fyzických testech nenašel přemožitele a skončil první. „ Testy se mi letos povedly. Vůbec celá příprava byla dobrá. Její složení bylo už druhý rok úplně jiné než dřív a vyhovovalo mi. Podle mě hodně záleží jak moc chce člověk něco dokázat a já jsem ty testy prostě chtěl vyhrát,“ vrací se zpátky k letnímu období jeden ze základních pilířů obranných řad Dukly. Předvést v co nejlepším světle se chtěl možná i proto, že jako na služebně nejstaršího beka na něj budou letos trenéři hodně spoléhat. „ Na začátku přípravy mi pan Padělek a oba trenéři řekli, že už bych se měl zařadit mezi osobnosti týmu. To samozřejmě nespočívá jen ve střílení gólů a sbírání bodů za přihrávky, ale i v práci v kabině. Takže bych měl třeba povzbuzovat mladší kluky, udržovat náladu v týmu a tak dále,“ vypočítává své úkoly a přiznává, že má v tomto směru i trochu štěstí. „ Mám kliku, že letos hraju v pětce s Petrem Kaňkovským. Tomu útoku se daří a pokud ostatní vidí, že to někomu jde, tak se ho snaží napodobit. Zkrátka se nechají strhnout.“
Oslabená obrana
Všeobecně se tvrdí, že pokud bude mít letos Dukla na nějakém postu problémy, bude to právě obrana. „ Určitě s tím musím souhlasit. Za poslední roky zaznamenává Dukla spíš odliv obránců, než příliv. Když to vezmu podle sebe, tak když já jsem v týmu začínal, musel jsem si na šanci pořádně dlouho počkat. Dostal jsem se na led jen v případě, že se někdo z těch starších hráčů zranil. Kdežto dnes hrají mladí kluci v každém zápase,“ souhlasí s názorem Jan Šmarda. Přesto věří, že má Dukla i letos na to, aby se znovu objevovala na špici tabulky. „ Rozjezd se nám povedl. Ze tří zápasů máme devět bodů. Dokázali jsme vyhrát obě utkání doma a vítězství jsme si přivezli i z Hradce Králové. Tam to přitom vůbec nebylo snadné, protože hradečtí produkují hodně nepříjemný nátlakový hokej. Samozřejmě, že hodnotit se dá až po sezóně, ale věřím, že nám ta vítězná slina vydrží co nejdéle,“ uzavírá povídání nejen na téma šance sympatický obránce, který si prý od hokeje nejlépe odpočine v přírodě. „Narodil jsem se na vesnici, takže procházky přírodou mám moc rád. Ve městě to není ono.“
Sdílejte článek
