Radost z dalšího zisku tří bodů měli pochopitelně i ostatní členové Dukly Jihlava. Některým však vítězný pocit přeci jen poněkud kazilo zranění. Jedním z nich byl například obránce Pavel Staněk. „ Hodnotit můžu tak akorát první třetinu, pak jsem musel ze zápasu odstoupit,“ smutně konstatoval jednadvacetiletý bek. „ Dostal jsem u mantinelu ránu, hned potom se mi zatočila hlava a udělalo se mi špatně. Navíc mám něco s malíčkem na ruce, asi budu muset na rentgen,“ vypočítával všechny své šrámy. Ze zranění svého svěřence neměl pochopitelně radost ani kouč Petr Fiala. „ Už takhle máme málo obránců a dnes jsme ještě o dva možná přišli. Pavel Staněk má slabší otřes mozku; chvilku dokonce ani nevěděl, že je v Berouně. Druhým marodem je pak Martin Lupač. Jeho koleno by snad ale mělo být do příštího utkání v pořádku. Uvidíme.“ Také Pavel Staněk se ale chystá na led už v sobotu proti Opavě. „ Já myslím, že to bude dobrý. Už teď je mi mnohem líp,“ říkal odhodlaně mladý obránce. Poslední slovo ovšem budou mít v tomto případě určitě tak jako tak lékaři.
Tři body za hubené vítězství 1:0 byly nakonec vykoupeny jedním otřesem mozku a naraženým malíčkem Pavla Staňka, tržnou ránou v obličeji Petra Altrichtera a zhmožděným kolenem Martina Lupače. „ Jsme rádi, že máme to utkání za sebou,“ oddechl si zhluboka jihlavský kouč Petr Fiala.