Rozpis ledu
Živé vysílání
Třiadvacetiletý centr přišel z konkurenčního Havlíčkova Brodu, kde nedostával tolik příležitostí. „Jsem rád, že jsem v Jihlavě a že můžu hrát, protože v Brodě to tak nebylo. Po dvou zápasech jsem se zranil. Klukům to šlo, byli v laufu. Pak jsem moc chtěl zase zpátky do základu. Ale znáte to – když moc chceš, tak je to ještě horší a horší,“ poukazuje na známý fakt.
Trenéři ho zařadili do druhé pětky vedle Bezděka a Rytnauera. Vše chce ale svůj čas. „Určitě jsem za to rád. Láďa Rytnauer už má v té lize něco odehráno. Musíme se trochu sehrát, protože dnes jsem šel do zápasu bez tréninku. Doufám, že to půjde,“ přeje si.
Zápasy, které odehrál proti Jihlavě v havlíčkobrodských barvách, mu prý nikdo nevyčítal. „To je vždycky strašně těžký, když hrajete proti svým. Kluky tady totiž znám pomalu úplně všechny, takže tam bylo vždycky nějaké to hecování. Nějaké sázky tam probíhaly a jelo se na 110% - kamarád nekamarád,“ prokazuje bojovného ducha.
Olomouc přijela na Vysočinu předvést ohromnou ofenzivní sílu. Namátkou můžeme zmínit Tomajka, Ministra, Korhoňe, Kucharczyka, Brančíka nebo Polodnu. Co jméno, to pojem.
Paradoxní bylo, že aktivněji hrající Dukla prohrávala po 13. minutách 0:2. Olomoučtí útočníci dokazovali, že když to někdo má takříkajíc v ruce, nepotřebuje ke vstřelení branky zbytečně moc pokusů. O ty jihlavské góly se v posledních zápasech stará muž, který má v popisu práce na prvním místě defenzívu. Ve výborné formě hrající Pavel Staněk se trefil ve druhém zápase po sobě. „Je to o tom, že teď hraju víc přesilovky. A hlavně se taky daří celému mužstvu,“ nachází dva základní důvody aktuální střelecké pohody.
Olomoučtí zaspali, což by se Kohoutům stávat nemělo, a osamocený Staněk nedal strážci kohoutí klece sebemenší šanci na úspěch. „Tam mi to Tomáš Čachotský dobře nahrál. Já udělal pár kroků a byl jsem sám před gólmanem. On trochu klekl, takže jsem se to snažil dát nahoru a prošlo to tam,“ popisuje jihlavský obránce svou trefu, kterou nastartoval mírně vyhasínající jihlavský motor.
Díky perfektní bombě od modré čáry z hole střelmistra Hodka ze 42. minuty se hrací doba natáhla z původně plánovaných 60 minut na 65. Přesněji řečeno na 64. Minutu před koncem prodloužení rozhodl o výhře Hanáků Polodna. „Určitě nebylo jednoduché prohrávat 0:2, ale ukázali jsme, že nějakou tu sílu v mužstvu máme, když jsme dokázali vyrovnat na 2:2. Škoda toho vyloučení v prodloužení, ale jinak určitě dobrej bod pro nás,“ ví Staněk.
Sdílejte článek
