Petr Vlk: Jestliže chceme být úspěšní, musíme porazit každého

Byl během těch 44 kol zápas, který se vám jako týmu vyloženě nepovedl?
Určitě musím vypíchnout Chrudim (zápas 26. kola, který Dukla doma prohrála 1:4 - pozn. red.). To byl z naší strany hodně špatný zápas. Bylo to bez nasazení. Tam jsme byli hodně odevzdaní. O to víc to mrzí, že to bylo doma. Kdyby se nějaký takový zápas nevyvedl venku, tak si můžeme říct, no dobře, ale bohužel to bylo před domácím publikem a to je vždycky špatně.

Jak reaguje trenér po takovém nepovedeném zápase? Zvyšujete hlas, nebo se to projeví v následném tréninku?
Během sezony jsme čas od času hlas zvýšit museli, ale nebylo to zase tolikrát, aby z toho kluci museli být špatní. Byli jsme ale důrazní. Například při rozborech utkání z DVD. V průběhu sezony jsme si brali některé hráče po zápasech jednotlivě k rozboru. Bylo i pár DVD, kdy jsme se na to koukali všichni. Neříkám, že po každém utkání, ale hodně jsme si brali hráče individuálně, aby viděli, kde se stala chyba, aby věděli, na čem pracovat.

Během sezony jsme se bavili o přesilovkách. Ty nám moc nešly. Je zde nějaký posun?
V jednu chvíli se to zlepšilo. My jsme je i úplně vypustili z tréninku, nechali jsme to vyprahnout a pak jsme se k tomu vrátili. Je to o hráčské kvalitě a hráčské pohodě. Teď budu možná trochu kritický k divákům. Oni hází špínu na některé hráče. Ale ti hráči patří v tomto týmu k top hráčům. Proto jsou na přesilových hrách. Pokud v těchto situacích dostávají víe prostoru, tak chyba, kterou udělají, je více vidět. O to víc mě mrzí, že fanoušci některé své hráče zašlapávají, místo aby je povzbudili. Stane se, přihrávka se nepovede, nesehraje se situace tak, jak by měla, ale hraje se dál. Utkání je dlouhé, sezona je dlouhá. Mezi diváky se najdou fanoušci, kteří mají osobní averzi vůči některým hráčům. Z našeho pohledu je to ale špatně. Je to hráč týmu toho fanouška a ten fanoušek by se měl snažit ho podpořit. Ten hráč na ledě určitě odvádí maximum. Prospěšnější je pochválit pěknou akci, než pískat ve chvílích, kdy mančaft potřebuje povzbudit.

Letošní ročník první ligy má trochu jiný model než v předešlých letech. Po odehrání třiceti kola základní části byla tabulka rozdělena na dvě skupiny A a B. Jak se díváte na tento systém?
Aby to bylo spravedlivé, tak my jsme zastánci systému čtyřikrát každý s každým, aby se ukázalo, kdo jak na tom je. Dlouhodobá část by se odehrála takto.

Pomohlo týmu, že byl v té vyšší skupině, kde byli silnější a kvalitnější soupeři?
Těžko říct, zda kvalitnější. Ano, hráli jsme s Chomutovem, hráli jsme s Ústím, ale vůbec nemůžeme tvrdit, že spodní skupina, hlavně první čtyři mančafty, které postoupily do předkola, by byla méně kvalitní. To v žádném případě. Už ta první utkání předkola ve středu ukázala, že to tak není.

Během sezony jste dali příležitost spoustě mladých hráčů i z juniorky. Jak hodnotíte jejich výkony?
Nechci být konkrétní. Kluci dostali prostor. Dostali adekvátní prostor k tomu, co byli schopni týmu odevzdat. Někdo má laťku výkonosti výš, někdo níž. Hodně to bylo ovlivněno i zraněními, díky tomu se dostali někteří hráči do hry. Udělali jsme si obrázek o tom, co jsou a co nejsou schopni odehrát. Někteří v juniorské kategorii už končí, takže my s nimi budeme příští rok dále pracovat. Dát prostor mladým hráčům je jedna věc, ale kvalita těch hráčů je věc druhá. Mládí není zásluha. Oni si svým výkonem musí o to místo říct. Není to tak, že my tady budeme bezhlavě dávat prostor juniorům nebo mladým hráčům. Potom by fanoušci na nás o to víc pískali, kdybychom třeba prohráli čtyři utkání za sebou. Musí to být vyvážené.

Trenér juniorky Petr Svoboda si v nedávném rozhovoru pochvaloval spolupráci a komunikaci mezi áčkem a juniorkou. Když potřebovala juniorka, byli jí uvolněni hráči, kteří trénují a připravují se s A-týmem.
Spolupráce fungovala, protože klubový zájem je, aby juniorka měla klid pro další práci a hlavně aby se zachovala extraliga i pro kluky, kteří přijdou odspodu, ze staršího dorostu. My jsme to brali jako samozřejmou věc. Byly ale okamžiky, kdy jsme řekli, teď si ty kluky necháme, ale pak bylo třeba období, kdy junioři měli šest utkání, která rozhodovala o tom, zda v té dvanáctce zaručující záchranu budou nebo nebudou. Tak jsme tam kluky na deset dní dali. Bylo to hlavně o té komunikaci.
Ani pro ty kluky samotné to nebylo jednoduché. Někdy se jim to pěkně nahustilo. Odehráli třeba dvě utkání za nás, dvě utkání za juniory, měli tam i vložené pondělí. To jsme potom řešili tím, že dostali volno, aby se zaprvé dali trochu kondičně dohromady a odpočinuli si a hlavně aby se taky mohli trošičku podívat do školy. Přeci jenom vzdělání je důležité. I na tyto aspekty jsme koukali.

Čeká nás play-off, máme krátkou pauzu než vzejde z předkola náš soupeř. Jaký je nyní program týmu?
Od pondělí budeme trénovat, doufám, už v plné síle. Teď se nám někteří hráči už vracejí, někteří nám naopak zase ulehli. Ta chřipková onemocnění jsou nepříjemná, jsou sice krátkodobá, ale výpadek tu je. My to doplňujeme juniory. Tréninky zatím nejsou takové, jak bychom si je představovali.

V předkole se rozhoduje o tom, kdo nás potká ve čtvrtfinále play-off. Asi je zbytečné se ptát, koho byste si přál vy, že?
Tohle vůbec neřešíme. Jestliže chceme být úspěšní, tak přijde soupeř, který na nás padne, a my ho musíme porazit.

Cíl je tedy dojít co nejdál?
Ano, jak jsme to táhli celou sezonu. Zápas od zápasu. Nyní tedy kolo od kola.

Sdílejte článek