Byl jsem hodně natěšený, říká o prvním startu za dospělé junior Filip Matějka

Jak sis užil premiéru za áčko Dukly Jihlava?
Zpočátku jsme byl trochu nervózní, ale na druhou stranu jsem byl hodně natěšený, protože to je úplně něco jiného než juniorka. Hlavně ta atmosféra, diváci. Pro ně se ten hokej hraje. Na to jsem se těšil nejvíc.

Hned prvním soupeřem byl lídr soutěže a horký favorit na postup do extraligy ústecký Slovan.
Je to kvalitní mančaft. Bylo vidět, že mají zkušený kádr. Hráči Ústí spolu hrají spolu dva tři roky, takže se u nich nic moc nemění. Opravdu byli lepší.

Kdy ses dozvěděl, že budeš možná hrát za A-tým?
Bylo to po zápase juniorky, kdy jsme hráli doma s Pardubicemi. Ten jsme bohužel prohráli. Po zápase si mě náš trenér Petr Svoboda zavolal do kanceláře a oznámil mi, že mám jít druhý den na rozbruslení s áčkem, kde se dozvím, jestli budu hrát. V pátek ráno při rozbruslení jsem se dozvěděl, že do Ústí pojedu. Byl jsem hodně rád.

Kdo všechno tě sledoval při tvém prvním startu v dresu prvoligové Dukly Jihlava?
Do Ústí vyrazili táta s mámou a ještě se přijeli podívat známí z Litvínova. Nechával jsem jim čtyři lístky na vrátnici.

Takže jako nejmladší hráč jsi dostal hned čtyři lístky?
Jasně (směje se). Kluci na mě byli hodní.

Jak rodiče ohodnotili tvůj výkon na ledě?
Táta byl spokojený. Bylo prý sice poznat, že je to můj první zápas, ale říkal, že teď už to půjde jenom nahoru. Uvidíme (usmívá se).

Hned v prvním zápase se tvoje číslo 28 objevilo i v zápise v kolonce trestů, kdy jsi šel odsedět dvouminutový trest pro hráčskou lavici za příliš mnoho hráčů na ledě...
Poslal mě tam pan trenér Vlk. Říkal mi: Filipe, běž na trestnou, ať seš alespoň v zápise (směje se).

Pak jsi mě zaujal v další situaci, kdy jsi byl zasažen vysokou hokejkou a hráč Ústí za to byl vyloučen.
To byl Jan Alinč, kdo mě trefil.

Dostal dvouminutový trest, ty jsi ale u hlavního rozhodčího reklamoval krev, což by znamenalo dvě plus dvě minuty...
Ano, to jsem reklamoval. Taky jsem si to potom vyslechl od pana Kloboučka (kapitán Ústeckých Lvů - pozn. aut.), co si to dovoluju (směje se). A pak ještě na střídačce mě pan Vlk přivítal slovy: Vítej v lize!.

Za to, že jsi prolil první krev za Duklu?
Přesně tak.

Pootevřel sis dvířka do dospělého hokeje. Víš už, kdy nastoupíš k dalšímu zápasu?
Zatím ne, to se dozvím v pondělí dopoledne, jestli budu hrát.

Sdílejte článek