První třetina nevyšla Jihlavským tak úplně podle představ, jedinou větší šanci měl Petr Domin, oba celky spíše bránily. „Soupeř byl velmi urputný, skvěle bránil ve středním pásmu a hrál dost do těla. Některé zákroky byly velice nepříjemné,“ připouští Tomáš Čachotský, který sám tvrdost kadaňského hokeje několikrát vyzkoušel. Po nárazu do branky dokonce odjel na střídačku s krvavým prstem. Nic vážného z toho ale nebylo.
Autor úvodní branky a čtyř asistencí svůj výkon nijak nezveličoval. „Za body jsem samozřejmě rád. Ale daleko důležitější je, aby se dařilo týmu,“ mávl skromně rukou. „Potřebujeme hrát vyrovnaně, nahoře v tabulce, abychom nebyli pod žádným tlakem a mohli pořádně odvádět svoji práci,“ ví úspěšný střelec.
A svojí práci nyní Dukla odvádí opravdu poctivě. V posledních dvou zápasech vstřelila třináct branek a pouhé čtyři obdržela. „Myslím si, že to není tím, že by teď v týmu byla větší pohoda. My jsme hráli dobře i předtím, jen nám tam ty branky tolik nepadaly,“ zamyslel se nejlepší jihlavský útočník, Daniel Hodek. „Gólmani nás drží. Navíc když se střídají, mají větší motivaci. Hrozně důležité taky je, že nedostáváme tolik branek v oslabení. A to je dobře,“ připomíná.
Se čtyřmi góly a asistencí byl právě Hodek nejúspěšnějším hráčem utkání. Svoji střeleckou úspěšnost však nechtěl zakřiknout. „To jste neměl říkat,“ usmíval se při pochvale, že bodově září. Po vyhraném zápase měl jistě důvod k úsměvu. „Po čtvrtém gólu jsem poplácal Milana Řehoře po betonech, aby si z toho nic nedělal,“ žertoval dobře naladěný matador.
Ve středu se chystá čtvrtá Dukla na led osmých Severočechů, do Litoměřic. „Jedeme tam s tím, že chceme získat body. Musíme zapomenout, že jsme doma vyhráli a pořádně se připravit na zápas venku“, uzavírá lídr týmu.