Rozpis ledu
Živé vysílání
Čtvrtý vítězný korálek v řadě si navlékli na šňůrku junioři, kteří dokázali porazit tentokrát Plzeň. V domácím prostředí předvedli jihlavské naděje perfektní výkon a zaslouženě vyhrály 4:1. Utkání odpálila branka hostů, která domácí nakopla. „Do zápasu jsme nevstoupili nejlépe, i když jsme byli od začátku aktivnější, chvilku před koncem první třetiny jsme dostali gól. Inkasovaná branka nás ale paradoxně nakopla a do konce třetiny jsme vyrovnali. Rozhodla druhá třetina, ve které jsme hosty k ničemu nepustili a naopak jsme vstřelili dvě branky. V závěru jsme zápas nepustili a zaslouženě vyhráli,“ vzpomíná na vítězné utkání jihlavský bek Erik Polívka.
Kdo se koukal na utkání, tak si mohl všimnout, že po kluzišti se pohybují Polívkové dva. Krom jihlavského Erika byl v brankovišti Indiánů jeho jmenovec Patrik. „Nejsme bratři, jen nás mnoho lidí takhle dává dohromady, já mám bratra také v Plzni, ale hraje teprve za 5. třídu,“ upřesňuje silový obránce.
Celá juniorka si v posledních zápasech vede výborně. A po skvělém utkání s Indiány musí v kabině panovat chuť do hry a pohoda. „Nálada v týmu je dá se říct po celou sezonu výborná, i když se nám po Vánocích moc nedařilo. Povedlo se nám vyhrát čtyřikrát v řadě a určitě nám to zvedlo sebevědomí před nadcházejícími zápasy.“
Tento sympatický bek si ale zažil zápas, na který dlouho nebude vzpomínat v dobrém. Při utkání s Litvínovem na domácím stadioně zůstal jihlavský obránce bezvládně ležet na ledě a musela pro něj přijet i záchranná služba. „Tak stala se taková nepříjemná věc, která k hokeji prostě patří. Při dojíždění puku jsme šli s protihráčem do souboje v plné rychlosti a já upadl přímo hlavou na mantinel,“ vzpomíná na hrůzostrašný okamžik hráč s desítkou na zádech. Polívka ale po tomto zranění ukázal jaký je bojovník. „Pár dní jsem pobyl v nemocnici, po návratu z nemocnice jsem jen dobral potřebná antibiotika a posléze jsem šel už do tréninku,“ vzpomíná na rekonvalescenci Erik.
Sdílejte článek
