Rozpis ledu
Živé vysílání
Ani na pátý pokus v letošní sezoně se nepodařilo uspět hokejistům Dukly Jihlava na hradeckém ledě. Navíc v posledních třech vzájemných duelech hraných v rámci čtvrtfinálové série play-off se hráči s Ježkem na prsou prosadili střelecky pouze dvakrát. "I když to tak možná nevypadá, je Hradec Králové jedním z nejsilnějších týmů doma. Mají velké kluziště - takové letiště. Je strašně těžké u nich vyhrávat. Letos každopádně patří mezi nejlepší týmy, které jsou doma úspěšné," hodnotí čtvrtfinálového soupeře Dukly Dominik Halmoši.
"První dvě třetiny to bylo dobré. Myslím, že zpočátku byli hradečtí hráči hodně nervózní," ohlíží se za utkáním mladý obránce Václav Jaroš. "Rozhodne tedy sedmý zápas," poukazuje na duel, který je na programu již v sobotu 10. března. "Pro mě je to nová zkušenost, hraju play-off mezi muži poprvé," doplňuje šikovný bek.
Hradec se radoval z gólu v každé třetině. V kolonce střelců Jihlavy zůstalo prádné místo. "Jeli jsme tam s tím, že chceme vyhrát a už tak dlouhou sérii ukončit. To se nepovedlo. Dva góly jsme dostali po našich individuálních chybách, pak už se to těžko obrací," říká obránce Tomáš Kaláb, jenž byl společně s hradeckým gólmanem Jakubem Čechem vyhlášen nejlepším hráčem utkání.
Právě muž s maskou v brance Hradce Králové je, zdá se, největší překážkou. Ve čtvrtfinálové sérii už zlikvidoval 190 jihlavských pokusů, kapituloval pouze v deseti případech.
Ve čtvrtečním zápase ani jeden ze soupeřů nevyužil nabídnutou početní výhodu. Naopak Hradec skóroval ve vlastním oslabení. "Strašně moc jsme chtěli dát v té přesilovce gól. Jeden z našich obránců střílel bekhendem, oni to zachytili, ujeli dva na jednoho a proměnili," popisuje Tomáš Kaláb situaci ze 47. minuty, kdy po souhře s Patrikem Moskalem pečetil výhru svého týmu hradecký kapitán Martin Koudelka.
Z hradeckého zimního stadionu si Tomáš Kaláb přivezl i ocenění pro nejlepšího hráče zápasu. "Byl jsem docela překvapený, když mě vyhlásili," přiznává skromě mladý obránce. "Dostal jsem dresík a drobné upomínkové předměty, žádná ropná pole k tomu nebyla," směje se Tomáš Kaláb.
To Václav Jaroš důvod k úsměvu nemá. Na jeho tváři totiž přibyl po zásahu pukem další šrám, v posledních týdnech už několikátý. "Na mě se ty puky nějak lepí. Poslední dobou přitahuje moje hlava puky jak magnet. Doufám, že už jsem si to ale všechno vybral a tenhle šrám je v této sezoně poslední," doufá jednadvacetiletý zadák. "Pořádně jsem dostal v zápase proti Brodu a znovu teď, jinak mezi tím jsou nějaké drobné oděrky, ale to neřeším. Důležité je, aby se vyhrávalo," má jasno mladík s devítkou na zádech.
V závěrečné desetiminutovce dal o sobě pořádně vědět i aktuálně nejvyšší hráč výběru Petra Vlka - obránce Kriss Grundmanis. Do křížku se pustil s hradeckým obrem Jiřím Hendrichem (194 cm, 109 kg). "Byl to šestý zápas, třetí třetina, prohrávali jsme, tak jsem s tím chtěl něco udělat. Byl to velký chlap, já jsem taky velký, tak proč ne?" popisuje drobnou strkanici ze začátku 52. minuty lotyšský mladík. "Spíše než bitka to bylo jakoby vyslání zprávy Hradci, že budeme dobře připraveni na sedmý zápas," doplňuje stokilový bek, jenž si vysloužil dvojitý menší trest a desetiminutový osobní trest. S Jiřím Hendrichem se prý pošťuchoval už pár okamžiků před tím, než se do sebe pustili. Nic osobního v tom podle Krisse ale nebylo, navíc šarvátka se nevyvíjela podle jeho představ. "Bylo to špatný," říká se sympatickým přízvukem česky bývalý lotyšský mládežnický reprezentant. "Mluvil jsem s ním po zápase a byl úplně v pohodě. Teď jsme spolu kamarádi," dodává dobře naladěný Kriss Grundmanis.
Sdílejte článek
