Rozpis ledu
Živé vysílání
Na sever Čech dorazila Dukla se zpožděním. Na 97. kilometru jí vypověděl službu autobus, a tak se v Mostě začínalo se zhruba čtvrthodinovým zpožděním. „Po těch drobných cestovních komplikacích, kdy jsme přijeli na poslední chvíli, jsme do zápasu vstupovali docela s obavami,“ přiznává čtyřicetiletý útočník, který třemi trefami v rozmezí necelých devíti minut otevřel svůj letošní gólový účet.
A vskutku. Jako první šli do vedení domácí hokejisté Baníku v deváté minutě. Když přidal druhý mostecký gól Slavíček, bylo zaděláno na drama. „Hráli jsme sice dobře, ale zase jsme z drobných chyb dvakrát inkasovali, dostali jsme se pod tlak, ale vyřešili jsme to,“ usmívá se spokojeně Martin Filip a poukazuje tak na bleskovou odpověď na druhý gól Mostu, která přišla z hole obránce Tomáše Kolafy. Toho přímo na stadionu sledoval jeho kamarád a bývalý spoluhráč Milan Řehoř.
Dukla zkraje druhého dějství hrála přesilovku pěti proti třem, dvojnásobnou početní výhodu ještě svěřenci trenéra Petra Vlka nevyužili, tu klasickou už ano. Od modré pálil Matic Podlipnik, pro něhož to byla první trefa v sezoně. „Puk jsem si ale neschoval,“ přiznal po zápase dvacetiletý slovinský bek. Na jeho gól navázal o dvanáct vteřin později další mladík v jihlavském dresu Ondřej Malec. Most srovnal ve 27. minutě, kdy hlavní rozhodčí nařídil trestné střílení. Hákováním se provinil Tomáš Kolafa. Sám postižený Ladislav Gengel svůj nájezd proměnil a začínalo se znovu od začátku.
A začal urputný boj o každý kousek mosteckého ledu. „Věřili jsme tomu, že když budeme trpěliví, tak ty góly nám tam napadají, protože dopředu jsme hráli dobře,“ popisuje čekání na další jihlavskou gólovou radost Martin Filip. Byl to právě on, kdo v polovině závěrečné třetiny rozjásal skupinku fanoušků Dukly na mosteckém zimním stadionu. A pak znovu o tři minuty později. Pošesté rozvlnil síť za zády Marka Bendy Michal Jeslínek. Tento hráč s dvaadevadesátkou na zádech připravil i sedmý gól Dukly, Filipův třetí v zápase. „Někdy sedne štěstí i na vola," žertuje spokojeně střelec večera. I když sám sebe za střelce nepovažuje. „Nejsem vyloženě střelec, ale gól jsem chtěl už konečně dát,“ říká a připomíná i některé další okamžiky, kdy se mohlo jeho jméno, respektive číslo, dostat do zápisu o utkání. „Už na začátku třetí třetiny jsem tam měl šanci, když jsme jeli dva na jednoho, dával jsem to Malčínymu (Ondřeji Malcovi – pozn. aut.) zpátky do prázdné brány, v tu chvíli byl možná podražen a upadl. Nechci říct, že už jsem myslel na to, že vystřelím - na to myslím už čtyřicet let, že budu střílet - ale trvá to dlouho, než to z té hlavy vyleze,“ popisuje jeden z okamžiků mostecké mise viditelně dobře naladěný útočník. Akce ze začátku třetí třetiny gólem neskončila, další už ano. „Byla to spíš shoda okolností a správného postavení ve správný čas na správném místě,“ zůstává skromný Martin Filip.
Ten je během devíti kol už druhým „hattrikářem“ Dukly. Prvním autorem tří gólů v jednom zápase byl v domácím duelu s Pískem Michal Jeslínek. Také Martin Filipa tak čeká platba do týmové kasy. Této „povinnosti“ se nebrání. „Je to vždycky vyvěšené v kabině na nástěnce, člověk to rád splní,“ podotýká. „Nejsem ale žádný střelec, spíš jsem na tu černou práci, ten hattrick jsou pro mě takové malé Vánoce,“ uculuje se.
ZKUŠENÍ BORCI. Před brankou Marka Bendy se čtyřicetiletý Martin Filip potkával pravidelně s kapitánem Baníku Janem Hranáčem. Ten je ještě o tři roky starší. Foto: Zdeněk Drla
Na fotografie ze sobotního zápasu v Mostě se můžete podívat ve fotogalerii
Sdílejte článek
