Rozpis ledu
Živé vysílání
Dukle patřilo před startem desátého ligového kola sedmé místo v tabulce, byla tedy v postavení, které zatím příliš neodpovídá předsezonním předsevzetím. Litoměřice, které v předchozích osmi kolech dokázaly vždy bodovat, byly pro jihlavský tým velkou výzvou. Po šedesáti minutách se oba soupeři loučili s konečným účtem 7:0 pro domácí. „Nezačali jsme špatně. Vývoj zápasu ale neprobíhal podle našich představ,“ říká sklesle obránce Stadionu Ondřej Martinka, pro kterého byl zápas pikantní tím, že nějaký čas byl součástí jihlavského týmu. „Jihlava dnes odehrála super zápas,“ vzdává hold červenožlutým.
První gólovou radost si mohli domácí fanoušci vychutnat už v osmé minutě, kdy se do listiny střelců zapsal Michal Jeslínek. Dukla potvrdila, že se jí v posledních zápasech daří proměňovat přesilovky, využila hned první nabídnutou početní výhodu v polovině minuty patnácté – nemýlil se Tomáš Kolafa. A stejně jako v sobotu v Mostě dokázali jihlavští hráči přidat další gól pár vteřin poté, tentokrát zásluhou Adama Zemana. Hrající manažer Petr Přikryl pak své místo v brankovišti Stadionu přepustil Vojtěchu Sedláčkovi. „Ty tři góly v první třetině byly takové smolné. Všechno odrazy z blízkosti brány,“ popisuje sedmiminutový úsek prvního dějství, ve kterém se Dukla ujala vedení 3:0, Ondřej Martinka a hledá příčiny tak vysoké porážky. „Nevím, jak to zlepšit. Bylo to spíš o štěstí. Jihlava tomu šla, jak se říká, naproti. Myslím, že Jihlavští měli víc štěstí, protože chtěli víc, a bylo to vidět,“ kýve uznale hlavou.
Litoměřice se musely teprve podruhé v sezoně rozloučit s vidinou bodového zisku. Prohrály pouze v prvním kole na ledě Mladé Boleslavi, od té doby vždy získali minimálně bod. Sérii utnula až Dukla. „Mluvili jsme o tom v kabině, že je to hezké, že pořád bodujeme. Jeden zápas, kdy se prohraje, může přijít. Ale všichni neradi prohrávají, každý chce vyhrát," přemítá. „Spíš je to ostuda. Dostat sedm gólů a ani jeden nedat, ale bohužel, takový je hokej. Jednou jsi nahoře, jednou dole,“ krčí rameny sympatický bek.
Ondřej Martinka se do Jihlavy vrací rád a pravidelně. I když v posledních letech jenom v dresu soupeře. V jihlavském hokejovém týmu působil coby mladíček už v sezonách 2006/2007 a 2007/2008. V té první odehrál za A-tým Dukly deset zápasů, o polovinu méně pak za jihlavskou juniorku. V sezoně následující už absolvoval 36 prvoligových duelů. Poté odešel na jednu sezonu do Pisku, další strávil v Mostě, se kterým postoupil do první ligy. Poslední tři roky působí v Litoměřicích. „Na Jihlavu a dobu strávenou tady strašně rád vzpomínám. Už jsem to říkal párkrát klukům, že jsem se chtěl vrátit, jen to prostě nevyšlo. Rád sem jezdím, mám zde kamarády,“ uzavírá pětadvacetiletý obránce, který vypomáhá čas od času extraligovému Litvínovu, jehož je odchovancem. V letošní sezoně si připsal tři starty v nejvyšší tuzemské soutěži, ve kterých zaznamenal dvě asistence.
Ondřej Martinka (v bílém) v souboji s jihlavským Michalem Veleckým při utkání desátého kola první ligy, ve kterém Dukla porazila Stadion Litoměřice vysoko 7:0. Foto: Zbyněk Zápotočný
Sdílejte článek
