Rozpis ledu
Živé vysílání
Momentálně se starší dorostenci nacházejí na druhém místě skupiny Střed. Na svém kontě mají 60 bodů. Panuje z Vaší strany spokojenost?
Spokojeni určitě jsme, myslím si, že je to odraz naší celoroční práce. Už v letní přípravě jsme nastolili tvrdý režim, ve kterém jsme pokračovali i v předsezoním období na ledě. Teď se nám to v průběhu sezony vrací v tom dobrém. Kluci pochopili, že bez tvrdé dřiny to nepůjde – za to jsem nesmírně rád. To, co s kolegou nachystáme, kluci skousnou a dělají vše tak, jak mají. Je radost s nimi pracovat.
V dosavadním průběhu ročníku 2012/2013 jste obdrželi pouze 58 branek. To je nejméně nejen ve vaší skupině, ale rovněž v kontextu celé extraligy. Nabádáte své svěřence především k precizní defenzivě?
Řekli jsme si, že na obraně musíme zapracovat. Věděli jsme, že tu máme šikovné hráče do útoku, proto jsme věřili, že vždycky nějaký ten gól dáme. Chtěli jsme vycházet ze zajištěné obrany, což se nám v průběhu sezony vyplatilo. Jsem rád, že kluci pochopili to, co po nich chceme a také to, že když to budou plnit, přijde úspěch. Ten se také dostavil, skončili jsme druzí ve skupině Střed a máme nejméně inkasovaných gólů v celé soutěži.
Velmi dobré výkony podává také brankářská dvojice Dominik Svoboda – David Vacek. První jmenovaný má dokonce nejlepší statistiky v celé extralize.
Máme hodně vyrovnanou dvojici. Jednou chytal výborně David, Dominik si musel počkat. Poté ji dostal i on a chytl ji, jak se říká, „za pačesy.“ Kluci jsou výborní kamarádi, navzájem si fandí a hecují se. To si myslím, že je velmi dobré. Trošku mě mrzí, že Dominik Svoboda za ty výkony, které předvádí a za „čísla,“ která má, nedostal pozvánku to reprezentace. Z mého pohledu by si jí zasloužil, protože ve skupině Střed nebylo lepšího brankáře, než je on.
Očekával jste před sezonou, že právě gólmani pro vás budou takovými oporami?
Těžko říct, jestli jsme to očekávali. My jsme si tyto dva hráče vybrali, s Petrem Jarošem (trenér brankářů – pozn. aut.) pak na sobě pracovali, a to velmi dobře. To, co jsem říkal o hráčích v poli, platí i pro gólmany. Celé léto dobře pracovali a myslím si, že se na tu sezonu připravili. Nechtěli jsme sem tahat žádné „cizince.“ Těmto dvěma brankářům jsme věřili, protože už v loňské sezoně podávali dobré výkony. Přes léto udělali obrovský skok a teď to na ledě potvrzují. Mančaft si navzájem věří, což je dobře. I když pak kluci v bráně udělají chybu, tak síla týmu je taková, že ji dokáží ostatní napravit.
Při pohledu do kanadského bodování vidíme jasné lídry. Mezi obránci vyčnívá Roman Čermák, útoku vládne Jan Mandát. Vyzdvihl byste některé individuality, nebo se spíše soustředíte na kolektivní pojetí hry?
Před začátkem sezony jsme spoléhali na vyrovnanost mančaftu. To, že nám z toho vyplaval Roman Čermák jako třetí nejlepší obránce v bodování celé extraligy a první útok Mandát – Jícha – Anděl se nám poskládal mezi třináct nejlepších útočníků soutěže, o něčem svědčí. Jsou to hráči, kteří koketují s reprezentací. Myslím si, že místo by si tam mohli vybojovat, kdyby dostali šanci, kterou si zaslouží.
Především Lukáš Anděl je velkým překvapení, neboť věkem dosud spadá do kategorie mladších dorostenců.
Lukáš Anděl je ročník 1997. Myslím si, že s Lukášem Jíchou a Honzou Mandátem udělali velmi dobrý útok, výborně se doplňují. Už před sezonou jsme si řekli, že nebudeme koukat na ročníky, budeme hrát podle toho, jakou mají hráči výkonnost. Ročník 97 tady nemáme jenom jeden, je tu ještě Jirka Bambula, který je také v širším kádru reprezentace. Do širšího reprezentačního mužstva „sedmnáctky“ se nám podařilo dostat také Vláďu Porta. To si myslím, že se svědčí o kvalitní práci v jihlavské Dukle.
Obecně bývá kategorie staršího dorostu nazývána problémovou. Často se objevuje úbytek disciplíny, hráči se začínají věnovat i něčemu jinému než pouze hokeji. To zde, při pohledu na výsledky, asi nehrozí.
Tato kategorie zjišťuje, že je taky něco jiného než jenom sport. V kabině jsme si určili nějaká pravidla. Zaplaťpánbůh je hráči respektují a plní. S kolegou jsme od začátku nemuseli řešit žádný kázeňský problém. Tyto ročníky jsou silné, chtějí v hokeji něco dokázat a vzali to za správný konec. Je to možná začátek té dlouhé cesty, která je čeká. Bylo by špatně, kdyby si mysleli, že toto je jejich vrchol a usnuli na vavřínech.
Před sezonou jste byl rád za přesun do skupiny Střed. Ukazuje se to i s odstupem času jako výhoda?
Byl jsem rád z jednoho prostého důvodu, a to proto, že nebudeme tolik cestovat. I zde se ale hrály kvalitní zápasy. Před sezonou jsme byli na turnaji v Porubě, kde jsme hráli se skupinou Východ. Byl tam Třinec, Havířov, Vítkovice – i s nimi jsme sehráli dobrá utkání a nakonec skončili druzí. Tyto soupeři nás teď čekají, protože stejně jako my postoupili. Myslím si, že se dá hrát s každým. Nemůžeme se koukat, jestli jsou soupeři ze skupiny Východ, Střed nebo Západ.
I přesto, že se potkáte se silnými protivníky, zůstávají vaše vysoké cíle neměnné?
Bylo by od nás špatné, kdybychom si řekli, že druhé místo ve skupině střed stačí a přestaneme pracovat. Musíme se na to v pauze připravit, začínáme bohužel až 11. ledna, takže časový prostor je dostatečný. Hráčům jsme po Písku poděkovali za základní část a zároveň jsme je upozornili, že tento týden bude náročnější a pak dostanou volno přes svátky. Po svátcích se znovu sejdeme a pojedeme na krátké soustředění do Humpolce. Tam to do kluků musíme znovu dostat tak, abychom začátek nadstavby chytli v plné síle a tak, abychom nezaspali žádný zápas.
STŘÍBRNÉ MEDAILE. Takto přebírali starší dorostenci „placky“ za úspěšný turnaj v ostravské Porubě. Navléknou na krk svěřenci Františka Zemana cenný kov i po skončení extraligového ročníku?
Sdílejte článek
.jpg)
