Rozpis ledu
Živé vysílání
Ve dvaatřiceti kolech základní části vybojovali jihlavští junioři 48 bodů a skončili osmí za brněnskou Kometou. Za sebou nechali takové týmy jakou jsou Plzeň, Sparta Praha, Liberec nebo Pardubice. První část soutěže ovládly Vítkovice následované s odstupem trojicí silných týmů: Chomutovem, Litvínovem a Třincem.
Jste s účinkováním svých svěřenců v právě vrcholící sezoně NOEN extraligy juniorů spokojený? Jak se ohlížíte za uplynulými měsíci, kdy jste přišel k týmu coby nový trenér?
Na začátku jsem byl docela překvapený, protože jsem původně nastoupil do trochu jiné pozice, poté jsem se přesunul k juniorce (Štěpán Moravec přišel z pražských Letňan do Dukly Jihlava původně na post šéftrenéra mládeže. Poté, co byl stávající trenér juniorů Petr Svoboda jmenován asistentem u reprezentace do sedmnácti let, funkce si "prohodili" - pozn. aut.). Myslím, že od mančaftu, který jsme tady letos v juniorce měli, nikdo takový výkon nečekal. Na začátku panovaly trochu obavy, protože odešlo hodně hráčů ročníku 1992, kteří tým loni táhli. „Devadesát trojky" měly odehráno minimum a „devět čtyřky" byl nový ročník, který přišel ze staršího dorostu. I když jsem si prošli menší krizí na začátku sezony (po třech výhrách přišla šňůra šesti porážek - pozn. aut.), tak ve finále, co dokázali kluci urvat ke konci základní části, to bylo obdivuhodné. Škoda, že se nepovedlo play-off, ale to už by bylo něco navíc.
Extraliga se hrála v sedmnnácti účastnících. Dukla měla cíl být v první dvanáctce, která zajišťovala možnost hrát nadstavbu. Po základní části skončila osmá, takže cíl byl splněn. Panuje spokojenost?
Cíl jsme splnili, ale myslím, že takový mančaft jako Dukla Jihlava by neměl mít cíl nespadnout, ale měl by mít cíl postoupit do nadstavbové části, popřípadě play-off. Tam už je to potom o aktuální formě a hráčích, o zranění, marodce a dalších věcech. Ty mají velký vliv. My jsme to zvládli, nadstavbu jsme hráli, takže z tohoto pohledu jsem spokojený.
Dukla uhrála osmé místo, byla mezi dvanácti nejlepšími po základní části. Těchto dvanáct týmů se rozdělilo do dvou skupin po šesti a tady už se hrálo o první čtyři místa zaručující play-off. Souhra náhod tomu chtěla, že jste se dostali do skupiny A, kde jste hráli s týmy, se kterými se vám v sezoně moc nedařilo a nebodovali jste s nimi...
Je to tak. S těmito týmy (Vítkovice, Třinec, Olomouc, Plzeň a Pardubice - pozn. aut.) jsme uhráli v sezoně nějakých osm nebo devět bodů. Chtěli jsme samozřejmě v základní skupině dopadnout co nejlépe. Udělali jsme osmé místo, což bylo v té chvíli asi naše maximum. Možná jsme měli na sedmé místo, které by nás posunulo do druhé nadstavbové skupiny. Paradoxně týmy, které skončily na desátém, jedenáctém místě, spadly do té "lepší" skupiny. Ne, že bychom se na to chtěli vymlouvat, ale ta druhá skupina by byla pro nás hratelnější (jen pro ilustraci: se Spartou, Chomutovem, Libercem, Litvínovem, Kometou a Zlínem uhráli jihlavští mladíci v základní části dvaadvacet bodů - pozn. aut.). Ale je to otázka. Třeba s Libercem jsme hráli vyrovnaná utkání (výhra 5:2 a prohra 2:3 v prodloužení) a on v nadstavbě tuto skupinu málem vyhrál. Z hlediska zisku bodů ze základní části byla tato druhá skupina pro nás hratelnější a přijatelnější. Ale jak jsem říkal, na to se nemůžeme vymlouvat.
V nadstavbě jste skončili šestí, takže se rozplynula šance na účast ve vyřazovacích bojích. Kromě toho, že jste hráli proti týmům, na které se vám nedaří, bylo i něco jiného důvodem, proč to v těch posledních zápasech nešlo?
Kluky jsme ke konci základní části hodně burcovali, že se musíme za každou cenu dostat do nadstavby. Možná u některých z nich, když už jsme měli jistotu, že nespadneme, převládl pocit uspokojení. Někteří hráči si prostě splnili cíl sezony tím, že postoupili do nadstavby. Pro některé to prostě skončilo. Mančaft chtěl, ale je potřeba udělat společně ještě krok navíc a u některých hráčů tomu tak nebylo. To je jedna věc. Pak nás mrzí utkání, která jsme prohráli, i když jsme v nich byli jednoznačně lepší. Ať už to bylo třeba s Třincem, kdy jsme doma prohráli 5:6 - přitom jsme v utkání dvakrát vedli. S Pardubicemi jsme brali dva body až v prodloužení, i když jsme toto utkání měli také jasně vyhrát - v poslední vteřině jsme dostali vyrovnávací gól! Jeli jsme třeba na utkání do Plzně, kde jsme prvních deset minut hráli jen přesilovky, paradoxně jsme ale 0:1 prohrávali, ale zase jsme byli celý zápas lepší. Měli jsme víc střel, ale body jsme tam neurvali. I když jsme to brali tak, že jsme spadli z našeho pohledu do "horší" skupiny, tak, vyjma Vítkovic, jsme hráli s ostatními kvalitní zápasy a mohli jsme v nich bodovat. Vždy šlo o aktuální formu a v mnoha případech jsme si to prohráli sami.
Teď to byla taková výtka směrem k některým hráčům, je naopak v týmu někdo, kdo vás v sezoně mile překvapil?
Musím vyzdvihnout oba dva gólmany. Jak Tomáše Fučíka, tak i Davida Krejčíka. Jsou to oba ročník 1994, mladí kluci, pro ně to byla první sezona v juniorce. Myslím, že by se těžko hledali lepší gólmani tohoto věku, než byli tito dva. To říkám otevřeně. Stoprocentně nám hodně pomohly "devadesát dvojky" Štěpán Zídek, Ondra Pěška, Roman Mikeš i obránci Martin Jícha a Přemek Tobola, samozřejmě i Mára Prokš, který se potom probojoval do A-týmu a ke konci už nezasáhl do našich bojů. Bez těchto hráčů by sezona vypadala úplně jinak.
Do příští sezony půjdete s novými hráči. Ze staršího dorostu postoupí hráči ročníku 1995. Už máte zhruba představu, s kým budete moci počítat?
Už jsme si udělali nástin. Sepsali jsme si to a došli jsme k závěru, že bude znovu potřeba někoho přivést. Jak obránce, tak i posílit útočné řady. Jednou podstatnou věcí je to, že na výjimku budou moci v příští sezoně hrát jen dva hráči ročníku 1993, to už jsme jakoby mínus dva hráči oproti letošní sezoně (nyní mohli na výjimku nastupovat za juniorku, která je určena pro hráče ročníku narození 1993 a 1994 i maximálně čtyři hráči ročníku 1991 a 1992 - pozn. aut.). „Devadesát čtyřky" toho letos moc neodehrály. Byli tady tři, čtyři útočníci, obránci měli odehráno trochu víc. Teď přijde ze staršího dorostu ročník 1995 - je to zhruba čtyři, pět hráčů dopředu a pět hráčů dozadu. Nicméně nejsou to všichni kmenoví hráči Dukly Jihlava, takže je otázka, jak se rozhodnou oni a jak se k tomu postaví jejich mateřské kluby.
Sezona pro vás skončila skoro před dvěma týdny. Vy ale ještě pořád trénujete na ledě. Proč?
Nechtěli jsme s tréninkem skončit hned po sezoně, protože bychom museli začínat dříve letní přípravu. Myslím si, že kluky, když teď budou dělat na ledě kondici a hru, to bude bavit víc, než kdyby teď měli volno a šli o čtrnáct dnů dříve na suchou. Do konce března pojedeme ledy a předtím klasicky suchou. Poté budou zhruba tři týdny zaslouženého volna a naskočíme do letní přípravy.
Kdy tedy začne letní příprava - tolik neoblíbený úsek roku?
Začneme poslední týden v dubnu a pojedeme do konce června. Datumově to vychází od 22. dubna do 28. června, to je deset týdnů. Pak následují další tři týdny volna a poslední týden v červenci už půjdeme na led a začneme se připravovat na zahájení nové sezony.
Jaká bude ta nová sezona. Máte už nějakou představu?
Co máme informace, mělo by to být jako letos, to znamená sedmnáct týmů v jedné základní skupině. Zatím jediná změna, o které víme, je, že se snížil počet výjimkových hráčů ze čtyř na dva a je výjimkový pouze jeden ročník, ne dva. Letos byly výjimky na ročník 1992 a 1991, příští sezonu to bude pouze pro ročník 1993. Od nás budou nastupovat hráči i za A-tým, což je také novinka, že v A-týmech v první lize i extralize musí nastupovat mladší hráči ročníku 1994 a 1995. Nejlepší naši hráči tak získají zkušenosti v dospělém hokeji.
Sdílejte článek
