Jednadvacetiletý vytáhlý útočník Filip Matějka (191 cm/85 kg) zažil svůj první triatlon o Železného muže. V závěru loňské přípravy ho v absolvování všech tří disciplín limitovalo zdraví. „Loni jsem jel jenom duatlon. Měl jsem nějaké problémy s kolenem, tak jsem měl pouze plavání a kolo (800 metrů plavání a 60 kilometrů na kole – pozn. aut.),“ vysvětlil Matějka, který po loňské zkušenosti tušil, do čeho jde. „Nevěděl jsem ale, co čekat od běhu po těch dvou disciplínách. Závod jsem bral spíš jako výzvu, než abych se toho bál,“ doplnil.
„Pro mě byl nejhorší asi ten běh. Ale když to vezmu zpětně, tak kolo taky nebylo nejlepší. Měl jsem totiž nehodu. Vyboural jsem se, když mi praskla vidlice,“ popsal svoji horkou chvilku na trase šestatřicetikilometrové cykloetapy. „Seběhlo se to asi následovně: Jel jsem z kopce a najednou „prd“ a už jsem ležel na zemi. Vůbec jsem nevěděl, co se stalo. Podíval jsem se na kolo a byla urvaná celá vidlice, celé přední kolo! Zaplať pánbůh, že to dopadlo takhle, mám jenom pár škrábanců,“ dodal Filip Matějka. Zbytek etapy pak musel absolvovat na náhradním kole, s ním si ale moc nerozuměl.
„Mám silničku, ale dostal jsem takového strašného horáka, ve kterém ani nebyly nášlapy a já jsem se v botách s nášlapy docela dost trápil. Naštěstí jsem dojel až do Zborné a v běhu jsem se kousnul a nějak jsem ho zvládnul,“ vyjmenoval patálie s kolem, které mu poskytl servisman z doprovodného vozu.
Do čtyř okruhů sice vybíhal mezi posledními, jeho výsledný čas v běhu nebyl nejhorší. „To je hodně o vůli, musíš se kousnout. První kolo běhu je nejhorší, protože tě z kola ještě hodně bolí nohy. Ale jak se člověk rozdýchá, tak už je to v pohodě,“ uzavřel ohlédnutí za svojí premiérou v Železném muži.
DVĚ KOLA. Křižovatkou u Polné projížděl Filip Matějka ještě na svém silničním kole (levé foto), do Štoků už dorazil na náhradním horském kole. "Přežil jsem," hlásil fotoreportérovi. Foto: Zdeněk Drla