Jihlava zaslouženě vyhrála, uznal navrátilec Josef Marha

Jako by každý borec v červenožlutém vlastnil křídla. Přesně v tomto duchu se nesly úvodní minuty souboje. „Jihlava byla všude o krok dřív. Co o krok, o tři. První dvě třetiny hrála výborný hokej plný nasazení. Potom jsme se trošku zvedli, ale to už bylo pozdě, Dukla pak výsledek kontrolovala. Jestli jí tohle vydrží, bude první,“ reflektuje Josef Marha převahu družiny pod taktovkou Petra Vlka. Zmiňovaný jihlavský lodivod je jedním ze dvou mužů, který světem ostřílenému útočníkovi během působení v metropoli Vysočiny utkvěl v paměti. „Pamatuju si i na Viktora Ujčíka. Hrávali jsme proti Vítkovicím, také jsme proti sobě nastupovali, když působil ve Finsku,“ objasňuje.

Z nepodařeného představení na Horáckém zimním stadionu si muž s číslem 11 na zádech příliš těžkou hlavu nedělá. „Já už to viděl tolikrát v Davosu. Prohráli jsme například 1:5, další rok jsme stejný tým porazili 7:0. Hlavní je zvedat výkon postupně v sezoně,“ má Marha jasno.

Počínaje ročníkem 1995/1996 se pokoušel prorazit v NHL. „Je to úplně jiný svět, hrají tam všechny hvězdy, člověk se od nich učí.“ Angažmá v celku Lavin z Colorada absolvoval spíše na farmě. Usadit se v prvním týmu nebylo Marhovi souzeno ani v Anaheimu, kam v průběhu ročníku 1997/1998 zamířil. Nejúspěšnější štace v zámoří proběhla bezchpochyby v Chicagu Blackhawks. V sezoně 1999/2000 nastoupil jihlavský odchovanec k téměř kompletní porci utkání. Ani odehraných 81 duelů, v nichž zaznamenal 22 bodů, nestačilo. Po dalším nevýrazném ročníku byla kapitola s názvem NHL navždy uzavřena. Josef Marha přesídlil do Evropy, konkrétně do Davosu, předního celku švýcarské ligy. V zemi skládající se ze šestadvaceti kantonů vydržel celkem 12 let. „Asi to bylo hlavou. Možná jsem mohl zůstat v extralize o trochu dýl. Nevím. Já vždy říkám, že dobrý hráč se prosadí, asi jsem na to neměl. To už je za náma,“ přemítá nad svou zámořskou anabází. „Ke Švýcarsku se už ale vracet nechci, teď se budu zabývat tím, co bude v Pardubicích,“ hledí dopředu.

Jak nahlíží Josef Marha na problematiku brzkého odchodu mladých hráčů do zámoří? „Odejít ve čtrnácti nebo ve dvaadvaceti? To je jedno, člověk může odejít ve čtrnácti a prosadit se, to samé ve dvaadvaceti. Pak ale odejde v osmnácti a neprosadí se. Nikdy to není jisté, buď na to má hlavu, nebo ne. Kluk odejde ve čtrnácti, v šestnácti jde do juniorů. Když se prosadí a bude na to mít, tak si ho v mužstvu podrží,“ ví rodák z Vysočiny, jenž bych sám draftovaný Québecem Nordiques.

Ani po dvou dekádách v seniorském hokeji nehodlá pověsit brusle na hřebík. „Hokej mě baví. I když občas musím říct, že ne, ale to jsou jen ty chvíle, kdy člověk prohrává. Jinak to jde,“ říká Marha s úsměvem ve tváři. Po návratu Viktora Ujčíka či Michala Důrase se hádanka v podobě jihlavského dresu se jménem Marha na zádech přímo vybízí. Sympatický centr ji rozkryl jen z části. „Nikdy neříkám nikdy. Po dnešním výkonu by mě už asi nechtěli,“ říká s notnou dávkou nadsázky.

NAVRÁTILEC V AKCI. Josef Marha okusil v pardubickém dresu atmosféru Horáckého zimního stadionu. Výhrou si svou letošní zápasovou premiéru ale neokořenil, celek z města dostihu padl v poměru 2:5. Foto: Zbyněk Zápotočný.

Sdílejte článek