Jsme rádi za všechny hráče, kteří k nám přišli, říká trenér staršího dorostu Petr Svoboda

Petře, vraťme se jednou otázkou do období po konci loňské sezony. Kdy jste se dozvěděl, že budete trénovat starší dorost Dukly Jihlava místo Františka Zemana, který kývl na nabídku asistenta A týmu...
Já jsem se to dozvěděl velice brzy, protože mám tady v Jihlavě na starosti celou mládež. Udělali jsme trošku škatulata, po tom, co jsme se dozvěděli, že si na svazu přejí, aby reprezentační trenéři vedli nějakou kategorii v klubu. S touto informací jsme tedy začali pracovat a vykrystalizovalo se to přesně do dané podoby, že Štěpán Moravec je u juniorky, já mám starší dorost, protože tato kategorie je mi u národního týmu nejbližší – osobně sleduji kluky z národního týmu, co hrají ve starším dorostu. Jakub Petr, který je hlavní trenér reprezentace do 18 let, zase sleduje kluky v juniorech. Patrik Augusta má mladší dorost, protože je asistentem trenéra u reprezentace do 16 let.

Jak jste s letní přípravou staršího dorostu spokojen? Probíhala dobře nebo nastaly i nějaké komplikace?
Komplikace v přípravě nebyly žádné. Jediné, co nás trápilo, byla někdy extrémní vedra. Občas před začátkem tréninku nám zase začalo strašně pršet. Počasí si s námi trošku zahrávalo, ale jinak v přípravě nic závažnějšího nebylo a kluci se snažili makat na sto procent.

Vy jste říkal, že Vás občas trápila extrémní vedra. Jak jste zvládali přechod z třicetistupňových nebo vyšších teplot do tréninkové haly, kde teploty nepřesahují deset stupňů?
Musím zaklepat na dřevo, protože nikdo neměl žádné problémy. Každá kategorie tam trénovala dvakrát v týdnu na ledě. My jsme trénovali ve středu a v neděli večer. Ve středu jsme se zaměřili na techniku bruslení a v neděli jsme měli pouze střelecký trénink. Bylo vidět, že to kluky hodně bavilo.

Měl jste pro hráče během letní přípravy připravené nějaké „lahůdky“ v podobě dlouhých výběhů nebo nějakou jinou specialitu?
Některé tréninky byly těžší, některé zase byly lehčí, a to podle toho, na co jsme se během různých období přípravy zaměřovali. Samozřejmě i tréninky, kdy si kluci museli sáhnout až na dno, tam byly. Například hodně neoblíbená dráha na dvě stě metrů nebo běhy, které opravdu bolí. Ale zase je to pro hráče potřeba a pro nás taky, abychom věděli, jak kluci reagují a jak jsou schopni zvládat opakovaně zatížení.

NOVÝ ŠÉF STŘÍDAČKY. Petr Svoboda je od sezony 2013/2014 novým trenérem extraligových starších dorostenců Dukly. Foto: Zdeněk Drla.

Jak jste po těchto tvrdých tréninkových dávkách řešil regeneraci? Bylo něco, co kluky opravdu bavilo, čím by si nejlépe odpočinuli?
To nevím. Na regeneraci jsme chodili v půlce týdne na Vodní ráj, kde jsou podmínky výborné – ať už je to pára, sauna nebo jiné věci. Kluci to tam znají, protože tam chodíme už od mladšího dorostu. Regenerace probíhala většinou tímto způsobem.

Když se ohlédneme za přípravnými zápasy, tak během deseti zápasů vyhrál Váš tým hned sedm zápasů a jen jednou odešel z utkání poražen. S touto bilancí musíte být spokojeni, nebo ne?
Já bych přípravné zápasy zase až tak moc nepřeceňoval, protože většinou jsme mužstvo různě skládali a u soupeřů také nikdy nevíte, zda hrají v plné síle. Třeba s Pískem padly v obou přípravných zápasech vždy pouze dva góly (doma Dukla vyhrála 2:0, v odvetě na jihu Čech remizovala 1:1 - pozn. aut.) – a najednou tam v prvním extraligovém zápase vyhrajeme 4:3. Každý zápas je prostě jiný a pořád je to jen příprava, kdy jsme si zkoušeli různé herní varianty a kluky, kteří by nám mohli zapadnout nebo jak si mezi sebou vyhoví. Že se několikrát vyhrálo, je sice hezké, ale pro mě jako pro trenéra je to pouze a jen získávání informací o mančaftu.

Určitě Vám přípravné zápasy odhalily nedostatky týmu. Na čem je třeba nejvíce zapracovat?
Na všem (usmívá se). My musíme pracovat na všem. Kádr totiž nemáme zrovna dvakrát široký. Je hodně úzký, což je dané ročníkově, protože máme dva slabší ročníky. S tím se ale prostě nedá nic dělat, musíme se s touto situací poprat, ale kluci moc dobře vědí, na čem musí zapracovat. Mluvil jsem o tom s nimi. Týká se to hlavně defenzivních úkolů počínaje po útočné, ofenzivní úkoly.

Do staršího dorostu přišlo několik nových hráčů, jako třeba gólman Jan Brož, obránce Rostislav Klofáč či útočníci Jakub Hoskovec, Daniel Kolouch, Nicholas Lang, Filip Nováček, Lukáš Vala nebo Jiří Ondráček. Jak jste s příchody spokojen?
Jsme rádi za všechny hráče, kteří k nám přišli. Bez nich bychom de facto soutěž nemohli hrát. Jsou to noví hráči, mluvil jsem s nimi a zatím jsem spokojen. Ale záleží na nich. Máme tady spoustu dobrých kluků v mladším dorostu, kteří určitě v průběhu sezony dostanou ve starším dorostu šanci. I když máme tým strašně úzký, tak nikdo prostě nemá jistotu základního kádru.

Můžete prozradit, zda ještě do týmu někdo přijde, nebo je soupiska prozatím uzavřena?
Toto je zatím finální verze. Muselo by se něco obrovského vyvrbit nebo stát. Já nikoho v hledáčku nemám. Mančaft jsem skládal před sezonou a snažil jsem se zaměřit pouze na hráče z Vysočiny. Mám tady samozřejmě kluky, kteří přišli z daleka, ale ti se mi přihlásili spíše sami. Snažil jsem se spolupracovat s Vysočinou, protože jsme tady odsud a děti i rodiče to mají do Jihlavy kousek, ale bohužel jediná odpověď, kterou jsem slyšel, byla: „My jdeme do Brna, my jdeme do Liberce, my jdeme do Karlových Varů.“ Pokud chtějí mít rodiče dítě 350 kilometrů od domova, musejí za to zaplatit a to je jejich problém.

TŘIKRÁT PROTI PÍSKU. Třikrát během tří týdnů se starší dorost utkal s vrstevníky z Písku. Poprvé jihočeského soupeře přivítal tým Petra Svobody (vpravo v červeném) 21. srpna na Horáckém zimním stadionu. Vyhrál, stejně jako o tři týdny později v prvním extraligovém zápase. Foto: Josef Plechatý.

Co se týče odchodů hráčů, tak výrazným oslabením byl odchod celé první lajny Mandát, Anděl, Jícha. Nebude jednoduché se s tím srovnat, že?
Tak to určitě nebude, protože tahle formace si sedla. Mandy (Jan Mandát – pozn. aut.) odešel do Kanady a uvidíme, jak se s tím popasuje. Přeji mu hodně štěstí. Chce si to zkusit, je to sen každého hráče. Co se týká Lukáše Jíchy, tak to je výborný pracant pro juniorku a myslím si, že dostane šanci v áčku, protože svojí zarputilostí a svým uměním si prostě to místo vybojuje. Lukáš Anděl se rozhodl, že chce jít do Salzburgu a zkusit svoje štěstí. Ať tedy i on jde a vyzkouší si, zda je to tam lepší nebo ne.

Na druhou stranu, někteří lídři z loňského bronzového týmu zůstali. Jedná se o gólmana Vacka, který loni tvořil s Dominikem Svobodou asi nejlepší brankářskou dvojici v lize. Nebo obránce Vladimír Port a útočník Jiří Bambula. Tito hráči by měli starší dorost opět letos táhnout, souhlasíte?
To je jisté, tito kluci si to zkusili loni. Mají zkušenosti a ví, o co jde. Je jen dobře, že tady někteří hokejisté z loňska zůstali a „načuchli“ k tomu být lídry. Já věřím, že naučí nové mladší hráče to, co tady bylo předtím – čili odhodlání a vůle jít za vítězstvím, ať se děje, co se děje. Myslím si ale, že odhodlání v kabině opět pokračuje. Viděl jsem to v přípravě a i když se nedařilo, tak hokejisté pořád chtěli, bojovali a podařilo se jim pár zápasů otočit. Stejně tak, jako to bylo vidět v prvním zápase extraligy v Písku. Prohrávali jsme 0:1, potom to bylo 2:1 pro nás a zničehonic zase prohráváme 2:3. Bylo to jak na houpačce, ale nakonec se nám podařilo utkání otočit na 4:3. Ta síla tady je.

Můžete upřesnit, co je s Jiřím Bambulou? Úvodní zápas v Písku nehrál a doma proti Slavii se byl na spoluhráče podívat pouze v civilu…
Jirka má zdravotní problémy. Léči si zraněnou klíční kost.

Loni vybojoval starší dorost bronz a po dlouhé době se Dukla Jihlava radovala z medaile pro některou z mládežnických kategorií. Jaké cíle máte pro letošní sezonu?
Chtěl bych minimálně obhájit loňské postavení a doufám v to. Se svými hokejisty jsem o tom mluvil. Máme postupné cíle a nejdříve se chceme dostat mezi čtyři nejlepší ve skupině, abychom se dostali do skupiny o play-off. Poté chceme dojít co nejdále. Tam se teprve uvidí síla jednotlivých mančaftů. Náš cíl je tedy zopakovat loňské umístění.

Který z týmů podle Vás bude nejsilnější, pokud se to na startu soutěže dá vůbec posoudit?
Nevím, zda se to dá říct. Co jsem během dvou našich extraligových zápasů viděl, tak jsem se ujistil, že hrát se dá s každým. Silný jistě bude výběr České republiky – Liberec. Hodně vysoko také tipuji Vítkovice, kde dlouhodobě dobře pracují s mládeží. I loňský vítěz Karlovy Vary budou hodně vysoko.

Poslední otázka se týká herního systému soutěže. NOEN extraliga juniorů se letos hraje systémem dva zápasy doma (pátek, sobota) a další týden ve stejných dnech dva zápasy venku. Starší dorost naopak hraje v pátek venku a v sobotu doma, případně naopak. Jaký systém by Vám seděl lépe?
Nejsem si jistý, jestli je ten či onen lepší nebo nelepší. Pro starší dorost je opravdu ideální systém pátek – sobota. Hrajeme skupinu Střed a máme to všude maximálně do tří hodin, což se autobusem rozhodně přejet dá. Myslím si, že tento systém nám vyhovuje. Co mi naopak trošku nevyhovuje, jsou vložené pondělky (jedná se o čtyři vložená pondělní utkání – pozn. aut). Pořád na nás kladou požadavky, jak hokejisté musí dobře studovat a pak je v pondělí vyrvou ze školy. Na mezinárodní scéně hoříme v tom, že nejsme schopni hrát tři zápasy ve třech dnech, tak je dejme v pátek, v sobotu a v neděli (důrazně). Tady se prostě ukáže, kdo má natrénováno, kdo má větší vůli a jak dokážeme hráče připravit.

Sdílejte článek