Dlouho jsem si takhle pořádně nezahrál, hlásí po prvním zápase v dresu Dukly Filip Seman

Pátek třináctého. Pro pověrčivé lidičky nešťastné datum, pro Filipa Semana den, kdy se rozhodlo o jeho dalším hokejovém osudu. Právě v tento zářijový den byl dotažen jeho přestup z Chomutova do jihlavské Dukly. Šikovný útočník tak mohl naskočit už do druhého zápasu nové prvoligové sezony proti Benátkám nad Jizerou. Přitom ještě pár hodin před tím nevěděl, kudy se bude jeho hokejová kariéra ubírat. „Ukuchtilo se to fakt na poslední chvíli, takže to byla taková akce „kulový blesk“. Teď mě čeká stěhování. Ještě musím do Chomutova pro spoustu věcí na byt,“ hlásí sedmadvacetiletý hokejista, jenž bude díky angažmá v Dukle Jihlava působit teprve ve třetím regionu Česka. Sever Moravy a sever Čech nyní mění za Vysočinu. „Já jsem po celou dobu své kariéry byl vlastně jen v Havířově, moje druhé takové větší angažmá pak bylo v Chomutově, respektive Kadani,“ vypočítává své hokejové štace Filip Seman, který zatím na dresu nosí dvacítku.

TAK JSEM TADY! Jasný vzkaz v podobě premiérového zásahu do benátecké sítě vyslal nováček v jihlavském dresu Filip Seman směrem k fanouškům. Ti se naučili rychle vyvolávat jeho jméno. Foto: Josef Plechatý

Že skončí zrovna v Dukle, Filip Seman netušil do posledních dnů. Jihlava musela pružně reagovat na aktuální situaci v hráčském kádru, kdy ji trápí rozsáhlá marodka a na trhu se objevilo zajímavé jméno. „Celou dobu, co Chomutov jednal o tom, kam mě pošle, to vypadalo, že skončím zase v Havířově. Na poslední chvíli se do jednání vložila Jihlava a jsem tady,“ vysvětluje autor loňských dvaadvaceti kadaňských gólů, mimochodem toho sedmého při vysoké prohře Dukly v posledním kole základní části.

Region Vysočiny mu není tak úplně cizí, má zde rodinné vazby, stejně jako k Havířovu, odkud pochází a kde hokejově vyrůstal a poprvé okusil i seniorský hokej. „Myslím, že jsem měl štěstí. Pro mě by nebylo špatné, ani kdybych skončil v Havířově. Za mě sice rozhodovali jiní, ale zase to bylo mezi dvěma kluby a regiony, ke kterým mám vztah, co se rodiny týče. Z Havířova pocházím, tady jsem zase měl prarodiče. Takže to je příjemnější, než kdyby šlo o klub, ke kterému osobní vztah nemám. I když jsem profesionál, takže bych se s tím musel vyrovnat,“ přemítá Filip Seman. „Měšín, Záborná,“ vyjmenovává vesnice na Polensku, které zná a kde má podle svých slov příbuzenstvo, tety, strýce, bratrance a sestřenice.

Nyní se bude zabydlovat v Jihlavě. V Dukle, která na něj získala hráčská práva od Chomutova, podepsal dvouletou smlouvu. Nabízí se znovu otázka: Jihlava nebo Havířov? Který klub by byl pro šikovného útočníka, který hrál extraligu i za Vítkovice a v posledních dvou sezonách za Piráty z Chomutova, lepší? „Těžko odhadovat. Musím hrát co nejlépe tady, stejně jako bych musel hrát co nejlépe tam,“ říká. „Tady jsou, co se týče třeba útočníků, starší hráči. V Havířově bych byl asi druhý nejstarší, možná úplně nejstarší,“ usmívá se. „Tady bude moje pozice asi trošku jiná, než by byla v Havířově.“

Největší radost z příchodu Semiše, jak jej spoluhráči přezdívají, měl asi útočník Michal Velecký, se kterým hrál už před lety v Havířově. „Jo, už si kluci nebudou dělat srandu jen z něho, už přišel druhý Polák,“ směje se v narážce na fakt, že oba dva nezapřou díky svému typickému severomoravskému přízvuku, odkud pocházejí.

V kabině jihlavského "áčka" se rychle zabydlel. „Já tady znám spoustu kluků, přeci jen ligu hraju už nějakou dobu, takže jsem proti nim hrál. Třeba s Michalem Důrasem jsme se potkali v loňské sezoně v Chomutově,“ poukazuje na svého parťáka z loňského kádru Pirátů. „Přijetí v kabině bylo alespoň naoko pozitivní,“ mrká šibalsky. „Ne, myslím, že je tu super parta,“ dodává jedním dechem už vážně. „Hokej je o kolektivním výkonu. Když chceme udělat dobrý výsledek, parta musí být a musíme hrát jako tým,“ říká důrazně Filip Seman.

Hned v prvním zápase v jihlavském dresu skóroval, po rychlé kombinaci zužitkoval příhru od Viktora Ujčíka. „Vyhráli jsme a to je nejdůležitější,“ prohlásil krátce po skončení sobotního duelu Dukly s libereckou farmou, ve kterém si Jihlava připsala do tabulky tři body za vítězství 4:1 a po dvou kolech zůstává společně s Mladou Boleslaví, Olomoucí a tak trochu překvapivě i s Berounem kvartetem naplno bodujících týmů. „Dlouho jsem si takhle pořádně nezahrál, hráli jsme na tři lajny, takže toho bylo docela dost. Dojmy jsou ale veskrze pozitivní, i když jsem mohl proměnit více šancí, které jsem měl. To je pro mě taková malá kaňka, ale protože jsme vyhráli, tak nás to nemusí mrzet,“ ohlíží se za šedesáti minutami zápasu na Horáckém zimním stadionu.

Po své premiérové trefě v bordó dresu ve 40. minutě totiž ještě několikrát zvýšil hladinu adrenalinu jihlavských fanoušků, když z bezprostřední blízkosti ohrozil benáteckou branku a ocitl se v gólové šanci. „Dva góly jsem ještě dát mohl, ale to by bylo napoprvé drahé,“ směje se znovu dobře naladěný útočník.

STŘELEC. V minulé sezoně se Filip Seman v dresu Kadaně trefil dvaadvacetkrát. Kolikát to bude letos?
Foto: Josef Plechatý

Sdílejte článek