Do Mostu jsme jeli s cílem bodovat a to se povedlo, je spokojený gólman Lukáš Sáblík

K prvnímu venkovnímu utkání v sezoně cestovala Dukla do severočeského Mostu. A výprava to byla vítězná. Jihlavský tým, který poprvé představil divákům žlutou variantu dresů, se radoval z výhry 5:2. „Z naší strany to bylo víceméně povinné vítězství. Do Mostu jsme jeli jsme s cílem bodovat, uhrát všechny body a to se povedlo,“ říká gólman Lukáš Sáblík, který se do brankoviště postavil v sezoně vůbec poprvé. „První třetina byla taková živelná, kdy jsme se se soupeřem oťukávali, ale určitě jsme měli od začátku více ze hry. Pouze jsme nedokázali proměnit šance, dostali jsme se do vedení, ale soupeř dokázal odpovědět v přesilovce. Takže první třetina byla z tohoto pohledu vyrovnaná, ale v průběhu druhé a třetí třetiny se ukázala naše lepší kvalita a zkušenost, kdy jsme začali šance proměňovat,“ popisuje průběh utkání zkušený muž s maskou. „Soupeř ale také hrozil, měl docela slušné přesilovky,“ poukazuje na kvalitu severočeského týmu, ve kterém se díky nedávno uzavřenému partnerství objevuje celá řada mladých hráčů z litvínovské líhně. A generální manažer Vervy Robert Kysela sledoval utkání přímo na stadionu.

PUK POD KONTROLOU. Hokejisté Mostu vyslali na Lukáše Sáblíka ve středečním zápase čtyřiadvacet střel. JIhlavský gólman kapitulkoval pouze dvakrát. Foto: Zdeněk Drla

Dukla se ujala vedení zásluhou Adama Zemana již ve čtvrté minutě, domácí, kteří od nové sezony nastupují v modrobílé kombinaci barev na dresu, srovnali z přesilovky v minutě třinácté. Téměř pětistovka domácích diváků na stadionu propukla v jásot. Do konce třetiny ale poslal Dukly do vedení Marek Prokš, a když se zkraje druhého dějství prosadil Filip Seman, zdálo se být rozhodnuto. O pár vteřin později ale znovu v přesilové hře skóroval již podruhé v zápase litvínovský Pavel Smolka a Baník se dostal na dostřel. Dukla ale žádné drama nepřipustila, ve 33. minutě zvyšoval na 4:2 Michal Velecký, gólový účet podtrhl a sečetl tři minuty a tři vteřiny před třetí sirénou Roman Mikeš. „Vývoj utkání jsme měli po celou dobu pevně v rukou. Nebyly tam žádné vážnější komplikace, naopak těch gólů jsme mohli dát daleko víc. Škoda, že některé šance zůstaly nevyužity. Ten gólový rozdíl mohl být daleko větší a my jsme mohli mít o trošičku dřív v zápase klid,“ přemítá Lukáš Sáblík a poukazuje na některé situace, které volaly po gólové oslavě hrstky jihlavských fanoušků, kteří do Mostu dorazili. „Velda (Michal Velecký – pozn. aut.) tam měl pěknou akci, tu si vybavuji, trefil břevno. Předtím to byla tyčka, pak udělal parádní kličku, vybruslil si sám před gólmana a trefil buď spojnici nebo břevno. Podobných šancí tam ale bylo víc, třeba i do prázdné brány, těch gólů jsme mohli dát minimálně od dva, tři víc,“ říká sedmatřicetiletý gólman.

Mostečtí borci se radovali z gólu pouze dvakrát. V obou případech byl úspěšným střelcem jednadvacetiletý odchovanec Litvínova Pavel Smolka. „Oba dva góly byly v našem oslabení. Při tom prvním vyjížděl hráč z rohu po kruhu, já jsem měl zakrytý výhled, on vystřelil v momentě kdy přede mnou stáli tři hráči, jenom jsem si klekl. Musím uznat, že to velice slušně trefil. Byl to levý horní roh nad lapačku. Já jsem klečel a jenom jsem si hlídal spodek. Bohužel pro mě to trefil pěkně nahoru,“ popisuje první využitou přesilovou hru Mostu Lukáš Sáblík.

Také u druhého mosteckého zásahu je odepsán hráč s číslem devadesát dva. A opět v přesilovce. „Byla to střela od modré, která byla dva metry přede mnou tečovaná. Šla po ledě, já jsem se připravoval na to, že ji vyrazím někam do rohu nebo do sítě, ale soupeř tam sáhl hokejkou a tečoval mi to mezi tělo a vyrážečku. Nečekal jsem to. Ale to je hokej, je to rychlé, takhle se to semlelo,“ říká Lukáš Sáblík a pouští se do rozboru hry soupeře. „Dali dva góly z přesilovek, ale v situacích pět na pět tolik šancí neměli. Byli sice nepříjemní kolem brány, ale nedokázali se prosadit. Přesilovky vypadaly, že je mají sehrané. Celý zápas hráli jednoduše, snažili se střílet na bránu i z nemožných úhlů, z rohu, z mrtvých úhlů. Všechno se snažili nahazovat před bránu a dorážet to,“ popisuje. „Občas jsem měl i štěstí, že puk zůstal u mě a dokázal jsem ho přikrýt,“ doplňuje Sáblík.

Po celý zápas jej ze střídačky povzbuzoval mladý gólman David Rittich, kterému v Mostě připadla role náhradníka. Po každém Sáblíkově zákroku prohodil něco pochvalného směrem k jihlavskému brankovišti. „Takhle se podporujeme. Párkrát jsem ho ale viděl, že měl hlavu v dlaních, že se na to nemohl koukat. Ale takhle trnu občas i já při jeho zákrocích. Takže si to takhle oplácíme,“ směje se Lukáš Sáblík. „S Ríťou se podporujeme a já mám radost, když chytá a vyhrajeme. Doufám, že je to tak i opačně,“ mrká šibalsky na svého mladšího parťáka.

Dlouhá cesta do Mostu

Lukáš Sáblík při svém letním příchodu do Jihlavy prohlásil, že jedním z důvodů změny působiště byl i fakt, že si chce odpočinout od úmorného cestování. Hned při prvním výjezdu k venkovnímu utkání se mu ale jeho přání nesplnilo. Cesta do Mostu trvala čtyři hodiny, z toho hodinu strávil duklácký autobus v té době v šestikilometrové koloně na dálnici. „Zrovna jsme se o tom bavili v autobuse, že snad nechytneme nějakou zácpu. Při cestě tam jsme seděli v autobuse nakonec čtyři hodiny. Paráda," říká trpce.

Odjezd autobusu do Mostu byl, vzhledem k probíhajícím úpravám na dálnici, naplánován o něco dříve, počítalo se tak s rezervou. Kvůli koloně dorazila duklácká družina k zápasu třetího kola s drobným zpožděním kolem čtvrté hodiny.„První předpoklad byl, že přijedeme rovnou na rozbruslení, což by po takové cestě nebylo příjemné, vyskákat z autobusu a rovnou jít na led. Naštěstí jsme měli ještě trochu času se rozhýbat. Na to, jak to vypadalo na dálnici, kdy jsme stáli hodinu někde mezi Jihlavou a Prahou a kolona se vůbec nehýbala, tak jsme přijeli do Mostu včas (autobus s Jihlavkou výpravou uvízl v koloně kolem 50. kilometru ve směru na Prahu, v té době měla podle informací v rádiích kolem šesti kilometrů, postupem času se prodloužila až na jedenáct kilometrů – pozn. aut.). V autobuse jsme strávili o hodinu více času, než bylo nutné, ale bohužel situace na dálnici D1 bude taková asi ještě hodně dlouho, možná několik let, takže naše cestování kamkoliv bude asi nepříjemné. Ale to se nedá nic dělat, musíme se na to připravit, budeme jezdit o něco dřív a musíme sledovat dopravní zpravodajství,“ popisuje přesun na trase Jihlava – Most Lukáš Sáblík. „Cesty, které jsme jezdili s Karlovými Vary na druhý konec republiky, ty už mám, doufám, za sebou. Ty tři hodiny, které jezdíme tady, to se dá zvládnout, to není tak hrozné,“ uzavírá.

Sdílejte článek