Rozpis ledu
Živé vysílání
Našlo by se pouze málo lidí, kteří by před startem RAKO extraligy staršího dorostu tipovali, že nejvyrovnanější výsledky v celé soutěži bude mít po devíti odehraných kolech Dukla Jihlava. Po úvodní tříbodové výhře v Písku hokejisté oblékající červenožlutý dres čtyřikrát prohráli (jednou na samostatné nájezdy). Nyní je může těšit čtyřzápasová série bez porážky. Na tom by ještě nebylo nic pozoruhodného, v loňské sezoně totiž junioři Jihlavy střídali série výher s porážkami. Co ale už svědčí o vyrovnanosti všech utkání červenožlutých je fakt, že všechny dosavadní zápasy skončili nejtěsnějším možným rozdílem – tedy o gól.
„Je to strašně vyrovnaná soutěž. Ať jde o přední týmy tabulky nebo o ty ze spodní části, je to jedno a to samé. Všichni jsou na stejné úrovni a nebude to tady asi jinačí. Potáhne se to takhle asi celou sezonu, moc jednoznačných výsledků v soutěži nebude,“ říká útočník staršího dorostu Jiří Ondráček. I bodový rozdíl jeho týmu je po devíti zápasech nejtěsnější – 20:19.
Poslední zářijový víkend čekalo jeho tým těžké sousto. I když sám říká, že všechny týmy tabulky jsou na stejné úrovni, přece jenom menší rozdíl hrát na ledě prvního a posledního týmu tabulky existuje. Duklu čekaly dva zápasy s dvěma nejvýše postavenými týmy tabulky – na Slavii Praha a doma s Hradcem Králové. „Oba zápasy jsme vyhráli, takže panuje spokojenost. Máme sérii čtyř zápasů s výhrou, ale chceme také vyhrát za tři body (tři ze čtyř vyhraných zápasů rozhodla Jihlava až na nájezdy, za což jsou dva body – pozn. aut.). Pořád je to málo, potřebujeme vyhrát za tři body, abychom se dostali výše a výše, protože začátek sezony nám trošku utekl. Uvidíme, jak to bude vypadat dále,“ přemítá šestnáctiletý hokejista. „Se Slavií to byl výborný zápas, nahoru dolu. Musím pochválit Honzu Brože, který chytal výborně. Jako celý tým jsme hráli dobře. A s Hradcem Králové to bylo stejné. Honza nás nyní drží,“ pěje Jiří Ondráček slova chvály na gólmana staršího dorostu
Nejen díky gólmanovi sbírá tým, který obhajuje loňský bronz, důležité body. Pokud se zápas dostane až do samostatných nájezdů – jako tomu v dosavadních devíti zápasech staršího dorostu bylo již čtyřikrát – je třeba šikovných rukou k překonání soupeřových gólmanů. Nyní se trenér Petr Svoboda může spolehnout právě na Jiřího Ondráčka. Ten však roli nájezdového specialisty odmítá. „Já jsem nikdy nájezdy moc nedával a ani jsem je nikdy tolik nejezdil. Dal jsem nájezd v Pardubicích, tak mne trenér postavil znova. Je to spíše takové štěstí,“ poukazuje na zápas na východě Čech. Ač si tehdy rozhodující nájezd nepřipsal, svým proměněným trestným střílením zápas ukončil. V první sérii totiž byl úspěšný pouze další jihlavský útočník Daniel Kolouch. Protože se Pardubice neprosadily ani ve druhé sérii, rozhodl následně utkání právě Ondráček.
Právě v zápasech se Slavií a s Hradcem Králové se síla třebíčského odchovance ukázala naplno. V Praze se za domácí tým prosadil pouze Petr Tejral, kdežto Dukla proměnila dva samostatné nájezdy a bylo rozhodnuto. Po předchozích větách asi není těžké hádat, kdo byl úspěšný. „Při prvním nájezdu jsem najel trošku doleva, protože jsem viděl, že chytal gólman, kterého měl pan Svoboda v reprezentaci. Věděl jsem, že nezvládá tyhle herní situace. Tak jsem si najel trošku doleva a dal jsem to k tyčce pod lapačku,“ popisuje svůj první zářez Jiří Ondráček. „Druhý nájezd jsem nic moc neřešil a trefil jsem to přímo do víka, do vikýře,“ říká lakonicky útočník s přezdívkou „Vondrc“, který si připsal gól i během šedesáti minut. Ve dvanácté minutě totiž vyrovnával na průběžných 1:1. „Gól padl z velké skrumáže před brankou. Já jsem tam jen stál, obránce mne trefil do kalhot a puk skončil za zády gólmana. Bylo to strašné štěstí,“ přiznává sympaticky.
POZORNOST SE VYPLÁCÍ. Takto sledoval Jiří Ondráček (úplně vlevo v bílé helmě) hru svých spoluhráčů během přípravného zápasu s Pískem. Stejně je tomu tak i při jiných utkáních staršího dorostu. I díky pozornému sledování zápasu s Hradcem věděl, kde má gólman slabé místo - a na konci zápasu při nájezdech do stejného místa úspěšně zamířil. Foto: Josef Plechatý.
V posledním zápase rozhodl Jiří Ondráček znovu. Než ale zápas do samostatných nájezdů dospěl, dvakrát vychytal královehradecký gólman Filip-Daniel Petric jeho spoluhráče při trestných stříleních. Nejprve neuspěl v první třetině Tomáš Kochánek. V prodloužení pak po závaru před gólmanem vstřelil gól Daniel Kolouch, ale ještě předtím Hradečtí úmyslně posunuli branku – nic jiného než trestné střílení tedy nemohlo následovat. „Před brankou byla taková nepřehledná situace. Z následného trestného střílení mohl Koloušek (Daniel Kolouch – pozn. aut.) rozhodnout hnedka, ale bylo to souzené asi až na nájezdy, ve kterých jsme to ubojovali,“ zamýšlí se nad situací v prodloužení. „Když jsem potom jel nájezd, viděl jsem, jak kluci předtím zakončovali. Při Tomášově trestném střílení měl gólman velkou díru nad lapačkou, takže jsem si říkal, že to tam asi dám. Stejně jsem totiž zakončoval i na Slavii. Je to moje nejoblíbenější místo,“ říká o úspěšném zakončení do levého horního růžku Jiří Ondráček.
Novic v jihlavském dresu si tak v devíti zápasech připsal sedm bodů za šest gólů a jednu asistenci. To znamená téměř třetinu všech gólů Dukly. I když, říkat o hráči, který přišel do Jihlavy z Českých Budějovic, kde odehrál předchozí dvě sezony, není až tak na místě. „ Já už jsem tady byl před dvěma lety na turnaji. Prostě jsem tady všechny znal. S Panem Svobodou se znám už dlouho, trénoval mne ve Velkém Meziříčí. Jako bylo to tady pro mne novější, ale jsem z Třebíče, takže to není žádná velká změna,“ zakončuje rozhovor talentovaný šestnáctiletý útočník.
Sdílejte článek
