Jednadvacetiletý rodák ze slovinského Mariboru už po více jak ročním pobytu v Jihlavě mluví velice slušně česky a proto se pustil do hodnocení zápasu. „Začátek nebyl takový, jak jsme chtěli. Měli jsme špatný pohyb, nestříleli jsme moc na bránu,“ říká k prvním dvěma dvacetiminutovkám, po kterých šla Dukla do kabiny s dvougólovým mankem.
„Myslím si, že ve třetí třetině jsme ukázali naši sílu. Vyrovnali jsme,“ dodává urostlý bek.
Ten se mohl vůbec poprvé v sezoně radovat z gólu. Jeho střela od modré čáry proplachtila obranným pásmem Třebíče a skončila v levém horním růžku Falterovy branky. „Na gól jsem čekal strašně dlouho. Měl jsem i štěstí,“ oddechl si po zápase Miha Štebih a jedním dechem dodává: „Je dobře pro tým, že jsme vyrovnali a máme alespoň bod.“
Jeho zranění, spíše šrám, není vážného charakteru. Od středečního večera bude jeho nos ale „zdobit“ zhruba dvoucentimetrová jizva. „Jsem v pohodě, trochu mě bolí hlava, ale je to v klidu,“ rozhání okamžitě případné spekulace, že by snad měl rozšířit marodku týmu. „Hokej bolí, ale já jsem tvrdej,“ dodává jedním dechem a s úsměvem na tváři.
Pro Mihu Štebiha je, podle jeho slov, šrám z Derby Dukly s Třebíčí vůbec prvním zraněním podobného charakteru v kariéře. „Ještě jsem neměl nic šitého, tohle je poprvé,“ potvrzuje.