Rozpis ledu
Živé vysílání
I poslední listopadová středa patřila na Horáckém zimním stadionu prvoligovému hokeji. Dukla na svém ledě přivítala posledního soupeře, který se zde v dosavadním průběhu nepředstavil, berounské Medvědy. Přestože se se spíše bránícím soupeřem nedal čekat příliš pohledný hokej, první třetina nabídla poměrně dost povedených akcí a dva góly v berounské síti. „Zápas se sice vyvíjel dobře, ale myslím si, že ten výkon pořád nebyl takový, jaký by měl být. Jednoduše to nebylo úplně ideální, nevím, jak to pojmenovat,“ začal trochu rozpačitě Tomáš Čachotský.
Ve druhé třetině už se začali projevovat i hosté, pohrdli ale dvojitou početní výhodou a naopak sami museli lovit puk z brány potřetí. I z počátku třetí části to vypadalo, že si domácí jdou za vítězstvím. Beroun ovšem dokázal využít přesilovou hru, a když Klhůfek, který normálně obléká spíše slávistickou výstroj, unikl pozornosti domácí obrany a v oslabení překonal Ritticha, osazenstvu stadionu pěkně zatrnulo. „My jsme tady byli v pozici, kdy jsme 3:0 vedli, měli jsme dát další dva góly a vyhrát 5:0. Udělat v klidu zápas. To, co jsme z toho udělali na konci…to takhle prostě nejde,“ kroutil nechápavě hlavou domácí kapitán a dál se rozčiloval: „Za stavu 3:0, v takovémto zápase…měli jsme tam další šance, měli jsme to využít. Hráli jsme přesilovku, nedali jsme to. A pak si úplnou naivitou necháme dát dva góly, úplnou naivitou!“
Jihlavští hokejisté nakonec stav 3:2 udrželi, přesto bylo jasné, že příliš spokojení nejsou, jakkoliv se z výhry radovali. „To jsme měli ještě štěstí, že nás podržel Ríťa (gólman David Rittich – pozn.aut.), protože jsme taky mohli dostat ještě třetí branku a mohlo to skončit plichtou,“ přisadila si ještě domácí devadesátka. „Hned jsme si to v kabině vyříkali a příště musíme hrát úplně jinak. Musíme prostě zabrat víc, zvlášť před domácím publikem. Začali chodit lidi a my si je musíme udržet, takže příště musíme zabrat víc,“ opakoval energicky Čachotský.
Když se ještě vrátíme ke stylu hry soupeře, nikoho asi nepřekvapí, že Beroun patří spíše mezi bránící týmy, které čekají na příležitost, což se moc neshoduje s herním projevem Jihlavy. Jak vnímá rozdíly v taktice domácí kapitán, může to sehrávat roli? „Na tohle se my vůbec nemůžeme dívat. Musíme hrát svoji hru a soupeři ji vnutit, ne se mu přizpůsobit. Tady jsme prostě my doma a my tady máme určovat tempo, soupeř se musí zařídit podle nás, ne my podle něho.“
S klubem Středočechů se pojí nejen specifický styl hry, ale také jméno trenéra Nováka, kterého si jihlavští fanoušci pamatují z jeho působení v Havlíčkově Brodě. Vypjaté zápasy se většinou protáhly a drobné zpoždění oproti „normální“ době bylo patrné i v utkání s Berounem. Zatímco domácí příznivci byli kvůli delšímu trvání souboje nazlobení, hokejisté si toho patrně ani nevšimli. „My to takhle na ledě nevnímáme. Chceme vyhrát a nějaký čas jde mimo nás. Je to naše práce a musíme to opracovat, i kdyby to mělo trvat čtyři hodiny. Ale doopravdy odpracovat, jak jsem řekl,“ uzavřel své hodnocení Čachotský.
Sdílejte článek
