Marku, kdy jste se poprvé dozvěděl o tom, že budete hrát za Ústecké Lvy a jaká byla Vaše reakce?
Dozvěděl jsem se to ve čtvrtek (5.12.2013 – pozn. aut) vlastně dva dny před zápasem. Takový je prostě hokejový život. Jednou hrajete tady, pak zase jinde.
Asi jste si nepředstavoval, že Váš první zápas zrovna dopadne takovýmto výsledkem, že?
To asi ne, no… Věděli jsme, že je Jihlava silná, ale dostat devět kousků, to je prostě špatné.
Vy jste ale v první třetině nehráli vůbec špatně. Prohrávali jste pouze o gól a na žádný velký debakl to nevypadalo. Kde se stala chyba?
To je sice pravda, ale ani v první třetině se nám příliš nedařilo a puky nám odskakovaly od hokejek. Rozhodující asi bylo, že když už se nám povedlo snížit na 3:1, hned další střídání jsme dostali dva góly. To samé se stalo, když jsme za stavu 5:1 opět snížili a nato jsme dostali gól na 6:2. V tomhle se utkání rozhodlo.
Gólmanu Michaelovi Petráskovi jste příliš nepomohli. Když odjížděl za stavu 6:2 na střídačku, vypadal hodně naštvaně…
Já se mu ani nedivím! Za žádný gól nemohl a přitom dostal šest gólů. Vůbec jsme ho nepodrželi.
Můžete prozradit, co jste si říkali ve druhé přestávce v kabině? Bylo Vaším dílčím cílem nedostat deset branek?
Přesně tak, nechtěli jsme dostat nejen desítku, ale vlastně už vůbec žádný gól. Hlavně jsme dnešní zápas chtěli dohrát důstojně.
Na tento zápas budete chtít zřejmě co nejrychleji zapomenout, že?
No, myslím si, už teď při nastupování do autobusu jsme na něj zapomněli (trpce).