Dnešní zápas se Vám určitě musí hodnotit dobře, je to tak?
Myslím si, že to bylo z obou stran vyrovnané utkání. Nechyběla bojovnost, byl to pro diváky pěkný hokej. Měli jsme trošku víc štěstí, ale šli jsme tomu naproti.
První dvě třetiny jste si vytvořili více šancí než Dukla. Čím to bylo, že se Vám jich nepodařilo více proměnit a neodskočit svému soupeři na více než jeden gól?
Bylo by hezké, kdybychom dali více gólů a utekli jsme jim. Na druhou stranu, taky jsme jich mohli pár dostat. Myslím si, že si na tohle nemůžeme stěžovat. Oni prostě nedali nějaké šance, my jsme také nedali nějaké šance a dopadlo to tak, jak to dopadlo.
Vám se povedl nástup jak do první, tak do druhé třetiny, kdy jste vždy vstřelili brzký úvodní gól. Vy jste si připsal druhý gólový úspěch svého týmu. Můžete jej popsat?
Já myslím, že tam byl Kotel (Aleš Kotalík – pozn. aut.), který si vyjel z boku a vystřelil. Já jsem se chtěl dostat k dorážce, ale dostal jsem to do nohy a odtud se to odrazilo za bránu. Viděl jsem, že u tyče je trošku skulinky, tak jsem to vyzkoušel zpoza brány vystřelit, trefil jsem gólmana a bylo to.
Vy jste byl i u rozhodujícího gólu svého týmu, který padl čtyřicet vteřin před koncem zápasu. Jak celá situace vznikla?
Padlo to tak, že jsme vyhráli buly. Poté šla přihrávka na beka, ten to vystřelil do skrumáže, kde puk Rok Pajič tečoval a gólman na něj nedosáhl.
Pro Vás je teď každý zápas takovým pomyslným sedmým rozhodujícím zápasem v play-off. Potřebujete vítězit. Uvažujete ještě o tom, že byste se na to osmé místo mohli dostat?
Myslím si, že dokud šance žije, tak se o to budeme snažit. Prostě se snažíme získat každý bod a uvidíme, jak to všechno dopadne.
Poslední otázka je už asi tak trošku klišé, ale jak vnímáte neskutečnou podporu Vašich fanoušků, kteří jsem přijeli ve velkém počtu?
To je úplně úžasné, sám to prostě vidíte. Přijeli v hojném počtu, tohle jsem v životě neviděl, aby někdo přijel na venkovní zápas v takovém počtu a udělal takovou atmosféru. Tohle prostě bylo něco neuvěřitelného.