Rozpis ledu
Živé vysílání
Když nedáš góla, nemůžeš vyhrát. Staré známé a otřepané pravidlo se opět potvrdilo, tentokrát v utkání druhého kola první hokejové ligy na Horáckém zimním stadionu. Jihlava, jeden z favoritů celé soutěže, nastoupila proti houževnatému nováčkovi z Prostějova. Elán, nadšení a bojovnost hostí však na nějaký ten bod – stejně jako gól – nestačil. „Bez gólu se určitě těžko vyhrává. Jenže my jsme zase byli často vylučovaní, stejně jako v minulém zápase. Jihlava je prostě takový mančaft, že pokud má přesilovku pět na tři, tak jí potrestá, což se dneska stalo dvakrát (první gól Dukly sice už padl při hře pět na čtyři, ale v době, když se vyloučený hráč vracel do obranného pásma – pozn. aut.),“ hledá příčiny porážky zkušený obránce Lubomír Vosátko. „Tahle oslabení berou hodně síly. Musíme na našem vylučování zapracovat asi nejvíce, protože při hře pět na pět mezi námi a Duklou takové rozdíly nebyly,“ uvědomuje si prostějovský hráč, co je třeba v dalším zápase změnit.
Jak již bylo řečeno, spolu s častými tresty trápí Prostějovské také produktivita. Jeden gól za dva zápasy je žalostně málo. „Určitě to takhle dál nepůjde, hokej se hraje na góly,“ trpce se usměje Lubomír Vosátko. „Nesmíme se spokojit pouze s šancí nebo s tím, že pěkně vystřelíme a gólman to chytí. To pro nás nic neznamená. Je třeba se tlačit do brány, dát dva tři góly, clonit brankáři. Trenéři nás k tomu nabádají, aby jeden hráč byl vždy před brankou. Hezké góly teď asi nedáme. Nevím, jak to říci slušně – možná potřebujeme, aby nám tam spadl nějaký nehezký gól, nějaká šmudla. Každý takovýto gól nás posune dál, a pak se třeba stane, že se nám podaří vstřelit pěkná branka. Potřebujeme dát a chytit se nějakým „bojovným“ gólem,“ rozpovídá se bek s číslem pět nad palčivým problémem svého týmu. „Musíme zlepšit důraz před brankou, abychom dali nějaký ten gól, protože šance jsme jakž takž měli. Ale nespadlo to tam. Prostě na tom musíme zapracovat, poučit se z prvních dvou zápasů, poučit se z vyloučení, poučit se z neproměněných šancí,“ doplňuje hokejový rutinér.
Zároveň však hráč, který si před dvěma lety vyzkoušel slovenskou extraligu v barvách Nitry, uznává kvality soupeře z Vysočiny „Hráči Dukly mají dobrý pohyb. Jsou sehraní, hrají spolu takhle asi už dlouho. Ale jak už jsem říkal, při hře pět na pět jsme se jim vyrovnali. Pokryli jsme si střední pásmo, na což nás trenéři upozorňovali. Měli jsme přečtené i jejich založení přesilovky, protože naši trenéři zjistili, jak je Jihlava hraje,“ vypráví obránce, jak se prostějovský tým připravoval na svého soka. „Při normálním oslabení jsme je pokryli dobře, ale při dvojnásobném oslabení se takový tým těžko pokrývá. Jihlava má zkušené hráče. Dvakrát jí to tam spadlo právě při hře pět na tři, což je špatné,“ mrzí prostějovského obránce.
Moc nechybělo k tomu, aby Lubomír Vosátko hájil v loňské sezoně právě barvy Dukly Jihlava. Však s týmem z krajského města Vysočiny absolvoval část přípravného období. Jenže sezonu už zahájil v dresu tehdejšího nováčka AZetu Havířov, kam jej jeho mateřský Třinec poslal. Přesto potkal na Horáckém zimním stadionu spoustu známých tváří. „Vzpomněl jsem si na hodně hráčů Dukly. Třeba s Markem Melenovským jsem hrál dlouho ve Zlíně. Kluky z Jihlavy znám, všichni jsme se pozdravili a po zápase jsme prohodili pár slov. Popřáli nám hodně štěstí do dalších zápasů, prohodili jsme pár slov v přátelském duchu,“ prozradil obránce, který vyjma Zlína oblékal v nejvyšší české hokejové soutěži také dres Třince a Vítkovic. „Hráči domácích říkali, že jsme nehráli špatně, že to byl od nás dobrý zápas. Jenže jsme udělali pár chyb a to rozhodlo,“ zakončuje rozhovor sympatický obránce.
Sdílejte článek
