Měl jsem dát gól, šel jsem sám na bránu, lituje své neproměněné šance Tomáš Čachotský

Stává se pomalu tradicí, že v zápasech první ligy mezi Duklou Jihlava a Horáckou Slavií Třebíč domácí klub nevyhrává. Toto tvrzení lze opřít o jednoduchý statistický fakt. Jihlavští na domácím ledě porazili Třebíč naposled 24.září 2011. Horácká Slavia naopak naposledy slavila domácí výhru nad Jihlavou dne 28.1.2012. V obou případech jde o hodně „zaprášené“ výsledky, vždyť patří do sezony 2011/2012. Od té doby vyhrála Dukla na ledě Horácké Slavie pětkrát za sebou – a stejný počet po sobě jdoucích vítězství měla i Třebíč na Horáckém zimním stadionu.

Nyní to již neplatí, protože Třebíč vyhrála na ledě Dukly i pošesté v řadě. Červenožlutí doplatili hlavně na to, že svého soupeře přehrávali až v poslední dvacetiminutovce. Jenže hokej se hraje na šedesát minut a první dvě třetiny byli hosté lepším týmem. „Co k tomu říci? To, co jsme tady dvě třetiny předváděli, byla z naší strany tragédie. Honit výsledek v poslední třetině s takovým mančaftem, jako má Třebíč, je strašně těžké,“ uvědomuje si moc dobře Tomáš Čachotský. Přesto se v utkání snaží nalézt alespoň nějaké pozitivum. „Jak jsme poslední třetinu skončili, tak musíme začít příští zápas,“ věří muž s céčkem na dresu.

Zdánlivě jasné třígólové vedení Třebíče po čtyřiceti minutách se během 65 vteřin třetí třetiny smrsklo na rozdíl jedné branky. Nejprve se v přesilovce prosadil David Březina a poté dorazil Tomáš Čachotský za záda Štůraly střelu Ondřeje Malce. „Od této chvíle byl zápas hratelný. Byli jsme v laufu,“ říká jihlavská devadesátka, která mohla dvě a tři čtvrtě minuty před koncem vyrovnat. Po chybě v obraně hostí se „Čagy“ řítil sám na gólmana Horácké Slavie, ale tentokrát jej svým typickým blafákem do bekhendu nepřekonal. „Měl jsem dát gól, šel jsem sám na bránu. Mohlo to být tři tři… Prostě nedal jsem,“ mrzí loňského vítěze kanadského bodování základní části první ligy.

Po jeho neproměněné šanci putovali na trestnou lavici během jedné minuty dva hráči Třebíče. Dukle se tak naskytla početní výhoda pět na tři, kterou ještě umocnila jihlavská střídačka odvoláním gólmana Ondřeje Kacetla. Domácí se tak hnali za vyrovnání v šesti proti třem, podobně jako Rusko proti České republice ve finále světového šampionátu v roce 2010. Kýžený gól však červenožlutí nevstřelili. Červené světlo se naopak rozsvítilo na druhé straně po střele Viléma Buriana do prázdné klece. „Bohužel, nepovedlo se nám to proměnit. Když nedáš pět na tři, nemůžeš vyhrát, jak se říká,“ ví moc dobře Tomáš Čachotský, který opět říká, že příčiny porážky lze hledat někde jinde. „My jsme si to dneska prohráli prvními dvěma třetinami, ne tou poslední. Za třetí část nám nikdo nemůže nic říct. První dvě třetiny byly prostě hodně špatné a rozhodlo to, že jsme Třebíč pustili do třígólového náskoku,“ má jasno domácí kapitán.

Sdílejte článek