Rozpis ledu
Živé vysílání
Není příliš mnoho věcí, které by šlo Dukle v souboji s Mostem vytknout. Posuďte sami: bez vážnějších problémů desáté vítězství v řadě. Nepříliš velký počet vyloučení a oslabení přestátá bez úhony. Na druhé straně využitá přesilová hra Dukly pět na tři i pět na čtyři. Radovat ze zápasu se může i týmový pokladník - čisté konto Davida Ritticha a premiérové góly za červenožluté v podání obránce Karola Koríma a útočníka Tomáše Harkabuse.
Jeden z hrdinů zápasu, David Rittich, přiznává, že z brankoviště vypadal zápas trošku jinak. „První dvě třetiny byly hrozné, moc střel na mě nešlo, a když už, tak se jednalo o taková nahození. Tam byly snad dvě pořádné střely během čtyřiceti minut. Ale ve třetí třetině mi to asi kluci chtěli zpříjemnit, abych si na nějaký ten puk sáhl, tak tam Most už něco měl," povídá s úsměvem mladý gólman. „Myslím si, že zápas dopadl tak, jak měl. Nepřišlo mi, že sem Most přijel v dobrém rozpoložení. V první třetině mi přišlo, že to je zápas "pomalej vs. pomalejší." Nevím, jak to viděli lidi z hlediště, ale podle mě to tak vypadalo. První třetina byla taková rozkoukávací, pak už se to zvedlo a bylo to lepší," hodnotí celý průběh zápasu. „Na Kladně to byl větší fofr. Tam se to odvíjí od užšího kluziště, kde je na každé straně o metr a půl menší hřiště, všude je to blíže,“ dodává jedním dechem.
Ondřej Malec, střelec třetího gólu Dukly, zhodnotil zápas několika větami. „Za výhrou jsme si šli trpělivě. První třetina od nás nebyla až tak dobrá. Ale naštěstí jsme v ní dali gól a pak přidali další. Hráli jsme zodpovědně odzadu a dopadlo to. Dnešní zápas byl dobrý. Hráli jsme hodně v pěti, oproti druhé třetině v Kadani, kde jsme měli hodně vyloučených,“ sděluje zástupcům médií jihlavská jednadevadesátka. Právě dva slepené góly během druhé třetiny definitivně zlomily odpor Mostu. Nejprve se ve dvaatřicáté minutě trefil v přesilovce pět na tři Tomáš Kaláb, o tři minuty později se prosadil právě „Malčíny“. „Kaby (Tomáš Kaláb – pozn. aut.) to parádně trefil. Čekal jsem, že to ještě přihraje, že se rozestavíme. Ale viděl jsem, jak napřahuje, tak jsem si tam stoupl a on to parádně vymetl,“ chválí svého spoluhráče a při dotazu na svůj gól se rozesměje. „Já myslím, že to nešlo nedat. Divoch (Richard Diviš – pozn. aut.) puk parádně prostrčil na Matyho (Jakub Matai – pozn. aut.), ten vykoupal frajera a dával mi to do prázdné branky. Já do toho jen dal hůl. Předtím mi tam padly takové žblabny, že jsem to tečoval, tak nyní alespoň pořádný gól,“ povídá Ondřej Malec.
Zápas, ve kterém jde na gólmana minimální množství střel, ale i tak se musí koncentrovat plně na zápas, není pro strážce svatyně zrovna jednoduchý. Své o tom ví i David Rittich. „Je to takové, že se musíš v koncentraci udržovat sám a přemýšlet nad zápasem. Nesmíš si dávat do hlavy nic jiného než hokej. Snažit se udržet v tempu, dělat protahování. Není to jednoduché, ale zvládnul jsem to a jsem rád,“ neskrývá radost dvaadvacetiletý muž v masce. „Už ráno jsem přemýšlel nad tím, že už bych tu nulu mohl taky jedno mít,“ směje se gólman. „Ale ne, přemýšlel jsem až po našem pátém gólu, že dneska nebo nikdy, a naštěstí to vyšlo. V závěru jsem si říkal, že hlavně nesmím vymýšlet, ať nedostanu žádný gól. Být hlavně v klidu, aby to nedopadlo špatně. Obránci se mi chvílema snažili ušetřit nějaké ty peníze za nulu, ale rád je za ní dám,“ rozpovídá se dobře naladěný gólman, kterého těší, že konečně vychytal i svého kamaráda a bývalého spoluhráče Bohumila Slavíčka. „Řeknu to jednoduše, konečně mi nedal Slavíček gól, tak jsem spokojený,“ znovu se rozesměje. „Známe se od dorostu, každý víme, kdo co umí a kde co nemá. Naštěstí mi dneska gól nedal, pár střel tam ale měl. Minule v Mostu mi ho taky nedal, protože jsem mu na něj nahrál,“ připomíná duel na ledě Severočechů, kdy rozehrál puk přímo na hokejku protihráče a ten skóroval do prázdné klece.
Dukla se po čtyřech vítězných zápasech na kluzištích soupeře znovu představila před vlastním publikem. „V Šumperku jsme si říkali, že je to taková dvoudenní příprava na play-off. Jsme rádi, že jsme tam dvakrát zvítězili, protože se tam moc nevyhrává. Poctivě jsme tam pracovali a dvakrát to urvali. Každopádně jsme se těšili, že si zahrajeme před domácími fanoušky a protáhneme sérii, kterou jsme udělali,“ říká Ondřej Malec. Právě po deseti vyhraných utkáních již hráči i trenéři musí čelit otázkám na dlouhou vítěznou šňůru. „Každá série jednou skončí, tak hlavně, aby ta naše neskončila v play-off. Budu rád, když série bude co nejdelší, když sem budu moci za kluky přijet. Cítím se tady v pohodě, je tady úplně jiná atmosféra. Veselejší, deset výher v řadě, to jen tak někdo nemá. Já sem jezdím rád, cítím se super a rád klukům pomáhám,“ nechává se slyšet David Rittich, na kterého směřuje otázku i z kabiny vycházející legenda Viktor Ujčík. „Střílejí Mosťáci větší bomby než já nebo ne?,“ ptá se gólmana s úsměvem. „Hele nevím, jsou to stejné žabky jako od tebe, Viktore,“ oplácí mu gólman stejnou mincí a opět mu při tom cukají koutky.
Deset výher v řadě, osmadvacet bodů ze třiceti možných. Čtvrté místo v tabulce s bodovou ztrátou na třetí motor a deficitem dvěma body na druhé Kladno. Na jakou pozici chce Dukla v současné formě po základní části dosáhnout? „Ráno jsme si v kabině na poradě řekli, že bychom chtěli urvat alespoň třetí místo,“ povídá Ondřej Malec. Na pozápasové tiskové konferenci se u otázky na délku série pozastavil i trenér Petr Vlk. „My jdeme zápas od zápasu. buď se to příští zápas podaří a prodlouží se... Věřím tomu, že když budou kluci podávat tyhle výkony a budou zodpovědní, o čemž stále hovoříme, protože hokej je jenom o zodpovědnosti, tak to bude pokračovat. Jestliže z této hry ustoupíme, tak budeme mít problémy,“ tvrdí vládce jihlavské střídačky, jenž přiznává, že tabulkové postavení příliš nesleduje. „Tabulku jsem teď ani neviděl, tak nevím. Víte co, možná, že jsem s tím už trapný, ale opravdu se díváme jen na další zápas. Jak to dopadne, tak to dopadne. Když budeme hrát dobře, tak se budeme posouvat. Pokud nebudeme disciplinovaní, tak se posouvat nebudeme,“ opakuje Petr Vlk.
Současná desetizápasová vítězná série Dukly je doslova rájem pro různé statistiky a cifršpiony. Delší šňůra je známa jen ze sezony 1976/77 – patnáct výher v řadě, a při ročníku 1981/82, kdy červenožlutí vyhráli čtrnáct zápasů, a to dokonce dvakrát po sobě. „Víte co, to byly úplně jiné doby. Nechtějte to srovnávat. Byl tady pan Neveselý, pan Pitner, hráči z národního týmu. A já už jsem hrál za chlapy, v Brodě, krajský přebor,“ podotýká Petr Vlk s úsměvem. Pokud se přesuneme do nedaleké historie, tak na konci sezony 2000/01 držela Dukla sérii čtrnácti zápasů bez porážky. Deset výher si červenožlutí připsali v posledních deseti zápasech základní části, poté smetli ve čtvrtfinále po třech vítězných zápasech Třebíč a v prvním semifinále dokonce vyhráli na ledě Liberce. Tehdy se ale ještě v základní části hrálo na remízy po šedesáti minutách.
Výhra nad Kadaní a Mostem je o to cennější, že se Jihlava musela obejít bez opor týmu. V průběhu kadaňského zápasu musel odstoupit kapitán a nejproduktivnější muž týmu Tomáš Čachotský. Nenastoupili ani útočníci Adam Zeman s Michalem Důrasem, druhý a třetí nejlepší střelec týmu. „Na play-off by měli být. Adam je nemocný, u něj nebude absence trvat dlouho. Tomáš Čachotský nebude hrát týden, možná déle. Ale věřím tomu, že do první šestky budeme, a play-off pro nás začne až 18. února. Prostor k doléčení zranění tedy je,“ zakončuje pozápasovou tiskovou konferenci Petr Vlk.
Sdílejte článek
