Do vypjatého, vynikající atmosférou provázeného utkání však svěřenci Petra Vlka vstoupili velmi dobře. Aktivním napadáním nedávali Středočechům příliš prostoru, načež se dokonce ujali zásluhou Filipa Semana vedení. Posléze ale domácí zabrali a otočili skóre, v početních výhodách se prosadili Tomášové Horna a Kaberle. „Bylo vidět, že na přesilových hrách zapracovali, dnes z nich dali tři góly,“ uznává Jiří Dobrovolný kladenské zlepšení.
V periodě s pořadovým číslem dva již tlak Rytířů nebyl tak velký, leč přesto měli hokejisté v modrých dresech o něco více ze hry. Tuto tezi potvrdila i další přesilovková branka, kterou z mezikruží vsítil Jan Hlaváč. Když se zdálo, že se schyluje k další složité situaci, vyřešilo mužstvo z krajského města Vysočiny oslabení tím nejlepším možným způsobem. Richard Diviš získal v útočném pásmu kotouč, s nímž se poté vydal na branku a výborným forhendovým blafákem překonal Cháberu. Jihlavští se také museli potýkat s podstatně užší ledovou plochou, což však dle slov zadáka Dukly nebyl problém. „Menšího hřiště jsem si nevšímal. Nepřišlo mi, že bychom kvůli tomu byli horší. Na druhou stranu se nemusí tolik bruslit, ale menší led sám o sobě výhodou určitě není,“ vysvětluje.
Sám obránce s číslem sedm na zádech se stal strůjcem vyrovnávací branky, která přišla ve třetí dvacetiminutovce. „Čagy s Divochem a Zemičem (Tomáš Čachotský, Richard Diviš, Adam Zeman pozn. aut.) motali domácí v pásmu, nakonec se k nim stáhli tři kladenští hráči. Čagy mi poté krásnou žabičkou poslal kotouč a já jsem do toho plácl. Byl to jeden z těch šťastnějších gólů, ale i takové v play-off padají. Ve vyřazovacích bojích ale ani jiné branky nebývají,“ zamýšlí se. „Bohužel nám nepomohl, ale určitě potěšil,“ dodala poněkud smutně stálice jihlavských defenzivních řad.
Šanci na reparát bude mít ekipa s Ježkem na hrudi již o den později, kdy bude na kladenském kolbišti vhozeno buly čtvrtého klání. Dukla bude bezpochyby toužit po zisku třetího pomylsného vavřínu, tudíž se nabízí otázka, kterak duel zvládnout. „Musíme se vyvarovat faulů, což ale platí vždy. Rozhodně také zlepšit pohyb. Dvě třetiny jsme nehráli naší hru, až ve třetí se herní projev přiblížil tomu, co se od nás čeká,“ vrací se jetě Jiří Dobrovolný ke skončenému zápasu. Dostojí jihlavští borci těmto předsevzetím?