Druhý semifinálový zápas byl na branky chudý, o vítězi v Chomutově rozhodla jediná branka. Ve třetím utkání bylo vše jinak. První třetina nasvědčovala tomu, že by mohlo jít o gólové hody. Nakonec ji Dukla vyhrála 3:1. „Využili jsme naší aktivity v první třetině, kdy jsme do toho opravdu šli po hlavě. Říkali jsme si, že je to pro nás dost důležitý zápas, přece jenom za stavu 0:3 by se hrálo špatně. Takže jsme rádi, že jsme to zvládli, podařilo se nám využít šance a proměnit je,“ pustil se do hodnocení zápasu Filip Seman.
První třetina se nakonec ukázala jako rozhodující, ale ani v ní Jihlava neměla nic jistého a rozhodně to nebyla jednoduchá práce. Nejprve domácí po spolupráci Kalába a Štebiha trochu se štěstím proměnili přesilovku. „Kaby vystřelil a já ani moc nevím, kam mě to trefilo. Myslím, že to šlo od kolena do branky,“ pověděl o svém zásahu Miha Štebih, který si jako obvykle náležitě užíval oslavu gólu. Hosté bleskově vyrovnali, na což znovu reagovala Dukla a vzala si vedení zpět.
Velkou radost zkalilo nařízené trestné střílení Chomutova. A opět se u situace nachomýtl slovinský zadák ve službách Dukly, kterému bylo přiřčeno sekání do útočícího Gajovského. „Nevím, jestli to byl faul, nebo ne, ale teď už je to jedno. Dal jsem puk na mantinel, chtěl jsem to ještě nahrát, ale soupeř mi puk chytil a mířil do brány, věděl jsem, že musím něco dělat. Ale díky Sáblovi jsme naštěstí gól nedostali,“ oddechl si zpětně urostlý obránce, že by ho srovnání dost mrzelo.
Jako klíčový okamžik viděl tento moment i Seman. „Zase tam byla šance na vyrovnání, když měli trestné střílení. To byl nejspíš zlomový okamžik utkání. Myslím, že bychom to určitě zvládli i tak, ale bylo by to o dost těžší,“ dodal po zápase už s úsměvem „Semiš“, stejně jako ostatním na stadionu mu ale při exekuci zatrnulo.
Zběsilé tempo pokračovalo. Po neúspěšné šanci Pirátů se znovu prosadila Jihlava, konkrétně kapitán Čachotský, který předvedl hokejovou parádu, když se zarputilostí sobě vlastní udržel puk a od pravé tyčky trefil bekhendem levý roh.
Po přestávce přišla chvíle Filipa Semana, který využil přesilovou hru a jako čtvrtý střelec Dukly se zapsal do výsledkové listiny. „Dostali jsme se při přesilovce do pásma, Tomáš to nahrál na Tomáše, ten vystřelil, šlo to vedle brány a od mantinelu se to odrazilo před bránu, kde jsem to já se štěstím dorazil. Jsem za to rád,“ zářil na pozápasových rozhovorech autor branky. Ve druhé třetině se už stav nezměnil ani přes množství přesilovek.
Třetí část už byla ze strany Jihlavy opatrnější, přeci jen měla tříbrankový náskok a nemusela nikam spěchat. „Důležité bylo nepouštět je do šancí, udržet to,“ přikyvoval Seman, že tempo hry trošku opadlo, respektive se více ke slovu dostali také Piráti. „My už jsme se nemuseli tlačit, nemuseli jsme dávat góly. Je pravda, že v druhé půlce druhé třetiny jsme byli víckrát vyloučení, takže oni se dostali do hry. Když to šlo, snažili jsme se ve třetí třetině trochu ty síly pošetřit, protože ten začátek byl hodně náročný, dali jsme do toho 110 %. Takže jsme se snažili hrát trochu chytřeji, netlačit se tolik dopředu a hlavně minimálně ve čtyřech bránit, abychom nepropadali a uhlídali si výsledek,“ vysvětlil příčinu zkušený hokejista, který ve své kariéře oblékal i dres semifinálového soupeře Jihlavy.
Hosté ale ke konci také slevili a vypadalo to, že už se smířili a přistoupili na taktiku domácích. V závěru zápasu sice ještě jednou Lukáše Sáblíka překonali, bylo ale už příliš pozdě pomýšlet na otočení zápasu. Jihlava tedy vrátila Pirátům prohru z prvního zápasu stejným výsledkem, 4:2. „Pracovali jsme jako tým. Měli jsme dobrý důraz, pohyb, všechno tam bylo. V bráně jsme měli Lukáše Sáblíka, který odchytal celý zápas parádně. Povedlo se nám to, věřili jsme tomu a vyšlo to,“ byl spokojený s výkonem svého mančaftu Štebih, který musel čelit i otázce, proč to tedy v předchozích zápasech nešlo. „Nevím, čím to je. Možná i tím, že jsme jeli tři hodiny do Chomutova, měli těžké nohy, nevím… ale v Chomutově jsme nehráli zodpovědně jako tým. Nevraceli jsme se všichni, nešli dopředu. Teď to tam bylo, takže dobrý,“ kontroval Miha se smíchem, že když se na čtvrtý zápas nikam nejede, mohlo by to jít taky.
Na závěr si hokejisté jako tradičně pochvalovali atmosféru na stadionu. „Já si myslím, že takovou atmosféru, jak je tady, jsem ještě nezažil. V Chomutově tomu nejsou ani blízko. Ljubljana – Jesenice je pořádné derby, tam je taky dobrá. Jasně, že to pomáhá. Hrát před tolika diváky je prostě skvělý,“ uzavřel své povídání Štebih, který nakonec měl radost nejen z výhry, ale i ze zvládnutého rozhovoru v češtině. Seman se ještě pustil do odhadování, jaký bude nadcházející zápas: „Další utkání bude taky těžké, protože oni do toho vletí, přijeli sem s tím, aby minimálně jedno utkání vyhráli, ale my jim to rozhodně zadarmo nedáme.“