V pátek prožil zadák s číslem 6 náročné utkání, když byl čtvrtým nejvytěžovanějším hráčem národního týmu a to i přesto, že před dvojzápasem se Slovenskem odehrál od půlky února pouhopouhé dva zápasy playoff. „Cítím se dobře, není to tak hrozné. Během zranění jsem hodně trénoval a teď z toho jenom čerpám.“ Radost měl asistent kapitána v Kometě Brno z obou vítězství. Podle něj národní tým odehrál dvě náročná utkání ve vysokém tempu, přičemž si tým obou výher velice cení, ale neměl by usnout na vavřínech. „Pořád máme co zlepšovat,“ říká. Sice pochválil spoluhráče a týmový výkon, k sobě byl však kritičtější, když řekl, že v prvním zápase to z jeho strany nebylo vůbec ono, ale v tom druhém se cítil mnohem líp. „Přednější je pro mě týmový výkon, takže jsem hlavně rád, že jsme si připsali dvě vítězství,“ dodal týmově naladěný obránce.
Svou roli sehrála i výborná kulisa, kdy na obě utkání přišlo v součtu okolo devíti tisíc diváků, kterou si rodák z Hodonína pochvaloval. Na otázku, co očekává od zápasů s Finy a Švédy, měl jasnou odpověď: „S každým soupeřem to bude jiné utkání. Švédsko i Norsko patří ke světové špičce a nesmíme nic podcenit. Myslím, že to bude ještě větší vítr než se Slovenskem a my se na to musíme dobře připravit.“ Poslední otázka se týkala prozatím spíše zbožného přání všech fanoušků, co kdyby se rozhodl navléct, možná už definitivně naposledy, reprezentační dres hrající legenda Jaromír Jágr, a na jinak vážné tváří Kempného vyčarovala úsměv. „Tak já jsem nikdy neměl šanci ho takhle osobně poznat a zahrát si s ním v jednom týmu by byla ohromná čest,“ má jasno český reprezentant.